Režie: Robert Morgan
Rok výroby: 2003
Délka: 10 min
Země: Velká Británie

Dva bratři – siamská dvojčata – se v mládí rozhodli podstoupit operaci, která se úspěšně povedla a oni mohli konečně žít odděleně. Jenže jak stárnou začínají si uvědomovat, že udělali velkou chybu a chtějí být zase navždy spolu. Oba totiž v životě nejsou moc šťastní a neustále cítí, že jim něco chybí. Chtějí opět cítit jeden druhé, žít plnými doušky a radovat se. Jenomže to nejde! Mohli by to nějak změnit? Můžou. Oba se živí výrobou panenek, a tak se rozhodnou uskutečnit šílený nápad. Sestrojí obrovský šicí stroj a chtějí se znovu přišít. Jenže se stane nehoda, která navždy poznamená jejich životy.

Tento depresivní loutkový příběh natočil mistr svého oboru režisér a spisovatel v jedné osobě Robert Morgan. Mnozí z vás ho jistě nebudou znát, ale on patří mezi špičky svého oboru. Tedy abych to uvedl na pravou míru, on natáčí jenom loutkové nebo animované krátkometrážní horory a sem tam i komedie. Za svou kariéru natočil čtyři hororové snímky, které se těší mezi diváky velkých ovací a ani jeden z nich nemá menší než nadprůměrné hodnocení. Čím to je? On vkládá do svých snímků svou duši, děj staví převážně na depresivních chvílích a dokáže skvěle zachytit lidské utrpení. Ani tentokrát tomu nebylo jinak.

Tento snímek nepotřebuje žádná slova, protože vše přesně vystihuje v jednotlivých scénách, ve kterých figurují skvělé loutky i prostředí, stejně jako depresivní atmosféra, která je doplněna srdcervoucí hudbou. Dokonalé podsvícení už pak jen potrhne kvalitu celého snímku. Příběh obou bratrů sledujeme už od doby, kdy ještě byli v matčině luně a tam byli zřejmě nejšťastnější. Prostřední pasáž je totiž spíše melodramatická a ukazuje, že bratři si navzájem vyčítají své mladistvé rozhodnutí, kterého teď litují a zbytečně trpí. V té době je to spíše psychologická hra s divákem a hororovou pasáž jsme dosud neviděli. Ta však přichází v posledních třech minutách, kdy se bratři rozhodnou přišít. Začne stříkat krev, deformují se těla a přesto všechno končí happyendem. Nebo ne? V této části režisér nejprve nasadil velkou laťku, kdy diváka pořádně navnadil a posléze zase ukázal, že vše zlé je k něčemu dobré. Takové už jsou však všechna Morganovy díla.