Režie: Joe Catalanotto, Martin Folse
Rok výroby: 1985
Délka: 87 min
Země: USA
Další název: Nutriaman: The Copasaw Creature
Hrají:
Chuck Bush … (Jesse)
Billy Holliday … (Frank)
Michael Tedesco … (T-Bob)
Keith Barker … (Nutriaman)
Gerald Daigal
Albert Dyket
… a další
Nebezpečné a neprostupné bažiny Louisiany, hustě zarostlá okolní džungle, pár drsňáckých starousedlíků. Co jim chybí, aby měla zdejší policie konečně něco na práci? Přece vědec, který pracuje na projektu, na jehož konci má být o něco zvětšená nutrie, která by sloužila jako zdroj kožešiny. Zvíře skutečně roste, ale utíká a začíná lovit.
Není nad nezávislý film. Dává naději méně zkušeným tvůrcům na vlastní zviditelnění. Spousta jich zapadne. Některé zaslouženě. Faktem je, že Nutriaman patří do té kategorie filmů, které rozhodně nezapadly neprávem.
Již samotný námět budí mírně řečeno obavy. Když dojde na prezentaci zpracování, pociťuje divák smíšené pocity. Prodírání buší z pohledu netvora zpočátku může signalizovat jisté naděje na zábavu, ovšem stačí několik dalších záběrů na okolní zvířenu, několik „výhrůžných” zvukových projevů monstra a na scénu nastupují dvě varianty. Jednou z nich je neplánovaný vtip, tou druhou je ukončení promítání. Troufám si tvrdit, že většina těch, kteří druhou možnost nevyužijí, bude svého rozhodnutí později litovat.
Z hlediska atmosféry film nic zásadnějšího nenabízí. Hudba je prakticky nepostřehnutelná, o děsu nemůže být řeč ani při sebevíce přimáčknutých klapkách na očích. Monstrum neplní očekávání. Nejenže skutečně vypadá jako kříženec člověka s nutrií, což jí dává komické vzezření, jehož si však divák kvůli střídmosti jeho odhalení příliš neužije, ale není schopno ani zabít trochu více lidí a když už se do někoho pustí, zapomíná na své obrovské drápy. Takže funguje pouze jako neškodná vycpávka už tak dost žalostného děje, o který se logika opět otřela jen letmo.
Stejně bídné jsou většinou herecké výkony. Několik překvapivých výjimek se najde, zvláště postava Jesseho, ovšem přehrávání jiných a šerif, jehož postoj „mám všechno na háku a vím co se má dělat” zde působí jako pěst na oko, je strkají daleko za sebe.
