Secuestrados (2010)


Anglický název: Kidnapped
Režie: Miguel Ánges Vivas
Rok výroby: 2010
Délka: 81 min
Země: Španělsko

Hrají:
Fernando Cayo … (Jaime)
Manuela Vellés … (Isa)
Ana Wagener … (Marta)
Guillermo Barrientos
Dritan Biba
…a další

 

Vždycky jsem rád, když neznám děj právě spuštěného filmu – rád se nechávám překvapovat. V hororovém žánru se ale slovo překvapení objevuje asi stejně často jako u nás americký prezident. Secuestrados se po úvodních seznamovacích minutách rychle mění v klasický „násilnický“ film, v němž jde o nevinnou rodinu a kruté věznitele. Bude vám to stačit?

Těžko říct. Už jsme to viděli hodněkrát, naděje ve mě ale žila. Doufal jsem především v to, že Španělé jsou v poslední době přece jen vynalézavější než nudní amíci. Zpočátku to vypadalo velmi dobře, přece jenom však ona vyčpělost téhle dějové větve mi nedovolovala si Secuestrados nějak výrazněji užít. A to si piště, že se jihoevropani opravdu snažili.

Mezi všemi kladnými věcmi se nejvíce leskne bezvadné technické zpracování. Se střihem se zde totiž opravdu hodně šetří, takže scény jsou obvykle točeny na jeden zátah v trvání několika minut! Je těžko představitelné, jak si s tím štáb i s herci poradili, ale je to špičková práce. Snad bylo tvůrčím záměrem mimo jiné i větší vžití se herců do svých postav, což si myslím, že se povedlo.

Secuestrados se totiž snaží vypadat hodně reálně. Takže ženské vzlykají, křičí, brečí a zoufalý manžel se snaží z bezvýchodné situace nějak dostat. Scénář sice postavám několikrát podkopne nohy, ale celý film tím naštěstí nezabije. Za prvé je to krizový stav, na který není nikdo připravený, za druhé je samozřejmě potřeba, aby se něco dělo, což je zřejmě i odpovědí na otázku, proč lupiči své zajatce jednoduše neuvážou, když dělají problémy. Inu, je to potřeba trochu vyhrotit.

Objevuje se i klasické klišé “hodný vs zlý násilník” a několik pozdních hostů, kteří přispějí hlavně krvavými střety. Tělní tekutina ale není naštěstí tak často využívána, tvůrci rádi dodají nějakou bolestivější injekci, třeba lámání ruky či souboj hlavy a tvrdého neurčitého předmětu. Oceňuji celkem i závěr, který nešel v tradičních špépějích.

Ecuestrados sice nejsou tak brutální, kontroverzní a šokující jako Hanekeho Funny Games, ale mají v sobě značku kvality (především v technických kategoriích, jak jsem se zmiňoval), které jsou zapamatováníhodné a svědčí o vyspělosti španělského tvůrčího tandemu, jež se vyplatí nadále sledovat. Chtělo by to pro příště jen lepší látku.

Hodnocení5
Dávám svých oblíbených padesát a sám nevím, na jakou stranu mince se mám přiklonit.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Profilový obrázek
    Solo 15 května 2018 v 13:03

    Nikterak zvlášť originální námět, nicméně tato látka má vždy co nabídnout, pokud se toho tedy chopí zruční filmaři. Nepříliš velký rozpočet z toho smrděl již od samotného úvodu na sto honů, ale i já se přidávám na stranu těch, pro které je Secuestrados vcelku stravitelnou podívanou pro nepříliš náročné diváky. Ve svém „odvětví“ tento film sice mezi špičku nikdy patřit nebude, ale rozhodně k němu nehodlám být zbytečně kritický. V rámci svých možností, se s tím totiž Miguel Ángel Vivas porval docela obstojně a asi nejvíc se mi líbila práce kamery. Žádný zbytečný střih, pěkně se tu pracovalo s několikaminutovými záběry – což po technické stránce zvládli chlapci jakžtakž obstojně. O něco slabší už to bylo se samotným příběhem. V reálném životě nejsem zastáncem a už vůbec ne příznivcem domácího násilí – ovšem ve filmu to je jiná káva. Přece jenom když už je to jeho náplní, tak očekávám i odpovídající teror, který tady ovšem moc nefungoval. Mohli za to i slabší herecké výkony většiny zúčastněných, ale já jsem jim tu bezmocnost prostě moc nevěřil. Hlavně ta matka mi byla krajně nesympatická – no a ostatně ani ta dceruška nebyla nic moc. Jejich neustálé vzlykání, kňučení a vzdychání mi začalo po krátké době lézt na nervy. Navíc se chovaly jako absolutní trubky. No ono ostatně se tu dá narazit hned na několik nepříliš logických či důvěryhodných situací. Naštěstí tu máme naši trojici lupičů a hlavně toho magora v domě. Nadržená „fetka“ to ve druhé polovině rozjede opravdu ve velkém stylu a já se začal konečně bavit. Atmosféra se výrazně zlepšila, dojde i na to filmové násilí a nechybí ani zajímavé vraždy. Hlavně to rozdrcení hlavy bylo docela povedené. Samotný závěr se mi však moc nelíbil. Ano, byl hodně odlišný od toho, co většinou známe (což jim samozřejmě přičítám k dobru), ale debilita postav tu vygradovala do takových výšin, že jsem pocítil spíš jistou formu znechucení, než abych skákal radostí. Secuestrados je v některých prvcích skutečně jiný, ale ani to mu nepomohlo v tom, abych v něm neviděl něco víc než průměrnou podívanou. 50%

Nový komentář