Scary Stories to Tell in the Dark (2019)


Český název: Noční můry z temnot
Režie: André Ovredal
Rok výroby: 2019
Délka: 107 min
Země: USA

Hrají:
Zoe Margaret Colletti … (Stella Nicholls)
Michael Garza … (Ramón Morales)
Gabriel Rush … (Auggie Hilderbrandt)
Austin Abrams … (Tommy Milner)
Dean Norris … (Roy Nichols)
Gil Bellows … (Chief Turner)
… a další

 

Norský šikula André Ovredal posbíral pochvalné reakce od kritiků svými horory Trolljegeren (Lovec trolů, 2010) a The Autopsy of Jane Doe (u nás přitroublé Tajemství smrti slečny Neznámé, 2016). Pro svůj další počin si vybral soubor knižních povídek, které zadaptoval do filmové podoby.

Scary Stories to Tell in the Dark se odehrávají v roce 1968 v americkém maloměstečku Mill Valley. Dobovou atmosféru doplňují nejen auta a kostýmy, ale i televizní příspěvky a řada drobných pomrknutí – například postavy se v autokině dívají na Night of the Living Dead (Noc oživlých mrtvol, 1968). Navíc je zrovna Halloween, takže nastal ideální čas pro nějakou lumpárnu s temnými silami.

Stella a její kamarádi patří mezi školní otloukánky. Při jednom z dalších dobrodružství se rozhodnou navštívit tajemný dům s děsivou minulostí. Když naleznou starobylou knihu plnou hrůzostrašných historek, rozhodnou se její moc otestovat. Netuší, že se tím stanou hlavním objektem knihy, která zná jejich nejtajnější noční můry a hodlá je proti nim využít. Záhadné mizení teenagerů neunikne ani místní policii…

Příběh asi nikoho neohromí, prostě další prokletá osoba/věc, kterou je potřeba nějak zahnat/zničit. Naštěstí je divákovi v rámci formátu předloženo několik variací nočních můr, takže kromě duchů se můžete těšit na oživlého strašáka nebo bestii, která se v případě nouze může rozpadnout a zase složit. Mrazík po zádech sem tam přejede, byť to asi není nic, o čem byste v hororových kruzích nějak zvlášť vypravovali. Do nadprůměru to tahají i povedené masky.

Je rozhodně otázkou, do jaké míry lze uspět s hororem o teenagerech pro teenagery s ratingem PG 13. Pro odrostlejší fanoušky žánru bude tohle pouze milá jednohubka, která nekončí úplným happyendem, což rovněž potěšilo.

Hodnocení6
Noční můry z temnot splňují podmínky slušné podívané pro své publikum a ostudu nedělá. Předchozí režisérova díla ale nedorovná.
60%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Profilový obrázek
    Solo 4 dubna 2020 v 15:39

    André Øvredal patří mezi tvůrce, jejichž tvorbu na rozdíl od ostatních považuji spíše za průměrnou a nějak zvlášť oslňující, takže jsem ani od tohoto kousku neměl žádná velká očekávání. Což se taky následně potvrdilo, takže zklamání jsem určitě nezažil. Navíc omezení PG-13 vysílalo již jasné signály dávno předtím, než se objevily úvodní titulky. Tvůrčí nápad dát dohromady několik strašidelných povídek přitom nebyl vůbec špatný, jen celkové provedení prostě pokulhávalo. Ono je hezké, že nám zde doslova ožívají noční můry jednotlivých postav, z nichž každá bude postavena svému strachu, ale co na tom, když všechno bylo uděláno jen tak napůl. Pěkné masky některých stvoření beru jako plus, občas se dostaví i slušná atmosféra – ale setkal jsem se (viděl jsem už jinde) mnohem lepší setkání s oživlým strašákem, stejně tak i líhnutí pavouků z těla (beďaru) nebo pronásledování oživlou mrtvolou – snad jen ten The Jangly Man z vězení snese přísnější měřítka. Bylo z toho vážně cítit to, že to bylo dělané spíš pro mladší publikum. To však neznamená, že bych se u toho vyloženě nudil. To vůbec ne. Pokud probíhaly ony „můry“ ještě to ušlo, horší už byla ta omáčka okolo a propojení mezi jednotlivými hrůzami. Tady bylo cítit, že je to jen doslova „sešité horkou jehlou“, moc mě to nebavilo, některé situaci mi přišly chabé, u jiných (lovení hoven ze záchodu) jsem se alespoň trochu zasmál. Jako celek to však vidím na obyčejný průměr, který sice neurazí, ale ani nějak zvlášť nenadchne. 50%

Nový komentář