Český název: Skrytá můra
Režie: Andrew Stevens
Rok výroby: 1990
Délka: 82 min
Země: USA
Hrají:
Andrew Stevens … (David)
Stella Stevens … (Kara)
Chick Vennera … (Kyle)
R. Lee Ermey … (Von Demming)
… a další
Hrdina z předchozího dílu David pokračuje tam, kde předtím skončil. Stále putuje pouští a snaží se nalézt protilátku proti viru měnícímu lid, který zbyl po apokalypse, v monstra. Míří do jedné z podzemních laboratoří, aby tam zúročil získané poznatky. Cestou poznává, že je stále možné narazit na atraktivní ženský protějšek, ale i na společenství, kterým je radno se vyhnout. Když se konečně dostane do bunkru, nemůže ani tam vydechnout, neboť aniž by to tušil, přinesl s sebou zkázu.
Andrew Stevens si po natočení o rok staršího předchůdce, v němž se zhostil hlavní úlohy, zřejmě řekl, že námět skýtá stále nevyužitý potenciál, a chopil se režisérské židle pro pokračování, v němž samozřejmě nemohl chybět jako neohrožený lovec příšer. A tak vznikl snímek, který ač přináší několik dějových změn, drží se v podstatě stejné šablony.
Protože se většina příběhu neodehrává už pouze v laboratoři, nýbrž napříč pouští, jeví se Davidovo dobrodružství košatější. Potkává více postav, projde víc jeskyní, ale nakonec stejně skončí v podzemí, kde se odehraje to stejné jako v případě předešlém. Až si jeden říká, jestli to vůbec měl zapotřebí. Neboť suď jak suď, i když se Stevens snaží svoji postavu začlenit mezi ostatní, například tím, že zpočátku střídá záběry na sebe a do bunkru mezi vědce, nedaří se mu překonat divákův dojem, že tady se jedná o (zbytečnou) ukázkovou one man show a´la Stevens. K tomu bez nápadu a těžící z toho, co zbylo z minula.
Třeba takový zkušební kostým dobře známé drsné příšery, na niž už se ale kameraman tolik nezaměřil. A jako bylo v prvním dílu na škodu, že byla vystavena na odiv až moc, zde je naopak škoda, že není skoro vidět. V porovnání s tím, co tvůrci přichystali do závěrečné bitvy, tedy rozhodně. Pryč je gumový biftek sápající na kusy všechno, co se hýbe. Na scéně se po klasickém porodu, který zřejmě neudělá všem divákům zrovna dobře (i když to, co porodu muselo v kauzálním řetězci nutně předcházet, zase málokoho nepobaví), objevuje osliznutá rudá příšera šířící paniku a děs. Děs z toho, jak asi musel chudák protagonista trpět, když ho máčeli v marmeládě. Že se na některá místa zapomnělo a je možné vidět nezakryté části neopáleného svalovce, to nikdo neřešil.
Stejně jako se asi nikdo nepozastavil nad tím, že by se do zbraní mohly pořídit slepé náboje, aby střílení vypadalo reálně. Je velmi úsměvné vidět dospělého muže, který za doprovodu zvukové kulisy střílí “jen jako” způsobem malého dítěte. Ale co naplat, to jsou pouze maličkosti, které věrně korespondují s žalostným hereckým umem zúčastněných.
Komu podřadná zábavnost nevadí, tomu Stevens dále přichystal překvapení v podobě erotické scény a špetky slušných krvavých efektů. I když se mu atmosféricky (ani pomocí hudby) nepodařilo zasáhnout střed (možná skoro ani terč), rozhodně mu nelze upřít, že jeho film nenudí a rychle v milosrdné délce odsýpá.
Někomu možná zaplesalo srdce radostí, ale já si spíš myslím, že o existenci tohoto filmu nemá většina lidí ani potuchy. Soudím tak především dle velmi malého počtu hodnocení na internetu…Za největší plus dvojky považuji to, že se velká část první poloviny filmu odehrává převážně v pustém postapo světe a divák se tak nemusí zase jen soustředit na dění v podzemním bunkru – protože opakovaný vtip už není vtipem. No ono se tomu stejně nevyhneme, protože druhá polovina filmu nás zase zavleče do podzemí, ale v té první se divák dočká i několika zajímavých pasáží na povrchu. Andrew Stevens si byl zřejmě dobře vědom, že divák mu zpola okopírovaný scénář jedničky jen tak nesežere a tak se rozhodl do svého díla přidat i několik prvků, které v předchozím díle nebyli. Kupříkladu se dočkáme dvou „lehce“ erotických scén /potažmo poodhalených hereček, ochránci zvířat se tentokrát asi pěkně naserou, no a změna nastala i u samotného monstra. V celé jeho kráse ho mockrát neuvidíme, což však nebylo vůbec na škodu a já jsem mu byl za to i docela vděčný. Jeho „lidštější“ vzhled mi totiž moc nesedl a pořád vypadal až moc gumově. No on ani jeho předchůdce nebyl žádné mistrovské dílo… 40%