Český název: Věc: Počátek
Rěžie: Matthijs van Heijningen Jr.
Rok výroby: 2011
Délka: 103 min
Země: USA
Hrají:
Mary Elizabeth Winstead
Joel Edgerton
Ulrich Thomsen
Eric Christian Olsen
Paul Breinstein
…a další
V centru dění je půvabná studentka Kate Lloyd (Mary Elizabeth Winstead), jež bude řešit velmi podobné problémy jako v 80. letech polárníci v Carpenterově verzi. Po objevu NĚČEHO v ledu se začnou odehrávat na stanici podivné věci. Mezi lidmi je zjevně cizopasný mimozemský organizmus, který má dokonalé maskování.
Předně považuji Johna Carpentera, zejména v raných filmech, za filmařského génia, který ovlivnil desítky filmařů po celém světě. Ač to bude znít možná poněkud bizarně, tak jeho velmi hlasitým obdivovatelem je Mel Gibson, který si od něj ,,vypůjčuje“ celé sekvence do svých filmů a pochopitelně bychom neměli zapomenout ani na Davida Sladea, zvláště film 30 dní dlouhá noc. Do dlouhé řady obdivovatelů se tak může směle přiřadit i Matthijs van Heijningen Jr., jehož pieta k původní Věci čiší z každého záběru. A za to je mu třeba rozhodně poděkovat. Každý filmař, horší než Carpenter a jsou jich desítky, mezi kterými vyčnívá třeba ,,úchylný“ Rob Zombie, který má pocit, že se může postavit čelem k legendě totiž vždy tvrdě narazil.
Matthijs van Heijningen Jr. však necituje jenom Carpentera a velmi zhusta si půjčuje i od prvního Vetřelce Ridleyho Scotta, kde se dala atmosféra strachu doslova krájet. Jeho hlavním nepřítelem se však ukázal literární scénář, který pro výtvarné řešení snímku a technický scénář bohužel hrubě podcenil. Řada dialogů šustí papírem, logika dostává několikrát K.O. a většina postav je jen hrubě načrtnutá a zjevují se a mizí podle blíže nedefinovaných pravidel. Nejvíc to odnáší Joel Edgerton, který měl ve filmu hrát zřejmě sympatickou postavu a katarze uprostřed ledu měla přinést šokující rozuzlení. Místo toho si však jen ťukáte na čelo a říkáte si, že takhle asi ne.
Dobrým nápadem je, že se tvůrci rozhodli snímek zasadit před události prvního dílu. S Norskou posádkou si poradili celkem obstojně, dokonce je nechají mluvit norsky a doplnili jí o americký výzkumný tým. Právě titulkovaná norština a střety mezi nimi a americkými kovboji do filmu vnáší originální a působivý prvek. Expozice filmu je také velmi slušná, ale v momentě, kdy se objevuje na plátně Věc začne kvalita snímku kolísat mezi užaslé spadnutí čelisti až po skřípění zubů. Těžko říct do jaké míry je to chyba celovečerně debutujícího nizozemského režiséra Matthijse van Heijningena Jr. a producentů filmu, od kterých měl ale podle dostupných informací relativně velkou tvůrčí svobodu.
Nečekal jsem, že to někdy řeknu, ale velké zklamání mi způsobila moje oblíbená Mary Elizabeth Winstead (Nezvratný osud 3), v jejíž výkonu se o herectví příliš mluvit nedá. Objektivně moc nezvládá ani fyzicky náročné scény, nicméně vzhledem k tomu, že ve filmu není atletickou akční hrdinkou, ale vědkyní z laboratoře čelící mimozemskému parazitovi to může být nějaký geniální režijní záměr. Mimochodem sledujte náušnici Joela Edgertona, na konci filmu uvidíte proč. Tradičně vynikající je ovšem Dán Ulrich Thomsen, který vyčnívá z hereckého ansámblu nejméně o dvě herecké kategorie.
