Vampire in Brooklyn (1995)


Český název: Upír v Brooklynu
Režie:
Wes Craven
Rok výroby:
1995
Délka filmu:
100 min
Země:
USA

Hrají:
Eddie Murphy … (Maximillian)
Angela Basset … (Rita)
Allan Payne … (Justice)
Kadeem Haridson … (Julius)
Zakes Mokae … (Zek)
… a další

 

Brooklyn je známá městská část náležící New Yorku. Kdo by čekal, že se v ní začnou dít podivné věci, nebude daleko od pravdy. Do přístavu totiž dopluje prázdná loď s mrtvými. Z ní se vynoří velký vlk, který později zmizí v ulicích města. Na místo jsou povolány speciální ochranné jednotky spolu s detektivem Justicem a jeho kolegyní Ritou. Mezitím v ulicích města řádí vlk, který se změní v upíra Maximilliana a začnou se dít věci – vraždy. Maximillian si jako svého kumpána najde cikána Juliuse. Ten mu má pomoct najít ženu, která by měla spočinout po jeho boku (samozřejmě jako upírka), čímž by pomohla zachránit jeho lid, ale vše se musí odehrát do následujícího úplňku. Tou ženou se později ukáže být Rita…

Wes Craven je kvalitní režisér, který dokáže vytvořit kvalitní, strašidelný a nebo až neuvěřitelně psychologický horor (viz. Scream nebo Nightmare on Elm street). Tentokrát se rozhodl pro film, který má vyděsit, ale má být také vtipný, to vše v podání upířiny. Jak to tedy dopadlo?

Námět nezní špatně – vlkodlak, který se změní v upíra a začne řádit po Brooklynu po boku Juliuse a snaží se najít ženu, která má stát po jeho boku a zachránit tak jeho lid před apokalypsou. Pod tímto námětem se ale skrývá velké množství ALE.

Začněme tím nejpodstatnějším a nejzákladnějším kamenem k vytvoření dobrého hororu, což je atmosféra. U hororu se máme místy bát. Tady? Tady se maximálně vyděsíme při pohledu na herecké výkony … pokud vynecháme Angelu Basset. Eddie Murphy je známý herec a má samozřejmě své kvality, ale v hororovém žánru by je hledal člověk asi těžko a hlavně role upíra mu až tak moc nesedla, takže nakonec toho moc nezískal, spíš dal za pravdu mírnému úpadku slavného herce. Nevím jak Vás, ale mě tedy moc nevyděsí pohled na to, když jede upír s cikánem v autě, povídají si o životě a poslouchají rapovou muziku.

Hudba je další velké mínus tohoto Cravenova snímku. Jak jsem psal v předchozím odstavci, do hororu rapová muzika prostě nepatří. V hororu má znít hororová muzika, tady si ji užijete maximálně na začátku a při závěrečných titulcích. Hudba má vykreslovat atmosféru, to je tedy další důvod proč tento film nevyděsí.

Jak už jsem psal, cílem tvůrců mělo být také diváka rozesmát. Bohužel většina scén, kdy jsme se měli válet smíchy po zemi, působí někdy až přehnaně rasisticky či vyloženě trapně. Tyto scény jsou ještě završené mizerným střihem a odfláknutými efekty, např. ve scéně, kdy Maximilian utíká před policisty a najednou vzlétne – my však tento moment nevidíme, protože kamera zůstane věrná nakonec policistům. Nebo proměna vlka v upíra, kterou sledujeme jen pomocí klasické (a trikově ne moc náročné) hry stínů na zdi.

Hodnocení3
Ať se na mě Wes Craven a Eddie Murphy nezlobí, ale tento "horor" je opravdu propadákem. Wes by měl raději zůstat u slasherů - ty umí parádně. Dávám 30% za dobré herecké výkony Angely Basset, za snahu a za to, že mám Murphyho a Cravena rád. Možná budu až moc tvrdý, ale tohle je bezprostředně jeden z nejhorších Cravenových snímků.
30%

Sdílejte článek

  1. Profilový obrázek
    Solo 2 září 2014 v 16:11

    Popravdě jsem se docela na tuto upíří hororovou komedii těšil. Mám rád některé filmy Wese Cravena a Eddie Murphy patří mezi moje oblíbené herce (co se převážně komedií týče). Jenomže velmi záhy se ukázalo, proč se tento film netěší příliš velkých diváckých ovací. Zbytečně zdlouhavá stopáž místy neskutečně nudí a najde se zde několik pasáží, které nás měly uzemnit svým komediálním pojetím, ale spíše mi to připomínalo marnou snahu a zavánělo to trapností. Snad kdybych měl tak o patnáct let méně, válel bych se u toho smíchy, ale ve třiceti mi už zbyly jen oči pro pláč. „To nebude Lassie…“ no a taky nebyla. Z velkého vlka se vyklubal pěkně nasraný upír, který trhá údy, kde se jen nachomýtne. Paradoxně začátek filmu patří k tomu nejlepšímu, co nám scénář nabídl. Přiteplená Murphyho image by mi ani tolik nevadila, jen kdyby se film nesl v podobném duchu celou dobu.
    Jenže to by Craven nesměl poněkud vyměknout a místo aby se snažil udržet vytvořenou atmosféru, začal do toho cpát jednu lacinou (leč místy i humornou) situaci a kvantum druhořadých hlášek za druhou. Chvíli to vážně fungovalo a i já musím souhlasit, že šoustat na matraci je určitě mnohem lepší a pohodlnější než na staré rakvi, jenže ve chvíli kdy to začalo až moc smrdět „romantikou“ jsem se začal docela dost nudit. Hororová stránka začala pomalu mizet do ztracena (až na samý závěr) – lépe řečeno vystřelila pryč stejně jako onen chudák policejní pes. Navíc jsem měl velký problém s hereckými výkony všech zúčastněných.

Nový komentář