Český název: Pověrčivost
Režie: James W. Roberson
Rok výroby: 1982
Délka: 86 min
Země: Kanada
Hrají:
James Houghton … (Rev. David Thomson)
Albert Salmi … (Inspektor Sturgess)
Jacquelym Hyde … (Elvira Sharack)
Lynn Carlin … (Melinda Leahy)
…a další
Kanadský horor Pověrčivost se drží starého osvědčeného tématu: prokleté místo a na něm stojící dům. Navrch přidává třista let starou čarodějnici toužící po pomstě. A nutno podotknout, že ta stará potvora dokáže být docela vynalézavá.
Hned v úvodu jsem byl svědkem dvou docela originálních skonů (obzvláště využití mikrovlné trouby nabádá k širšímu průzkumu :o))) a okamžitě mi bylo jasné, kam se budou kroky tohoto filmu ubírat. Ze snímku přímo čiší béčkovost – jednoduchý děj plný nelogičností, absolutní stupidita postav, scénář kupící jedno žánrové kliše za druhým.
Přesto se podle mě nejedná o nějaký paskvil. Přiznám se, že jsem se nechal pohltit poměrně slušnou atmosférou, v rámci žánru solidními hereckými výkony a sledoval originální vybíjenou, odvíjející se přede mnou na obrazovce. Režisér snímku James W. Roberson, známí spíš jako kameraman, prokázal docela dobré oko pro zcénu a detail. Dům působí děsivě a momenty, kdy jsem zahlédl stín čarodějnice nebo obrys jejího těla v záři světla, mému zraku vyloženě lahodily. Vše v doprovodu hudby, která k filmu sedne jeko pr… na nočník.
Příběh je samozřejmě jen kulisou k blížícím se jatkám. Do domu, opředeného jak jinak než krvavou historií (ale i přítomností), se nastěhuje pětičlenná rodina Leahyových. Doprovází je reverend David Thompson, který zde byl při stavebních úpravách svědkem podivného – a opět zábvného – umrtí jiného kněze, a dvojice policistů. Všechny je z vedlejšího domu pozoruje patřičně záhadná správcová a někde po okolních lesích se potuluje její pomatený syn, libující si obzvláště v návštěvách nedalekého jezera. Objeví se ještě malá dívka, jež je nejspíš duch, a dělník….a já si jen spokojeně mumlám pod nosem: “Další maso na porážku.” Čekal mě i jeden povinný flashback – to abych se seznámil s již zmíněnou čarodějnicí, kterou odsoudili k utopení v jezeře. Pro jistotu za ní ještě hodili kříž, to aby ji udrželi hezky pod vodou. Nepovedlo se. Měli ji raději upálit.
Následuje klasické schéma : vražda, vyšetřování, další vražda, hledání…hádky v rodině, zlé sny, otec se znovu utápí v alkoholu, policie podezříva syna zprávcové, reverend podezřívá čarodějnici, rodina stále neopouští dům, bruneta ječí, blondýna ječí…a konec.
Celý film mě opravdu zaujal, ale posledních dvacet minut mě dokonale pohltilo. Mělo to úžasný spád a energii, jakou jsem ve filmech dlouho neviděl. Ze všeho čišela jakási bezradnost, zoufalost zbývajících postav…a úplný závěr tomu jen nasadil patřičnou tečku.
monita7777777: Tiež nechápem čo tu melieš. Veď to je predsa B-čko…
Následuje klasické schéma : vražda, vyšetřování, další vražda, hledání…hádky v rodině, zlé sny, otec se znovu utápí v alkoholu, policie podezříva syna zprávcové, reverend podezřívá čarodějnici, rodina stále neopouští dům, bruneta ječí, blondýna ječí…a konec. ………… nádhernej komentář…kvůli tomu si to snad seženu
monita7777777: Co to meleš?
bo3eeeth8 to tak8 stara Kokocina 6e az
Toto béčko z 80. let by ve své podstatě nebylo vůbec špatným filmem, jen kdyby se jeho tvůrci vyvarovali všech těch nelogických kiksů a zástupu „klišé“, kterých je tu na můj vkus opravdu přehršel. Kousky s čarodějnickou tématikou mi rozhodně nejsou proti srsti a úvodní pasáž s dvěma mladíky v domě byla vskutku zajímavá (především jejich eliminace), jenže následující minuty zcela postrádaly logiku. Vezmeme-li v potaz, že na místě zemře během několika hodin několik lidí + další najednou záhadně zmizí, je až zarážející (a dost stupidní), že vyšetřující inspektor vůbec povolí, aby se na místě činu ubytovala nějaká rodina. Jenže to by byl konec filmu a tak tvůrci vsadili na shovívavost diváků. Za to se jim odvděčili několika opravdu kvalitními krvavými mordy, ponurou atmosférou a stupňujícím se napětím. To samozřejmě bylo v pořádku a jejich kreativitu a nevšednost dokážu ocenit, ale pořád jsem měl velký problém překousnout hromadu nelogičností, která se tu postupně začala kupit. Dalším záporným bodem byla pětičlenná rodinka, o jejichž celkové inteligenci se dá značně polemizovat, o čemž se přesvědčíme zvláště během jejich postupné likvidace. V těchto fázích jsem neskutečně fandil oné čarodějnici, ať je všechny zamorduje tím nejkrutějším způsobem a ona se baba jedna skutečně činila. Superstition je tak filmem dvou tváří a záleží jen na každém z vás, na kterou misku pomyslných vah se přikloníte. Krvavé zábavy je tu skutečně dost, atmosféra jak už jsem řekl, je rovněž místy velice vydařená, pohled do minulosti byl příjemným zpestřením – stejně jako několik neokoukaných a svým způsobem i originálních mordů – ovšem kromě těchto pozitivních prvků, tu je i dost těch negativních. Přesto si myslím, že jde o lehce nadprůměrnou podívanou, která každopádně nenudí. 60%