Český název: Tábor číslo 5: Dívčí peklo
Režie: Sergio Garrone
Rok výroby: 1977
Délka: 92 min
Země: Itálie
Alternativní název: SS Camp 5: Women’s Hell

Hrají:
Serafino Profumo … (Lt. Hans)
Paola Corazzi … (Edith)
Rita Manna … (Alina)
Attilio Dottesio … (Dr. Abraham)
Giorgio Cerioni … (Strasser)
Patrizia Melega … (Greta)
… a další

Do nacistického koncentračního tábora číslo 5 přijíždí nová várka vězeňkyň. Ty pohlednější mají to štěstí, že jsou vybrány k uspokojení nadržených vojáků a důstojníků. Ostatní se však stávají pokusnými králíky sadistických vědců, kteří zkoumají regeneraci lidského těla po popáleninách. Některé dívky se se svým osudem smířily a jejich těla jsou podrobeny zkouškám bolesti a utrpení. Jiné jsou však rozhodnuté se svým tyranům postavit a bojovat o přežití. Naděje na úspěch je velmi malá, ale zkusit se musí všechno!

Volné pokračování filmu Lager SSadis Kastrat Kommandantur (1976) se rovněž nedočkalo velkých ovací stejně jako jeho předchůdce. Oba filmy totiž patří k tomu nejslabšímu co nám subžánr Nazi exploitation nabídl. Navíc se v mnohém snaží svého bratříčka napodobovat a moc originálních nápadů zde neuvidíme. Sice zde hraje i většina stejných herců, ale jejich výkony nejsou rovněž ničím světoborným. Diváky už prostě nebaví se dívat pořád na to samé dokola a ještě k tomu v slabším podání, než tomu bylo minule. Nahých dívek je zde sice pořád hojný počet, ale co z toho když toho nejdůležitějšího se nám dostává jen v opravdu malých dávkách.

Bolest a utrpení zde totiž figurují až za erotickou podstatou snímku a to se ne každému může líbit. Máme zde sice šanci vidět několik docela pěkných hereček, ale kvůli nahým zadkům a poprsí si nepotřebuji pouštět podobné filmy. I samotné znásilnění je již značně okoukané a docela nudí. Úplně si vzpomínám na scénu z Kameňáku, kdy nadržení borci čumí dírou ve zdi na milující se dvojici, kterou to zrovna moc nebaví. Podobný pocit jsem měl povětšinu celého filmu, protože scénář byl plný nezáživných a hluchým míst.

Samotného mučení si zde moc neužijeme. Každopádně se tu objeví i několik zajímavých momentů, které mi nedovolí ohodnotit film odpadem. Zvláště pak ke konci filmu mi trýznění několika dívek trochu zvedlo náladu a kdyby to zas nepokazil až moc akční závěr, dal bych možná i více procent než jen 30%. Nic se nemá však přehánět a tak zůstanu při zemi. Všestranné kopírování je zde totiž tak zřejmé, že i scéna z kremační pece mě nechala zcela chladným stejně jako vojáka, který točil kohoutkem.