Nyní ale k tomu nejveselejšímu a nejlepšímu na Věci: Počátku. Musím konstatovat, že efekty jsou z dílny génia Toma Woodruffa Jr., tedy autora Vetřelců z Cameronova pokračování slavného hitu, který vyšel z dílny legendárního Stana Winstona (terminátor, Jurský park). Nutno dodat, že po stránce efektů jsem byl z tohoto zpracování opravdu nadšený. Autoři efektů totiž dodržují trikovou linii původního filmu a díky novým technologiím filmu dodávají zcela nový, byť velmi bizarní, rozměr. Některé proměny jsou veselé i příšerné zároveň, přesně jako v původní Věci. Toto podle mě ocení i obdivovatelé Carpenterova filmu.
A jak dopadl souboj Ennia Morriconeho s Marco Beltramim? Beltrami Morriconeho slavnou melodii variuje a vypůjčuje si motivy i z některých jeho jiných soundtracků, ale doplňuje jí o svůj obligátní standard a docela mě naštval ,,vykrádačkami“ Temného rytíře Hanse Zimmera a Jamese Newtona Howarda.
Kdo měl ale opravdu hodně těžký úkol je kameraman Michel Abramowicz, který se musel popasovat s jedním z nejlepších kameramanů současnosti Deanem Cundeyem, jež tak skvěle nasnímal první Věc a stojí kromě prvního Halloweenu i za prvním Jurským parkem Stevena Spielberga. Abramowicz tak film natáčel na klasickou kameru na film a film se digitalizoval až v postprodukci, což je sice o dost dražší, ale zase to koresponduje s původním vizuálem.
Carpenterova verze je jen jedna a na ní nedám nikdy dopustit, ale tenhle prequel dopadl až nadmíru dobře. Očekával jsem totální průser a dostalo se mi více než důstojné a především důvtipné verze, která mě rovněž ohromila. Především svými efekty, které již v roce 1982 byly téměř bez chyby a nepřekonatelné, ale i zde se tvůrcům zadařilo kápnout na tu správnou notu. Ty mutace byly prostě k sežrání a já si Matthijse van Heijningena píšu do svého hledáčku, protože se už nemůžu dočkat dalších jeho filmů. 70%
Pro mě rozhodně velice příjemné překvapení. Nepochybně i proto, že jsem se bál jeho uvedení. Čekal jsem maximální průser. Nakonec to je jeden z TOP nejlepších hororových zážitků roku 2011. 80%
Sice se tak trochu vytratila paranoidní atmosférá původní Věci, ale pořád se jedná o výbornou podívanou.
Sice na Carpenterovo dílo nedosahuje,ale nedělá vůbec ostudu stejnojmennému snímku.Zpracování se mi hodně líbilo,tudíž za mě 90% T-UP T-UP
docela dobré.. bylo mi líto, že Věc dostala Erica Christiana Olsena a taktéž by mě zajímalo, jak dopadla Mary Elizabeth Winstead (fandila jsem jí,a i jinak je to dobrá herečka). Nicméně, Carpenterova Věc je lepší..
Už dlouho jsem neviděl tak dobrej horůrek. Určitě nej z 2011! Jen škoda že je to remake… a původní jVěc sem bohužel neviděl.
Opravdu dobrý film s vynikajícími triky. 70%.
