Český název: Sněhulák
Režie: Tomas Alfredson
Rok výroby: 2017
Délka: 119 min
Země: UK / Norsko / USA
Hrají:
Michael Fassbender … (Harry Hole)
Rebecca Ferguson … (Katrine Bratt)
Charlotte Gainsbourg … (Rakel)
Jonas Karlsson … (Mathias)
J. K. Simmons … (Arve Stop)
Val Kilmer … (Rafto)
… a další
Už i k mým uším se doneslo, že knihy norského spisovatele Jo Nesba jsou vynikající a mnozí ho považují za nového krále syrových detektivních příběhů. Hlavouni z Universalu proto neváhali, najali Tomase Alfredsona (do našeho žánru zasáhl chválenou upířinou Låt den rätte komma in, 2008) a sesbírali zajímavé herecké tváře. Vše nasvědčovalo tomu, že nás čeká pecka.
Detektiv Harry Hole vede dvojí život. Je uznávanou kapacitou ve svém oboru, ale pití alkoholu mu rozvrátilo rodinu a v práci mu to prochází jen díky jeho schopnostem. A ty norská kriminálka bude potřebovat, protože se najde mrtvola brutálně zavražděné ženy a zlověstně šklebící se sněhulák předznamenává sériového vraha.
K ději netřeba víc dodávat, protože je poměrně archetypální. Bohužel už před premiérou se rozkřiklo, že se tvůrcům scénář rozsypal pod rukama. A tak smutnou pravdou je, že tenhle film své předloze dělá ostudu. Základní kameny napínavého vyšetřování jsou tady zašlapány do sněhu tunou otázek a dokonce neschopností prodat divákům smrt některé z hlavních postav.
První polovina přitom docela šlape a daří se prodávat zasněženou norskou krajinu i problémového hrdinu se svou novou kolegyní (miláček publika Rebecca Ferguson), kterým odhodlání neschází. I rodinná linka s Harryho bývalou ženou a synkem je solidně využita, přesto se tvůrci svými chybami dopachtí jen k tuctové jednohubce. Škoda.
Jít na tohle do kina, tak asi odejdu pěkně nasrán, ale to neznamená, že by byl tento film vyloženě špatný. Jen jsem od něj očekával daleko víc. Slyšel jsem na něj ze svého okolí docela zajímavé ohlasy, ale ve finále se z toho vyklubala jen víceméně obyčejná detektivka, která místy tak trochu nudila a nic extra jsem v ní nezaznamenal. Knižní předlohu Jo Nesba jsem nikdy nečetl, takže nemůžu srovnávat, ale to nic nemění na tom, že to mohlo a hlavně mělo dopadnout mnohem lépe. Vždyť v režisérském křesle neseděl sakra žádný zelenáč. Asi nejvíc mě ostatně jako vždy uchvátila norská krajina, která mi nebyla vůbec neznámá. Vzhledem k tomu, že Skandinávii a převážně Norsko mám už celkem dost procestované a mám pro něj velkou slabost. Očekával jsem pořádnou porci proslulé ponuré atmosféry, ale té se mi tentokrát dostalo v mnohem menší míře, než bych očekával, což mě docela udivilo. Ani těch vražd tu nebylo tolik – moc nám toho z nich tvůrci neukázali a konec nebyl vydařený už vůbec. Místy to bylo dokonce tak vlažné (až nudné), že se mi u toho začali zavírat oči. Sněhulák tak v konfrontaci s jinými severskými filmy (kriminálkami/thrillery) moc nepřesvědčil. Bylo vidět, že jim do toho Britové a Američané fušovali, což mělo neblahé důsledky. Podívat se na tento film určitě dá, ale nic víc než obyčejný průměr to tedy není ani omylem. 50%