Strangers, The (2008)


Režie: Bryan Bertino
Rok výroby: 2008
Délka: 85 min
Země: USA

Hrají:
Liv Tyler … (Kristen McKay)
Scott Speedman … (James Hoyt)
Gemma Ward … (Dollface)
Kip Weeks … (The Man in the Mask)
Laura Margolis … (Pin-Up Girl)
…a další

 

Definice horroru může být těžko uchopitelná a posledních deset let horrorových filmů bylo dostatečně zábavných. Nicméně, mezi hrůzným a hrozivým více a více rostlo odloučení, mezi tím, co je krvavé a rušivé a legitimně strašidelným. Pokud poslední dekáda zažila vzestup a pád Amerických remaků; PG-13 slasherů pro pubescenty; a hardcore Hostel/Saw motivů; jednomu může vrtat hlavou, jestli – byť jen málo – The Strangers náhodou není pouhou reakcí na to všechno.

Pro své efektivní nabízení nemalé porce krve a vyčerpávající kolekce dlouhovlasých, Japonských mrtvých dívek, takové filmy jsou velmi estetickými zážitky. A ve zmírněném, polo-přijatém slova smyslu, mnoho diváků je mohou chápat, jako “děsivé”. Ale pro fanouška těchto filmů, je to šokující zážitek, když se ukáže malý, napjatě roubovaný film, jako The Strangers – a to skoro nezvaně – a připomene vám, co termín “hrozivý” opravdu znamená.

Situace je skutečně prostá. Dva milenci (Scott Speedman a Liv Tyler), následkem poklesu v jejich vztahu, jsou nuceni přespat v jednom odloučeném venkovském domě po návratu z blízké svatby. Na scénu přicházejí cizinci – tři maskovaní psychopati, kteří si náš zamilovaný páreček dobírají a loví jej během hrůzných hodin před svítáním. Ironicky, na film nazvaný The Strangers, ta premisa je neuvěřitelně známá, ale je to exekuce, v čem film uspěl.

Nákladní vlak horrorového filmu autora a režiséra Bryana Bertina – perfektně načasovaném v rozptýlených devadesáti minutách – dělá několik věcí absolutně správně. Dává si to načas, a když to příjde, zasáhne to tvrdě. Vytváří postavy, které se chovají a jednají jako dospělí, činí racionální, pokud pochopitelně panické, rozhodnutí a jen zřídka, pokud vůbec někdy, sestupují do té naprosté stupidity většiny obětí v horrorové historii. Stále je o krok napřed před svými diváky, konstantně odpovídající na otázky přesně v tom momentu, kdy skočí do divákovy mysli. Využívá zvuk a ticho právě tak mistrovsky, jako každý jiný proslulý horror, a vytváří tak zřetelný smysl tenze – každá lekačka a každý náhlý zvukový podnět má jak kontext, tak i důvod. Buduje rámec, ve kterém postrádání motivace vrahů je dělá ještě více hrozivými, nikoliv méně uvěřitelnými. Udržuje neustálou úroveň horroru s pouze dvěma protagonisty, a to z velké části vytvořením hřiště, na kterém vrazi nechtější striktně zabíjet, ale terorizovat. Je to brutální, aniž by to bylo krvavé; je to hrozivé, aniž by to bylo nápadité…

Bertinoho režie je vhodně zbavená jakékoliv cinematické jiskry, volící raději hold vzdávající atavismus do let sedmdesátých. Všechno od osvětlení, přes práci s kamerou až po návrh samotného domu přispívá na smyslu běžnosti a konečný důkaz efektivity filmu je váhavost, zda-li se člověk má vrátit do vlastního neosvětleného domu či bytu po odchodu z kina nebo z bytu kamaráda, kde byl film sledován. The Strangers exceluje v tom, co vidíme a slyšíme – dlouhý zlověstný záběr na maskovaného nezvaného hosta stojícího po lampou, nebo chrastění a třeskání, které slyšíme, zatímco psychopatické trio řádí ve venkovní části domu.

Speedman a Tylerová vydávají úpřimný, věrohodný výkon, a zatímco je těžké odhadnout, jak by se jeden mohl chovat v takové situaci, ani jeden z nich nikdy nepřehrává. To je znázorněno malými momenty, jako když Speedman neví, jak přesně nabít brokovnici, kterou našli schovanou v domě; nebo v jeho počáteční nedůvěře, že se děje něco pravdu nebezpečného. Většinou  tento pár dělá moudrá rozhodnutí, a kromě jednoho relativně pošetilého “rozdělme se!” momentu, kde jejich volby nejsou možná právě chytré, jsou stále přinejmenším pochopitelné.

Zatím samá chvála, tak je na čase něco málo napsat i o chybách tohoto filmu. Nejprve je dobré vědět, že všechy chybičky jsou zastíněny celkovou úrovní zručnosti tvůrců. Během sledování filmů budou diváci několikrát mít jasné a přesné tušení, co se stane, ale The Strangers tyto momenty chytře okořeňuje elementy, které udržují diváky nerozhodné, navzdory jejich jistotě. Prodloužené, pokud tak nějak familiární, tempo ve venkovní části domu, kdy se musí poraněná Tylerová proplazit skrz deseti minutami průběhu, je utišené faktem, že zabijáky jednoduše nezajímá okamžité zavraždění, a rozhodnutí Tylerové neběžet a nespěchat je založeno na jejím pochopení té hrozivé škodolibosti.

Hodnocení8
The Strangers určitě není nic nového v žánru, ale zcela jistě nově působí pro své doručení legitimních, srdce zneklidňujících lekaček. Přes všechny jejich strašidelné obrazy nebo super realistické krvavé momenty, nové moderní horrory mají ještě hodně co doručit; doručit tak shodný a silný smysl hrozby - a hrozivě možné hrozby - jako The Strangers. Nejspíš to není klasický horrorový snímek - nebo dokonce obzvláště kvalitní -, ale je to efektivní a mocná připomínka toho, co bychom měli požadovat od našeho volného času ve tmě, a o co jsme přišli v naší ochotě příjmout všechno, co nám je dáváno.
80%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

j.calling.2bad ( profil autora )

Miluju horror jakožto žánr veškerého umění, ať už jde o filmovou či herní branži, nebo i kresby, obrazy, hudební motivy apod. Kromě horroru samozřejmě zbožňuju i komedii, no a když se oba žánry zkloubí, vznikne Braindead, Evil Dead a podobné klasiky. To dává smysl, ne? Miluju karty. Ani ne tak moc karetní hry, jako čistokrevnou manipulaci s kartami (to jest impromptu karetní magie, neboli "hospodské" karetní triky, které vyžadují pouze a jenom balíček karet. I když jsem ale ozbrojem pouze jedním normálním balíčkem karet, můžu se pyšnit tím, že mám mocnou zbraň, neboť mé prsty jsou šikovné a ruce rychlé. Nikdy ale není na škodu využít i nějakou specialitku, která následně vyzdvihne zdánlivě hospodský trik do nadpřirozených výšin, kdy už mi lidé začínají říkat "tak mi něco ukaž, Copperfielde". Stojí to neskutečný prachy, ale v mým životě jsem asi nemohl učinit lepší investici. Několik let tvrdého tréninku a zaručuju se jako někoho, kdo vám pořádně zavaří v hlavě. Budete se zoufale snažit pochopit, a já budu pokračovat, budu vám ukazovat další a další věci, které jsou čím dále méně uvěřitelné a více nepochopitelné, až to konečně vzdáte, vyserete se na myšlení a jenom si užijete pohled na dění v cizích rukách. Je to prostě krásný pocit, když se člověk má čím pochlubit. Miluju angličtinu a podle toho to taky tak vypadá. Počet for, které pravidelně navštěvuju a do kterých přispívám je velký, a více než polovina je právě anglická. Jo, fakt je to dobrej pocit, když se člověk má čím pochlubit. Je mi 16 let a od dob, kdy jsem vylezl z plenek jsem nepustil karty z těch malých ručiček. O pár let později jsem zase nevynechal příležitost věnovat se angličtině. Roky plynuli, já se zlepšoval. A při vší upřímnosti jsou to jediné dvě věci, kterými se můžu skutečně pochlubit a směle říct, že díky nim vyčnívám z řad teenagerů. Jo, dělám s Photoshopem, manipuluju s fotkama a říkám si, že mi to po těch třech letech učení se se zmíněným fotokrámem docela dobře jde (viz. mé webovky, které skutečně mé weboky vůbec nejsou :-P). Tak či onak, v životě jsem zatím dokázal celkem hovno (když nepočítám zlepšování se v jistých schopnostech na samu sobě), ale vždyť mi není ani 18, tak kdo by ode mě už teď čekal nějaký výrazný výsledky, no ne?

