Český název: Maska smrti
Režie: Mark Ezra
Rok výroby: 1986
Délka: 90 min
Země: Velká Británie / USA
Alternativní název: April Fool’s Day

Hrají:
Caroline Munro … (Carol Manning)
Carmine Iannaccone … (Skip Pollack)
Donna Yeager … (Stella)
Gary Martin … (Joe)
Simon Scuddamore … (Marty Rantzen)
…a další

Po několika letech se vrací partička bývalých spolužáků na střední školu, kde se má konat jejich třídní sraz. Budova je určena k demolici, ale ani to jim nezabrání, aby si naposledy zavzpomínali na nejkrásnější a hlavně nejdivočejší časy svého dosavadního života. Jediné co jim vrtá hlavou je otázka, kdože jim vlastně poslal pozvánky? Rozjíždějící akce je však náhle přerušena krutou smrtí jednoho z nich. Ostatní zpanikaří a snaží se dostat ven, jenže budova je uzavřena a podproudem. Brzy začnou umírat další spolužáci a je jasné, že je zde někdo nalákal, aby je mohl zabít jednoho po druhém. Jenže proč? Jde snad o jejich spolužáka Martyho, z něhož si pořád jen utahovali a šikanovali ho? V hlavách se jim zrodí vzpomínka na apríla, kdy se jim nepovedl jejich žert – spolužák skončil v plamenech a s těžkými popáleninami. Nadešel jeho čas pomsty, nebo za vším stojí ještě někdo jiný?

Apríl je dnem, kdy si rádi utahujeme z druhých lidí, zkoušíme je nachytat na různé blbosti a žertíky, ale často se i my sami stáváme terčem podobných lumpáren. Zde máme šanci sledovat skupinu výrostků, kterak si neustále utahují ze svého spolužáka, a to za všech okolností. Nemají absolutně žádné zábrany a někdy zajdou opravdu do extrémů. Jenže ne vždy se vydaří všechno tak, jak jsme si to naplánovali a následky můžou být opravdu drastické. Přiznám se však, že začátek filmu na mě velice zapůsobil především co se samotných hereckých výkonů týká. Nejde sice o žádnou galapřehlídku, ale charakteristika jednotlivých postav je tak pestrá, že jsem se prostě musel pořád smát. Místy šlo sice i o trapnou podívanou, ale právě tato skutečnost tomu dodávala ono kouzlo.

Jakmile se totiž přeneseme v ději dále a z teenagerů se stanou dospělí jedinci, tak to přestalo mít šťávu. Hloupé dialogy doslova ubíjejí a než se začne něco dít, tak vás pomalu uspává nuda. Tvůrci se nám snaží vše vynahradit hlavní náplní slasherů a tou je samotná postupná vybíjená jednotlivých postav. Jenže i zde jsem narazil na řadu překážek, které mi nedovolovaly užít si scenérii před sebou, tak jak jsem si to na začátku představoval. Vždyť na obalu bylo napsáno „ Legendární slasher horor“! Na podobné slogany jsem si už u Řitky zvykl, ale sem tam se jim skutečně povede uvést na trh i docela zajímavé kousky.

Je nutné brát v potaz, že film je často uvádět nejen jako klasický slasher, ale také má jít o hororovou komedii. Právě proto jsem k tomu přistupoval trochu s odstupem a některé vraždící scény si docela užil. Jejich pojetí ala černý humor občas skutečně vykouzlí úsměv na tváři a za nejpůsobivější považuji koupání v kyselině a explodující břicho. V těchto chvílích jsem byl rozhodnutý dát opravdu vysoké hodnocení, jenže kvalita mordů šla poté rapidně dolů. Začalo přibývat klišé a docela velké výkyvy v atmosféře. Sem tam se sice objevila i nějaká ta trefná hláška, ale jinak se dobrý černý humor začal pomalu vytrácet. Nemůžu však zcela tvůrcům upřít jejich snahu o udržení napětí několika honičkami. Bohužel ty jsou často zbytečně natahovány a samotný závěr mě neskutečně zklamal. Rozhodně se z toho dalo vytřískat mnohem víc.