Sora no daikaiju Radon (1956)


Režie: Ishiro Honda
Rok výroby:
1956
Délka:
82 min
Země:
Japonsko
Alternativní název:
Rodan! The Flying Monster

Hrají:
Kenji Sahara … (Shigeru Kawamura)
Yumi Shirakawa … (Kiyo)
Akihiko Hirata … (Profesor KYUichiro Kashiwagi)
Akio Kobori … (Nishimura)
Yoshifumi Tajima … (Izeki)
… a další

 

V dolech poblíž japonského městečka Kitamatsu začnou záhadně mizet horníci. Když je posléze nalezeno zohavené tělo jednoho z nich, propuká mezi místními panika. Co se může skrývat v hlubinách? Pod zem je vysláno několik pátracích skupin, ale kromě dalších pohřešovaných to žádný kýžený efekt nemělo. Teprve když napovrch vyleze obří červ a napadne městečko je jasné, koho že to lidé svou činností probudili k životu. Na pomoc přispěchá armáda, ale ani její zbraně nedokáží zastavit obří stvůru. Jediná šance je zabít ho dole v šachtách pořádnou dávkou z kulometu. Jenže nikdo nepočítal, že jejich počínání vyvolá sesuv půdy. Zbavili se tím sice červa, ale nevědomky osvobodili další gigantické monstrum. Zpočátku si toho nikdo ani nevšimne, ale poté co se po celém Japonsku začnou ztrácet lidé a padat letadla je všem jasné, že lidem hrozí ze vzduchu nového nebezpečí. Jenže jak zastavit velkého ptakoještěra, jenž dokáže na svou obranu použít vzdušné víry a je rychlejší než nejnovější stíhačka?

Režisér Honda se po úspěchu Gojiry rozhodl na svět přivést další monstrum, které se později objevilo v mnoha dalších monster filmech. Tentokrát měl již k dispozici barevný obraz a tak se pokusil udělat s touto revoluční novinkou divy. Do jaké míry se mu to však povedlo? Začátek filmu vůbec nenasvědčuje tomu, že by jsme se měli dočkat slibovaného pána nebes. Nejprve budeme muset přečkat zhruba takovou dvacetiminutovku s horníky a jejich trápením v dolech. To nám však nemusí v žádném případě vadit, protože i tato pasáž rozhodně stojí za pozornost. Postupné odkrývání děsivého tajemství, cože se to skrývá v hlubinách se japoncům docela povedlo. Rozjetou atmosféru sice místy zpomalují zdlouhavé rozhovory, ale ve chvíli kdy začne přibývat počet mrtvých se to zase zlepší. Tvůrci schválně čekali s odhalením červa co možná nejdéle. Jeho příchod na scénu je však více než dobrý. To se už však nedá říct o hromadné panice v níž jsou japonci přeborníci.  Jejich davový úprk napříč ulicemi je hodně komický. Desítky šikmookých pohybujících se jako přihřátý doktor Kája ve Slunce seno.

Následuje dlouho očekávané zrození Radona, který má neuvěřitelné růstové hormony. Jeho předností je obrovská rychlost, díky které ho lidské oko ze země nemá téměř žádnou šanci zahlédnout. Navíc za sebou zanechává bílou stopu podobnou té, jenž můžeme vidět za letedlem. Jeho manévrovací schopnosti dokáží rozhodit i zkušené piloty stíhaček a je téměř nezranitelný. Právě tuto schopnost mají snad všechny monstra, jenž Honda stvořil a tak ani zde tomu nebude jinak. Diváci mají možnost opět shlédnout přehlídku marné snahy armády zničit stvůru za pomoci nejrůznější techniky. Modely tanků, stíhaček a kanónů střílejí co to jen jde, ale jejich snaha je marná jako vždy.

Ani zde se to neobejde bez neustále se opakujících scén, které vám pochvíli začnou lézt krkem. Bohužel tento nešvár se stal Hondovou oblíbenou praktikou. Radon se však stal dalším velkým oblíbencem japonských diváků a svým způsobem ho často označují podobně jako Gojiru za kultovní postavu. Tento létající kolos podobně jako jeho sestřička ničí vše kolem sebe díky své obrovské zbrani. Tentokrát to jsou vzdušné víry, kterým nedokáží odolat žádná lidská obydlí ani mosty.

Hodnocení7
Sora no daikaiju Radon však trpí i mnoha nedostatky. I zde jsou vidět jasné výkyvy v kvalitě scénáře a nepříliš velkém propracování samotného děje. Místy to totiž všechno vypadá až moc kostrbatě a tahle nevyváženost se nemusí každému zrovna dvakrát líbit. Nelze mu upřít jistý pokrok směrem kupředu a inspirace pro své následovníky, ale v té době na to nikdo moc nehleděl. I díky tomu se dá Radon označit za jeden z těch nejvíce oblíbených monster filmů, které Ishiro Honda natočil. Zdlouhavý konec se mu však moc nepovedl.
70%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář