Total Detox (2011)


Režie: Roman Vojkůvka
Rok výroby:
2011
Délka:
97 min
Země:
Česká republika

Hrají:
Jiří Krupica … (Martin)
František Strnad … (Otec)
Vendula Nováková … (Katka)
Miroslav Rataj … (Artur Machovský)
Petr Sedláček … (Viktor)
…a další

 

Martin se snaží protloukat životem i za pomoci drog. Občas si dopřeje nutnou dávku narkotik, které ho nakrátko osvobodí od všech jeho trápení. Jednoho dne je však přistižen svým otcem, který jej nejprve málem přizabije a následně jej donutí chodit na terapie. Profesor Machovský se jej snaží zbavit jeho závislosti, ale vzpurný chlapec zezačátku moc nespolupracuje. Díky svému domácímu vězení však netuší, že ve městě řádí maskovaný vrah, který zabíjí všechny feťáky, kteří se mu dostanou pod ruky.

Přestože se film točil již v roce 2010, měl DVD premiéru až o rok později. Mediální humbuk, který se okolo tohoto filmu točil na většině hororových webech a jiných stránkách, jsem minulý rok vnímal jen jedním okem. Režiséra Vojkůvku nezatracuji, ale ani nejsem žádným jeho zarytým fanouškem. Po shlédnutí několika fotek a samotného traileru jsem však doufal, že do třetice už konečně natočí něco pořádného. Bohužel! Opět jsem narazil na ty samé chyby, které jsem mu vytýkal už minule. Vymlouvat se na malý rozpočet je zbytečné, protože jsem už viděl spoustu „amatérských“ snímků (českých, slovenských, zahraničních), které měly stejný problém a některým z nich tento film nesahá ani po kotníky. To však neznamená, že jde o úplnou katastrofu. To bych zase Total Detoxu ublížil a ukřivdil.

Jedním z velkých problémů které jsem zaregistroval je nevyrovnanost a nestabilita vytvořené atmosféry. Autor se nás snaží svým příběhem vtáhnout do světa drog, který je svým způsobem všude kolem nás. Jen málokdo nezná nikoho ze svého okolí, kdo by v něčem nefrčel, nebo to jen nezkusil. Scény při kterých si někdo píchá, nebo šňupe se snaží režisér odlehčit trochou toho humoru, který je místy docela trefný a má za úkol diváka rozptýlit. Některé hlášky či scény jsou skutečně vtipné a zábavné, ale jinak…

Kupříkladu vražedné scény jsou odlišné jako noc a den. Některé jsou skutečně nápadité (viz scéna s brčkem), ale jinak je to všechno jak přes kopírák. Nevěřil jsem jim v tu chvíli, ani co by se za nehet vešlo! Proč? Stačí sledovat vrahovo chování – jeho máchání sekyrou potažmo tyčí je docela srandovní, zvláště pak v momentě, kdy je vše přerušeno otravným střihem a následným cákáním malinovky. Když se napřahuje k úderu se sekerou za hlavou, aby jste někomu rozpůlili lebku, asi těžko mu tímto pohybem podříznete krk! I když pravda, ten kouř na konci byl docela zábavný.

Když už umělá krev nepomáhá, poslouží vždy k pobavení diváků trocha erotiky! Tento již mnohokrát osvědčený prvek posloužil ke svému účelu i zde. Scénka se třemi modelkami patří k tomu zajímavějšímu z celého filmu. Tím nemyslím jen jejich nahé poprsí, ale především způsob jakým byli eliminovány. Zvláště pak jedna z dívek. Právě tyto chvíle navýšili v mých očích kredit filmu a dokonce i závěrečné hodnocení. U většiny ostatních vraž to tak bohužel nedopadlo. Především pak díky tomu, že se pan Vojkůvka totálně vykašlal na detaily, ale spíše se nás snažil ochromit spoustou vycákané umělé krve a záběrů na zakrvácené tělo. Jak k tomu však došlo, zůstalo zahaleno díky již zmíněnému střihu.

Kvalita obrazu je hodná kvalitě a především velikosti dostupných prostředků. Tudíž hodně průměrná. Podobně tomu bylo i u hudebního doprovodu, který mi zrovna dvakrát nesedl. Zřejmě zato mohlo i špatné ozvučení, ale na tyhle věci já nejsem moc velký expert, takže se v tom nebudu více pitvat.

Asi největší pochvalu si však zaslouží samotné herecké výkony. František Strnad v roli despotického (až moc milujícího) otce zvládl vše na jedničku. Za celou dobu jsem nenašel snad ani sebemenší chybičku, kterou bych mu mohl vytknout. Podobně na tom byl i představitel psychoterapeuta Machovského Miroslav Rataj, který opět předvedl svůj standardní výkon.

České slashery prozatím u mě nenašli moc velké pochopení, ale přesto bych je nezařazoval do odpadních vod. Hodně dlouho jsem zvažoval, jakéže dám tomuto kousku hodnocení. Roman Vojkůvka mě zatím ani jednou nepřesvědčil, že bych mu měl dát nadprůměrné hodnocení a ani tentokrát tomu nebude jinak. Jak už jsem několikrát říkal, tento režisér určitě v sobě má slušný potenciál, ale nedokáže ho pořádně využít. Ve svých filmech má obrovské výkyvy a většinou mě vždycky pěkně nažhaví, ale ke konci totálně znechutí.

Hodnocení5
Jelikož jsem dal však Čepeli smrti (50%) – u které jsem se místy opravdu slušně bavil, tak musím dát stejné hodnocení i zde. Kvalitně jsou oba filmy sice zřejmě někde jinde, ale ve mě zanechaly naprosto stejný dojem.
50%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Nový komentář