21 komentářů

Přidejte svůj komentář
  1. Profilový obrázek
    Klobouk 8 srpna 2014 v 19:47

    No, co na tomto filmu všichni tady vidí, to je u mě nevyřešitelná záhada. I těch 61% na ČSFD je pro mě záhadou. Nenašel jsem v tomto hororu nic, co by ještě nebylo v žádném jiném, pořádnou lekačku aby člověk pohledal.. Chování postav a některé dialogy nemaj s realitou nic společného. Závěr absolutně nulový, takže vlastně celá pointa je o.. O čem vlastně? O tom, že nějaká banda maskovaných zabijáků chce z neznámého důvodu zabít nevinný manželský pár? A trochu jsem nepochopil, zda se jedná o duchy či o živá stvoření. Zaujaly mě snad jen herecké výkony obou hlavních aktérů. 20%, vlastně ani nevím za co.

  2. Profilový obrázek
    voodoo 27 listopadu 2010 v 06:01

    Pro mě jasný důkaz toho, jak jde s minimem prostředků natočit kvalitní podívanou. Všechny ty Saw a Hostely můžou jít hezky do háje. Po dlouhé době jsem se u hororu skutečně bál a až na malinký zádrhel, ve formě scény rozdělme se, to pro mě byl naprosto dokonalý zážitek umocněn tím, že jsme na to s manželkou koukali v noci a já jí pak musel doprovodit na záchod.

  3. Profilový obrázek
    Eraserhead 20 října 2009 v 11:13

     Jo, tak tohle je nečekaný náklep. První půlhodinu, od okamžiku, kdy Jimmy opustil chatu až do jeho návratu, jsem byl napjatej strachy a vrazit do ní nějakou povedenou lekačku, tak bych se asi podělal. Potom to sice trochu, ale jenom trochu, zvolní, ale i tak si to udržuje dost hustou nepříjemnou atmosféru. Tomuhle já říkám horor, bez litrů krve, bez hromad mrtvých, bez nahatých sexem posedlých teenagerů/ek, jen s pěti hlavními herci (z nichž tři nejdou skoro vidět) a nabušenou atmosférou. Zapomeňte na Vřískot, jděte do tohohle.

  4. Profilový obrázek
    j.a.d.e 12 března 2009 v 15:30

    Já neříkám že jsem se nebála, ano bála, a to jsem se na to koukala ráno. Ale jako zase je tam plno nesmyslů,  mě zaklepat na dveře v pustině naká holka, kde se tam asi vzala? kde má auto? došla pěšky? A největší demence je, když už teda slyším nějakej kravál z venku tak prostě volám policii a nechodím s nožem v ruce sem a tam jak lopata   A když  teda už pominem stupiditu tak si prostě s brokovnicí sednu do roku místnoti a čekám než teda někdo příjde a ne že budu chodit někde kde mě majznou po hlavě

  5. Profilový obrázek
    j.a.d.e 24 ledna 2009 v 10:05

    zase dalsi film kde maji dva lidi 1 mobil ktery je vrahy samozrejme zlikvidovan, (coz je divne ja osobne mam 3 mobily z toho 1 stale u sebe) obeti se nemumi ubranit nekomu kdo nema ani zbran, nebo nesmyslne jdou tam kde to je nebezpecne s nejoblibenejsi vetou “ja se vratim”nebo si zakopnou o svoji 2 popripade 3 nohu.

  6. Profilový obrázek
    Ellen 26 srpna 2008 v 18:25

    Zatím jsem neviděla ale už opravdu hoodně dlouho se těším…. Tvá recenze se mi moc líbí a souhlasím že v posledních letech nám byli servírovány filmy spíše plné krve a nechutností než opravdu děsivé…. Doufám že se to zas obrátí a budou nás čekat víc než jen americké remake lepších japonských originálů….

Nový komentář