Šílení (2005)


Režie: Jan Švankmajer
Rok výroby: 2005
Délka: 118 min
Země: Česká republika
Alternativní název: Lunacy

Hrají:
Pavel Liška … (Jean Berlot)
Jan Tříska … ( Marquis)
Aňa Geislerová … ( Charlotte)
Jaroslav Dusek … (Dr. Murlloppe)
Pavel Nový … ( Dominik)
Martin Huba … (Dr. Coulmiere)
…a další

 

Jean je mladý muž, který se vrací z pohřbu své matky, která zemřela v sanatoriu pro duševně choré. Po cestě se ubytuje v jednom hostinci. V noci ho přepadávají hrůzné sny a ve spánku demoluje všechno kolem sebe. Probudí ho až facka neznámého muže. Když se s mužem seznámí, zjistí že jde o dominantního Markýze. Ten mu nabídne, že ho sveze ve svém kočáře.

Po cestě začne pršet a tak ho Markýz vezme k sobě na své panství. Jeho němý sluha Dominik ukáže Jeanovi jeho pokoj. V noci se Jean probudí a uslyší divné zvuky. Jde se tedy podívat za zdrojem hluku a uvidí Markýze, Dominika a další při velice podivném rituálu a následných pervezních hrátkách. Je rozhodnutý odejít, ale z Markýze se vyklube až příliš velký manipulátor, který milého Jeana nenechá jen tak odejít. Roztočí se podivné hry a okolnosti, ze kterých není návratu. Jean začíná pomalu šílet a Markýz nad ním získává čím dál tím větší moc. Do toho všeho se objevuje ještě záhadná dívka, která Jeana zcela okouzlí.

Autor a jeho dílo
Jan Švankmajer je nejenom výtvarník a scénárista, ale i úspěšný režisér. Film Šílení označuje za “filozofický horror”. Jde o skloubení hraného a animovaného filmu. Předlohou pro jeho scénář jsou dvě povídky od Edgara Alana Poea (Zaživa pohřben a Šílený psychiatr). Tyto povídky jsou skloubené v jeden samostatný děj a samotných povídek se skoro vůbec nedrží. Postavou Markýze se nechal inspirovat markýzem de Sade.

Film samotný se má odehrávat v 19. století, ale je plný anachronismu a prvků z dnešní doby (autobus, auta atd., věcí které do toho období vůbec nezapadají). Věřícím moc nedoporučuji se na to dívat.Natáčelo se na hradu Lipnice, zámcích Byšice, Březno a v okolí Slaného. Natáčení filmu trvalo 130 dní. Producentem filmu je společnost Athanor. Film vznikl v česko-slovenské koprodukci (Česká Televize, Studio Barrandov a slovenské C-GA Film.

Z hereckých výkonů chci vyzdvihnout hlavně tyto:

Martin Huba – zahrál si psychiatra, jeho výkon hodnotí kritici za asi druhý nejlepší z celého filmu, hned za samotným markýzem. I když se jeho postava objevuje až ke konci, stačila se zapsat nesmazatelně do podvědomí diváků. Za zmínku stojí hlavně jeho léčebné metody, které měl krásně očíslované.

Jan Tříska – zahrál perfektně úchylného markýze, který nejen že dokázal zcela ovládat lidi, pořádat pervezní hrátky ve staré kapli, ale jeho libertinská filozofie o Bohu a křesťanství byla zlatým hřebem filmu. A jeho léčebné metody strachu byly … už raději mlčím.

Pavel Liška – tohoto herce snad nemusím ani představovat. Zhostil se role trochu jednoduššího Jeana z bravurou. Jeho role mu sedí přímo na míru. Jeho stupidní mluva a výraz v obličeji mu k tomu skvěle dopomáhají.

Aňa Geislerová – zahrála si zde opět své oblíbené erotické scény,měsíc po porodu a moc jí to slušelo. Samozřejmě, že herecký výkon podala opět skvěle tak jak je její zvykem.

Hodnocení
Po dějové stránce byl film velice dobrý, i když náročný divák asi moc nepochopí tvorbu režiséra. Jde o dílo, které se na českém filmovém plátně nikdy před tím neobjevilo. Odkrývání jednotlivých postav je famózní a neustálé zvraty znejistí diváka tak, že brzo přestane rozlišovat, kdo je blázen a kdo normální.

Animované prvky jsou udělány spíše jen k pobavení diváka a zaplnění hluchých míst. Pohybující se maso nebo oči jsou skvělým doplňkem. Hudba je v pozadí, ale to nic nemění na celkovém dojmu z filmu.

Film byl tak úspěšný, že si ho objednali japonské i americké televize. Je skvělé že se o takového režiséra, jako je Švankmajer a jeho díla, začíná zajímat celý svět.

 

Hodnocení7
Jde o celkem kontroverzní dílo a já mu nechci přehnaně lichotit ani ho poškodit. Proto budu hodnotit svůj dojem. Jelikož je to první film, který jsem od tohoto režiséra viděl a občas jsem se v ději ztratil, dávám hodnocení 70%. Možná je to moc, možná málo. Uvidím jak se k tomu vyjádříte vy!
70%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

  1. Allegor 6 září 2011 v 00:51

     Famózní Švankmajer, Liška a Tříska. Poselstvím téhle černé hororové komedie je v podstatě to, že anarchie jako extrém libertiánství a železná ruka jako extrém řádu vedou v praxi k témuž teroru. Děj je navíc možné chápat i jako reminiscenci na Velkou francouzskou revoluci, zvlášť vzhledem k tomu, že právě do Francie je zasazen. Během druhé poloviny mě napadaly i paralely s Orwellovou Farmou zvířat, byť Švankmajer je nakonec ještě pesimističtější. 

    Nějakou půlhodinu před koncem se sice už dá vytušit, jaká bude pointa, ale kdo by se vztekal, když zvrácený filozofický dualismus těla a duše v podání psychiatra (M. Huba) tak krásně graduje. 

    Kdybych si měl vybrat, jestli se přiklonit na stranu dekadentního Markýze nebo tyranského psychiatra – oba bych je zastřelil a unesl si Charlottu (A. Geislerová). Sice to bylo mrcha, ale andělská mrcha.

  2. beonica 11 června 2008 v 17:15

    já jsem asi úplně nepochopila větu “náročný divák asi moc nepochopí tvorbu režiséra”… Mně přijde, že tohle je můvie spíš pro náročnější obecenstvo. Vzít na Šílené partu puberťáků natěšených na horor… to by byla sebevražda. No a Švankmajerovy krátké filmy – ty jsou podle mě točeny výhradně pro náročnější publikum.

Nový komentář