Triloquist (2008)


Český název: Vraždící loutka
Režie: Mark Jones
Rok výroby: 2008
Délka: 90 min
Země: USA

Hrají:
Paydin LoPachin … (Angelina)
Rocky Marquette … (Norbert)
Katie Chonacas … (Robin)
Bruce Weitz … (Dummy (voice) )
Robert DiTillio … (Detective Evans)
… a další

 

Sourozenci Angelina a Norbert neměli zrovna poklidné dětství. Nejprve se jim předávkovala matka, která zemřela, a poté si je do opatrovnictví vzal pedofilní strýc. Jejich jediné “štěstí” je dřevěná loutka Dummy, která zatočí se všemi, kdo by jim chtěl ublížit. Oba jsou již dnes dospělí a jen tak se potulují po státech. Z Angeliny vyrostla docela pěkná holka, zato Norbert se uzavřel do sebe a přestal mluvit. Tedy ne tak docela. Po matce zdědil břichomluvecké schopnosti a dorozumívá se přes svou loutku. Dummy však není jen tak obyčejná loutka. Žije si svým životem a občas dokáže být i velmi krutý. Poté co napadne jednoho chlapce je Norbert zavřen do psychiatrické léčebny. Jeho sestře se však podaří ho osvobodit a nyní prchají před policií. Jejich chování se však změnilo. Po cestě za sebou  začnou nechávat spoustu mrtvých a jejich krutost nezná mezí. Ne vždy totiž vraždí Dummy. Z milé Angeliny se stala psychopatka, která chce pro svého bratra jen to nejlepší. Nic a nikdo tuto zvláštní trojici nedokáže zastavit. Bůh chraň ty, co se jim dostanou do cesty.

Na začátek bych chtěl říct, že tento film je něco zcela ojedinělého, co jsem měl možnost zatím vidět. Někteří z vás řeknou, že jde o pěknou blbost a odpad, ale já se u toho přesto dokázal pořádně pobavit. Film je napůl vyprávěn samotnou loutkou a napůl v něm máme možnost vidět putování hlavních hrdinů. Celým filmem se nese spousta sprostých slov, která jsou mnohdy nemístná, ale za některých daných situacích velmi trefná. Pokud bych si jej pustil v originálním znění, tak bych se zřejmě slova FUCK nedopočítal. Mimo toho zde máme šanci vidět i několik lidských úchylek, které asi začínají být v dnešní době zcela normální, protože o nich slýcháváme stále častěji. Stále častěji slyšíme o pedofilii, incestu či jiných hnusech. Tento film je takovým mixem všech těchto úchylek a zvrhlostí.

Režisér Jones zcela jistě nepatří mezi nejznámější režiséry a ono se není moc čemu divit. Jeho díla patří většinou do podprůměrných vod, z nichž se asi nikdy nevyhrabou. Na svém kontě má několik hororových filmů, které bych vám ovšem nedoporučoval. Jde totiž o neuvěřitelné koniny hororového žánru. Jsou jimi Rumpelstiltskin (1996), Quiet Kill (2004). Jediným světlejším bodem je Leprechaun (1993).

O tom, že nejde o žádné světoborné dílo, se asi bavit moc nebudeme, ale pojetí, jakým je film zpracován, mě docela překvapilo. V poslední době jsem si zvykl, že filmy od DVD edice nejsou žádná extratřída, ale tentokrát mě slušně překvapili. Film stojí na nepříliš originálním námětu a zrovna nepřekypuje hororovými scénami, ale má i některá pozitiva. Spíše máme možnost spatřit trochu toho černého humoru a ujetých scén či hlášek. Atmosféra filmu staví především na zvrhlosti a zvrácenosti hlavních postav, které mění své chovaní jako ponožky. Většinou vidíme jen scény, kdy se pořád jezdí autem, které se neustále porouchává, oběti jsou vybírány náhodně (tedy jde o všechny co se jim postaví do cesty) a jejich úmrtí jsou mnohdy docela zábavná. Setkáme se zde s prokousnutým krkem, podříznutím, postřelením, ukousnutím pohlavního údu a dalších. Vše vidíme pod taktovkou dost chaotického střihu, který dodává celkovou demenci filmu, ale svým způsobem mu dal i určité kouzlo. Speciální efekty se točí především kolem loutky, která není moc dobře udělaná a dost se podobá mentálnímu vzhledu hlavního herce. Kostýmy, které jsou tady použité, mi připomínali film Toy Story. Westernový obleček a šátek navršili všemu korunu.

Výběr hudby je docela zvláštní. Jde o mix několika hudebních stylů, které se několikrát opakovaly. Přes hudbu podobnou té co doprovází dětské pořady na české televizi až po slušný rock a metal až po olympijský pochod. Docela se mi líbilo, že hudební producenti pouštěli pravý opak k právě probíhajícím scénám (když se vraždilo, tak běžela romantická či popová hudba a když se nic nedělo byla slyšet ta tvrdší muzika). Celkově bych právě hudební složku odsuzoval asi ze všeho nejméně. Filmaři se nám snažili trochu odvděčit i lechtivými scénkami, které se zde vyskytovaly v docela velkém množství. Některé z nich byly docela zajímavé.

Co se týká hlavních postav, tak šlo o přehlídku naprostých protikladů, z nichž všechny trpěly nějakou úchylkou či postižením. Máme tady docela hezkou Angelinu, která se ze slušné dívky dokáže proměnit v pervézní děvku či dokonce psychopatickou vražedkyni. Přestože herecký projev herečky nebyl nikterak oslňující a docela často šlo spíše o trapnou záležitost, tak jsem si jí postupem času oblíbil asi nejvíce. Její hlášky mě pobavily ze všech nejvíc. Na tuhle nikdy nezapomenu: “On nepolyká.” Zato její dementní bratr mě přímo nevýslovně štval. Jeho šílené pohyby i celkový vzhled mi nejvíce připomněl Jima Carreyho ve filmu Blbý a blbější. Svou retardaci ani příliš hrát nemusel. Nepodivnější byla však sama loutka. Její vzhled nebyl nikterak zajímavý, ale její úsměv a chladné oči mě docela dostaly. Za celý film se pořádně nedozvíme, jak to s ní doopravdy je. Ovládal jí doopravdy některý ze sourozenců, nebo žila sama svým životem? Asi obojí. Když dokázala sprintovat a skákat v lese, či udělat famózní orální sex s krvavým orgasmem.

 

 

Hodnocení4
Tento film neoplývá zrovna skvělým scénářem, nebo nezapomenutelnými scénami, ale pokud máte rádi dost ujeté černé hororové komedie, tak jste na správném místě. Nikoho z tohoto filmu si určitě nezamilujete, ale za podívání určitě stojí. Zvláštní pojetí filmu, netradiční hudba a spousta sprostých slov mě dokázalo na hodinu a půl usadit do křesla. Přiznám se, že ani jednou se nedostavil pocit spánku a docela často jsem si musel tlumit hlasitost, protože nevybíravá mluva by moje rodiče moc nepotěšila. Pro většinu z vás to bude odpad, ale já dávám 40% a kdykoliv se na to podívám znovu.
40%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Nový komentář