Český název: Temné lesy
Režie: Pål Øie
Rok výroby: 2003
Délka: 85 min
Země: Norsko
Další název: Dark Woods

Hrají:
Kristoffer Joner … (Lasse)
Marko Iversen Kanic … (Per)
Eva Röse … (Elin)
Sampda Sharma … (Sara)
Bjørn Floberg … (Gunnar)
… a další

Nevím jak vy, ale já tedy moc norských hororů vážně neznám. Když jsem narazil na zmínku o „Temných lesích“, okamžitě jsem věděl, že tohle musím vidět. Film odehrávající se v odlehlých severských lesích, které mají samy o sobě atmosféry na rozdávání, získal i filmovou cenu „Grand Prize of European Fantasy Film in Silver – Special Mention“, takže jsem očekával slušnou porci napětí a zábavy. A co jsem nakonec dostal?

Protagonisté připravované televizní show vyráží na víkend do hlubokých norských lesů pod vedením šéfa projektu Gunnara. Ten trvá na tom, že skupina stráví v rámci teambuildingu víkend v odlehlé chatce bez jakýchkoliv výdobytků civilizace, mobilní telefony a cigarety nevyjímaje. Ani informace, že si členové budou jídlo sami obstarávat ze zdrojů, které les poskytuje, nevyvolává mezi přítomnými příliš nadšení, ale největší peklo nastává v okamžiku, kdy dva členové výpravy najdou u nedalekého jezera opuštěný stan a ve vodě tělo mrtvé ženy. Gunnar ovšem jeho nálezce přesvědčí, aby ostatním o mrtvole neříkali a v chatce se tak může úspěšně rozšiřovat nálada plná podezřívání a tajemství.

Příběh zní jako docela jednoduché klišé, ale autoři zvolili poněkud jiné pojetí, než je u vyvražďovacích snímků obvyklé. Místo krvavého honu s psychopatem za zadkem zvolili pomalejší způsob vyprávění, který umožňuje perfektně vykreslit psychologii postav a umocňuje tak vznikající paranoiu mezi dočasnými obyvateli lesního stavení. Ale nebojte, i tady se dočkáte osvědčených lekaček a nějakých těch krvavých cákanců.

Chytře napsaný scénář vás bude celou dobu udržovat v nerozhodnosti, kdo že má na krev budoucích televizních hvězd zálusk. Je to někdo z členů týmu, který nevydržel náročné podmínky v divočině? Nebo se celou dobu jedná o dobře připravenou past, do které je vlákal Gunnar? Nebo je v lese ještě někdo jiný, o kom nemají návštěvníci lesa potuchy? Nebo je za tím něco úplně jiného? Po celou dobu filmu vás bude napadat spousta možností, ale věřte mi, že si ani na chvilku nebudete moct být jistí.

Právě z napínavosti a zamotanosti scénáře ale nakonec čišelo moje jediné zklamání během filmu. Mohlo za to jeho závěrečné rozuzlení, které sice není špatné, ale po takové době napínání a psychického týrání diváka jsem prostě čekal něco víc šokujícího.

Tenhle snímek je označený jako nízkorozpočtový, ale s tím, co měli jeho tvůrci k dispozici, si poradili na jedničku. Exteriéry hlubokého lesa pokrytého mlhou spolu se stísněnou chatkou ve mně vyvolávaly pocit neustálého napětí. Kamera, která je typicky seversky chladná, umocňovala perfektní klaustrofobickou atmosféru, ve které bych se asi neodvážil vystrčit nos ani na kadiboudu za chatou.

Hlavní protagonysté vypadají opravdu jako obyčejní lidé snažící se prosadit do reality show, nejsou to žádní namakaní “hezouni” jako ve většině hollywoodské produkce a chovají se zcela přirozeně.

Pokud jste dočetli až sem, pravděpodobně jste již pochopili, že mě film nadchnul. Přesto vás ale musím upozornit na jeden fakt. Při čtení hodnotících komentářů na filmových webech jsem zjistil, že film rozdělil jeho diváky na dvě skupiny. Ta první se nechala unést psychologickou atmosférou a filmu zcela propadla. Pro druhou skupinu ale právě tenhle fakt představoval neuvěřitelně nudnou složku filmu a označovala ho za nepovedenou kopii Záhady Blair witch.