Nečekal jsem nic a dostal jsem jeden z mála skutečně kvalitních hororů, které se za rok 2011 natočily. Opravdu důstojná pocta původní Věci s obdobnou atmosférou i povedenými efekty. Jeden z nejlepších žánrových prequelů tohoto roku. 75%
No jo, Jino, já na to jsem podobně. Předně bych chtěl upozornit na celkovou zbytečnost – tvůrci se snaží vyprávět něco, co nemusí, poněvadž všichni vědí, co se odehrálo, respektive odehraje. A tak k tomu domýšlejí děj, aby to sedělo ke Carpenterově verzi (odkazů je dost) a když už nevědí coby, zacházejí ještě dál (loď), bohužel bez toho, aby celou mytologii jakkoliv obohatili. Místo toho servírují bandu nekňubů, o kterých tradičně nevíte nic, protože vám je nikdo nepředstaví a všichni jsou vám ukradení. Atmosféra vázne na faktu – a tím Sheldon oponuji – že triky jsou prachmizerné a opět zbytečné (je zajímavé, jak působí vyspěle ve starší Věci – 30 let rozdíl!). Počátek ale i přes všechny tyto negativa určitě neudělá u diváka tolik škod jako mnoho jiných filmů vytažených z osmdesátek. Takže nakonec je to u mne průměr, leč ROZPORUPLNOST JE OBROVSKÁ!!!!
K neutuchající vlně ziskuchtivých remaků, sequelů a prequelů přistupuji vinou nejednoho zklamání se značným skepticismem, ale i tak jsem byl docela zvědavý jak dopadne film mající zobrazovat události, jenž předcházejí jednomu z nejpůsobivějších sci-fi hororů 80.let… Chápu, že někteří svoje hodnocení sázejí směrem nahoru, ale za sebe musím říct, že Carpenterovu kousku nesahá Počátek ani pod McReadyho roztrhané spodky. Skoro tři desetiletí dělí tyto dva snímky a jde to sakra poznat… bohužel. Tvůrci místo toho, aby se pokusili důstojně těžit z osvědčených prvků původní Věci a popostrčit ji anebo se ji alespoň vyrovnat, tak mi nabídli spíš otázku, zda-li mělo vůbec smysl (podle viděného výsledku) se do jedné z kultovních klasik sci-fi hororu vůbec narážet. Co je mi platné, že vidím mimozemštana v plné parádě několikanásobně víckrát, když ani z poloviny nevypadá tak působivě jako tenkrát. A to nemluvím o do očí bijící asimilaci, s níž se Věc jednou přemění podbízivě pomalu a podruhé rychlostí světla, jen aby dokázala zalepit scénáristovu neschopnost pracovat s postavami a dějem a co je ještě horší, i s divákem samotným – až mi to připadá jakoby celý snímek byl jen o konečné titulkové části a jak se k ní dostat, aby to nevypadalo, že chceme (tvůrci) z lidí jen ty prachy. Tímto u mě dostal na frak i jakýkoliv pokus navodit atmosféru, která by mou psychiku postupně napínala na maximum až bych si nakonec nadělal do trenek (to už měla větší kouzlo stejnojmenná počítačová hra). O tom, proč hlavní role byla psána v ženském rodě, se zamýšlet raději ani nebudu…tady je to zbytečné. Jeden z mála kladů padá paradoxně na vrub těm detailům, co mají tyto snímky společné – a těmi jsou hudební doprovod a určité sekvence, jenž upozorňují na pozdější události. Celkově mi tak zbyly jen pachuť v puse nad zbytečností Počátku a hlavu nahlodávající myšlenky, co by se stalo, kdyby se celého projektu chopil někdo schopnější a zkušenější, no zkrátka ten, kdo by s tvůrčí pečlivostí dokázal Carpenterův kult ctít a dal tak světu další podívanou na kterou se nezapomíná…na tohle bohužel ano. 30%
slušných 60%
vynikajuci horor odporučam pozriet T-UP
Hodně lidí mělo problém vůbec pochopit, že se jedná o prequel a tak brali tento film jako remake. Omyl! Věc Počátek se drží původního konceptu a snaží se přijít i s něčím originálním (nebo alespoň odlišným od původní verze), kdy dojem z dobré atmosféry, kazí jenom do očí bijící efekty, které jsou někdy až moc přehnané, či naopak absolutně nedoladěné. I tak perfektně navazuje na Carpenterovu Věc a leccos i vesvětluje… u mě slabších, ale důstojných 70%! T-UP