Ultraviolet (2006)


Režie: Kurt Wimmer
Rok výroby: 2006
Délka: 88 min
Země: USA

Hrají:
Milla Jovovich … (Violet)
Cameron Bright … (6)
Nick Chinlund … (Ferdinand Daxus)
William Fichtner … (Garth)
Sebastien Andrieu … (Nerva)
…a další

 

Roku 2078 již Země dávno není tím čím bývala. Lidskou rasu postihla před léty globální epidemie, kdy se mnoho jedinců nakazilo zákeřným upířím virem zvaným Hemophages. Většina z nich sice byla postupem času eliminována militantní lékařskou skupinou Archministry vedenou kardinálem Ferdinandem Daxusem. Ale stále ještě přežívá dost jedinců, kteří se snaží proti nim bojovat. Jednou z nich je i žena jména Violet, která dostane za úkol od vůdce odboje Nervy, ukrást nejnovější zbraň, jíž měl Daxus vytvořit k úplnému vyhlazení všech nakažených. K jejímu překvapení se však jedná o malého chlapce, který by se možná mohl stát naopak klíčem k jejich vyléčení. Jenomže jak Daxus, tak i Nerva chtějí chlapce zabít a to ona prostě nemůže dovolit!

Ultraviolet je často přirovnávána k hororové sérii Uwe Bolla Bloodrayne, a to jak nenaplněným očekáváním fanoušků, tak i bídnou kvalitou samotného filmu. Přestože tady se o hororový žánr otřeme opravdu jen okrajově. Spíše jde o akční scifi v němž figuruje postava sexy upírky, která se rovněž dokáže bravurně ohánět nabroušenou čepelí. A ne jen jí. Režisér Wimmer si sice stěžoval že po velkých úpravách Screen Gems, kteří celkovou stopáž dost ořezali, šla kvalita jeho filmu o dost dolů, ale popravdě si ani nedokážu představit, jestli by bylo k vidění něco lepšího (minimálně průměrného).

Což o to, pohled na Millu v sexy oblečku byl určitě super, ale to bylo tak jediné pozitivum na celém filmu. Přemrštěné akční scény ala Matrix a slabé digitální efekty mi znechucovaly sledování Ultraviolet téměř po celou dobu. Opravdu nesnáším, když se při bojových scénách kamera chaoticky zmítá ze strany na stranu a divák tak téměř nic nevidí. K samotnému scifi žánru mívám často výhrady a snad bych i překousl jízdu motorkou po stěnách budovy, boj jedné proti desítkám protivníků, aniž by hlavní hrdince ukápla byť jen kapka krve (nepočítám tu skvrnku na zadku, či finální souboj), ale kdyby tvůrci použili alespoň dobré speciální efekty. Ty počítačem udělané vrtulníky – to byl opravdu hnus. Obdobně smýšlím i u scény v kostele, kdy jediným máchnutím usekne hlavní hrdinka deset upířích hlav.

Další mínus vidím v přemíře emocí, které se nám tvůrci snažili prostřednictvím svého díla vnutit, leč jim to (potažmo postavě Violet) moc lidí neuvěří. I tohle už ovšem poslední dobou řadím k přemíře toho všeho klišé (jak já to slovo nesnáším), stejně jako srdceryvné happyendy. Jeden aby si pomalu bral ke sledování většiny filmů papírové kapesníčky, v marné touze vůbec uvidět spásu v podobě závěrečných titulek. Nevím, možná by ta původní verze objasnila tu spoustu otázníků, které mi během toho prolétávali v hlavě. Narazil jsem tu totiž na několik momentů, situací či náznaků, u kterých jsem si říkal PROČ? Kupříkladu postava malého chlapce Šestky, mohla být mnohem více rozvinutá. Jenže proč by se někdo vůbec namáhal.

Hodnocení2
Ultraviolet tak řadím do skupiny podprůměrných filmů, které už vidět znovu nepotřebuji. Osobně ani moc nechápu, proč se tomu Milla a William Fichtner vůbec propůjčili. Oba patří mezi moje oblíbence, ale tady šlápli dost vedle. Zřejmě nejslabší film, ve kterém jsem viděl hrát Millu Jovovich.
20%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Nový komentář