Underground (2011)


Režie: Rafael Eisenman
Rok výroby: 2011
Délka: 83 min
Země: USA

Hrají:
Ross Thomas … (Matt Wilcox)
Sofia Pernas … (Mira Antonova)
Adrian R’Mante … (Storm Johnson)
Jeff D’Agostino … (Eric Abercrombie)
Christine Evangelista … (Jenna Hughes)
Jack Donner … (Gunther)
… a další

 

Trojice přátel přijíždí za kamarádem Mattem a jeho přítelkyní Mirou, aby se společně zúčastnili pochybné párty. Alkohol teče proudem, všichni se hýbou do rytmu hudby a užívají si společné chvíle. O zábavu se jim stará Mattův kolega z armády Storm. Jenže během akce se dostanou do konfliktu s několika agresivními hosty, který vyvrcholí hromadným úprkem do starého vojenského podzemního krytu. Přátelé zde zůstanou uvězněni a panika začne narůstat. Jediní Matt a Storm si zachovávají chladnou hlavu a rozhodnou, že se skupina musí pokusit najít jiný východ, protože pomoci zvenčí se asi nedočkají. S minimem osvětlení se tak vydávají do ponurých chodeb podzemního komplexu, ale nikdo z nich nemá ani tušení, že zde nejsou sami. V temnotě se skrývají hladoví tvorové – pozůstatky tajného armádního projektu, pro které se stává skupina teenagerů vítaným ukojením svých krvavých choutek.

Tento film se ke mně dostal úplnou náhodou a měl jsem z něj popravdě dost velké obavy. Ty se sice nepotvrdily, ale Rafael Eisenman měl do té doby na svém kontě natáčení především romantických dramat, a to mi na klidu příliš nepřidalo. Horory odehrávající se v podzemí (jeskyních, bunkrech) mám docela rád, ale prozatím jsem narazil jen na několik světlých výjimek a většina filmů, které jsem měl možnost vidět, za moc nestála. Eisenman se toho však nebál a rozhodl se divákům naservírovat své tajemství pěkně hned na začátku. Díky tomu jsem měl šanci zhlédnout ony mutanty pěkně ze startu a musím se přiznat, že po vizuální stránce jejich masky nevypadaly vůbec špatně.

Následná část na párty byla sice z mého pohledu spíše utrpení, ale to způsobil především fakt, že podobný styl hudby moc nemusím. Tak jsem svou pozornost zaměřil především na výstřihy přítomných dam a po menší bitce (i na nůž dojde), jsem netrpělivě očekával, cože se bude dít za zavřenými dveřmi bunkru. Klaustrofobici asi nebudou zažívat pěkné chvíle, ale mně se prostředí hodně líbilo. Režisér pěkně stupňoval atmosféru a ani mutanti na sebe nenechali dlouho čekat. Díky tomu došlo i na několik velice pěkných gore scén. Byla jen velká škoda, že se tu objevilo klasické klišé, a to v podobě nelogického chování a rozhodování postav.

Postupem času však přestala prvotní atmosféra jaksi fungovat a stala se z toho jen další tuctovka. Neustálé bloudění po chodbách a nepříliš efektivní souboje začnou po čase nudit. Zápletka se nám sice snaží naservírovat několik zvratů a nečekaných odhalení, ale chtělo na to jít mnohem rafinovanějším způsobem. Navíc vám některé postavy začnou jít časem pěkně na nervy. Za vůbec nejpůsobivější považuji scénku s policistkou. Taky mé srdce zaplesalo neskutečnou radostí a díky tomu si tvůrci alespoň částečně zlepšili reputaci.

Hodnocení5
Underground se tak sice nikdy nestane žádnou peckou, ale myslím si, že je neprávem opomíjen. Je to sice dost průměrná záležitost, ale do úplné katastrofy má hodně daleko. Když už nic jiného, tak se tu dá narazit na několik docela zajímavých scén, které se mi jen tak rychle nevypaří z paměti.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář