Režie: Eric Valette
Rok výroby: 2010
Délka: 94 min
Země: USA

Hrají:
Shannon Beckner … (Tilda)
Oded Fehr … (Ray)
Ryan Kennedy … (Bobby)
Melanie Papalia … (Maria)
Adrien Dorval … (Gordy)
… a další

Jedné noci dojde v ulicích Chicaga ke srážce dvou automobilů. Zatímco v jednom z nich jsou těžce zranění lidé, po řidiči toho druhého jakoby se slehla zem. Vůz je následně odtáhnut do policejních garáží, kde jej mají tamní mechanici prohlédnout a opravit. Budova se však připravuje k rekonstrukci a tak je kromě spousty papírování nutno vyklidit vrchní patra od ostatních vozů – prostě dnes v noci čeká partičku mechaniků opravdu rušná směna. To však ještě nikdo z nich netuší, že onen vůz není tím, čím se na první pohled zdá. Začnou se okolo něj dít podivné věci, několik lidí záhadně zmizí a ti ostatní se záhy stávají terčem nebezpečného hybrida, který ke svému přežití potřebuje lidské oběti, dokáže se proměnit v libovolné vozidlo a je téměř nemožné jej jakkoliv zničit. V několikapatrové budově se tak rozpoutá zoufalý boj o holé přežití…

Tak a máme tu další film, v němž hraje prim dopravní prostředek coby zabiják. Měli jsme tu už upíří automobil i motorku, posedlé náklaďáky, cisterny, osobní automobily i buldozer – pravdou však je, že většina z těchto filmů jsou jen průměrnou záležitostí a toto téma nám už toho nemá moc co nabídnout. Christine, Upír z Feratu, Duel patří mezi průkopníky, ovšem řada jejich následovníků už většinou jen parazitovala na původní tvůrčí myšlence, což se samozřejmě projevilo i u nepříliš lichotivých diváckých ohlasů na podobné kousky. A tento film není žádnou výjimkou. Ani se moc nedivím, že byl sice natočen už v roce 2010, ale vypuštěn byl až v roce 2011.

Přestože se o původu našeho hybrida příliš nedozvíme, tvůrci přišli s jistou teorií o některých hlavonožcích, kteří se dokáží proměnit i v kus korálu nebo napodobeninu jiného zvířete, jen aby nalákali svou kořist. A chapadlovité monstrum se skrývá i pod kapotou tohoto hybrida. Což je nám bohužel ukázáno až příliš brzy a ještě navíc v nepříliš povedeném digitálním provedení. Celkově byly ty CGI efekty na dosti bídné úrovni (tedy alespoň jejich valná většina). Navíc osobně dávám přednost tomu, když není prozrazeno mnoho (jako tomu bylo třeba u Christine) a tvůrci vše nechají na představivosti samotného diváka.

Ani atmosféra zde není zrovna dvakrát povedená, ale na několik zajímavých momentů se dá přece jenom narazit. Kupříkladu pronásledování střelené sekretářky Marie a následná demolice kanceláře patří k tomu nejlepšímu, co zde bylo nabídnuto. Nejvíc mě bavila prostřední pasáž filmu. Začátek byl poněkud zdlouhavý a většina postav mi nepřišla nějak zvlášť zajímavá, ale když nastala honička po garážích, začal jsem se i bavit. Jenomže nastal další problém, a to ten, že po nějakém čase už to začalo být zdlouhavé a poněkud nudné. Ono taky sledovat čtyřicet minut nahánění po třípatrové budově bez nějakého kýženého efektu, nikomu moc nedá. Naštěstí tupost některých postav a jejich smutný osud alespoň v některých momentech pobavily.