Villmark 2 (2015)


Režie: Pål Øie
Rok výroby: 2015
Délka: 93 min
Země: Norsko
Alternativní název: Dark Woods 2

Hrají:
Ellen Dorrit Petersen … (Live)
Renate Reinsve … (Synne)
Anders Baasmo Christiansen … (Ole)
Tomas Norström … (Frank)
Baard Owe … (Karl)
… a další

 

Pětice pracovníků dostane za úkol vyčistit staré sanatorium uprostřed norských lesů. Mají prozkoumat přes 300 místností, odebrat vzorky nebezpečného odpadu a posbírat všechny důležité dokumenty. Objekt totiž oficiálně nikdy nebyl uzavřen a zanedlouho má dojít k jeho demolici. K nápomoci má být starý správce, ale již po prvním seznámení je jasné, že tento chlápek z jejich přítomnosti není vůbec nadšený. Skupina se přesto pustí do práce, ale komplikace na sebe nenechají dlouho čekat. Během průzkumu budovy totiž začnou mít pocit, že na tomto děsivém místě nejsou sami. Což se následně potvrdí nalezením umírajícího muže, jehož tělo je pokryto podivnými jizvami. Co před nimi skrývá správce Karl a co stojí za podivnými zvuky z podzemí? Hrůzná minulost tohoto místa začne vyplouvat na povrch a všichni ji brzy pocítí na vlastní kůži…

Pro skandinávskou tvorbu, zvláště pak pro tu norskou, mám určitou slabost. Navíc režisér Pål Øie pro mne není žádnou neznámou a po jeho Skjult jsem před pár dny viděl i mnohými opěvovaný první Villmark. Sice jsem z tohoto lesního hororu nebyl tolik odvařený jako mnoho jiných hororových nadšenců, ale musím uznat, že jednička měla své osobité kouzlo. I proto jsem neváhal a co nejrychleji si pořídil i druhý díl. Dopředu jsem si nic o tomto filmu nezjišťoval (což byla asi chyba), protože bych tak předešel zklamání, že oba filmy spolu nemají skoro vůbec nic společného.

Vlastně kromě spadlého německého letadla do jezera a modelu letadélka vůbec nic. Prvotní zklamání z toho, že se děj nebude tentokrát odehrávat v potemnělých lesích (norská krajina je opravdu nádherná a Norsko patří mezi moje nejoblíbenější země, které jsem během svých toulek nejen Evropou navštívil), ale v ponurém sanatoriu. Naštěstí se ukázalo, že tato změna nebyla zas až tak katastrofální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Režisér totiž dokázal zapracovat v určitých momentech na atmosféře i zde a našel jsem tu i několik velice slibných scén, při kterých se mi trošičku zvýšil tep.

Postupné prozkoumávání ponurých chodeb a místností přímo vybízelo k rozpoutání něčeho opravdu velkého, ale to by se scénáře musel ujmout někdo jiný než sám režisér. Ten měl sice množství zajímavých nápadů, ale ty už nedokázal pořádně zrealizovat, a hlavně vytvořit soustavné napětí. Místy totiž jeho bujná fantazie vytvořila takový chaos, že se v tom nejeden divák ztrácel, a některé situace byly dost nelogické. Stejně jako chování některých postav. To už je ovšem bohužel zažitý trend mnoha filmů (tvůrců).

Nejvíce byl mnohými Pål Øie kárán za to, že nedokázal přijít s nějakými pořádnými mord scénami a s tím musím bohužel souhlasit. Polovina postav zemřela opravdu dost jalovým způsobem, který postrádal nejen nápaditost, ale především potřebnou dávku brutality a krve. Vůbec nejlepší by bylo, kdyby se film jmenoval úplně jinak a s původním Villmarkem neměl absolutně žádnou spojitost. Kterou taky skoro neměl. Věřím, že by si pak získal více diváků na svou stranu.

Ulož.to - sdílej snadno data
Hodnocení5
Jelikož však nepatřím mezi ty, kteří jedničku považují za klenot skandinávské tvorby (znám lepší filmy), tak ke dvojce nemám zas až tak velké předsudky. Našel jsem tu několik momentů, které se mi líbily a zas až tolik jsem se u toho ani nenudil. Já to vidím na čistý průměr.
50%

Sdílejte článek

Solo

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář