Salem's Lot

Český název: Prokletí Salemu
Režie: Tobe Hooper
Rok výroby: 1979
Délka: 112 min
Země: USA

Hrají:
David Soul ... (Ben Mears)
James Mason ... (Richard K. Straker)
Bonnie Bedelia ... (Susan Norton)
Lew Ayres ... (Jason Berk)
George Dzundza ... (Cully Sawyer)
Geoffrey Lewis ... (Mike Ryerson)
Marie Windsor ... (Eva Miller)
...a další

Předlohou tohoto snímku byl stejnomený román krále moderního hororu, jak bývá Stephen King často oprávněně titulován. U nás kniha vyšla pod názvem Prokletí Salemu. Jde o jeho druhý román v řadě. Znalci Kingova díla však vědí, že Carrie byla sice první, ale Salem's Lot už v té době dávno vyčkával v šuplíku Kingova psacího stolu na svou vhodnou chvíli.

Sám tohle dílko považuji za jeden z nejkvalitnějších počinů hororové literatury vůbec. Budiž mi to tedy přičteno k dobru, pokud se snad v následujících řádcích budu na jeho adaptaci dívat přespříliš kriticky.

K ději:
Ten se vcelku věrně drží knižní předlohy. Jerusalem's Lot je malé městečko ve státě Maine, důvěrně svými obyvateli nazývané Salem's Lot nebo prostě Lot. Lidé tu žijící se nijak zvášť neliší od jiných lidí v kterémkoliv jiném malém americkém městěčku. Život tu plyne poklidným tempem. Jen tu a tam se někdo opije či spí s někým, s kým by třeba neměl. Do města ale míří tři noví návštěvníci, kteří brzy zamíchají kartami zdejších lidských osudů.

Ben Mears je spisovatel, jenž v Jerusalem's Lotu vyrůstal. Navenek přijíždí dokončit zde svůj nový román, protože jako spisovatel neprožívá zrovna plodné období. Je tu však ještě jeden důvod, a tím je tajuplný Martenův dům, který se tyčí na kopci nad městem jako maják hrůzy. Malý Ben tu kdysi zažil něco, něco, čemu sám stále odmítá věřit. A to něco ho stále nenechává na pokoji. Vrací se to v jeho vzpomínkách a snech s čím dál tím vyšší intenzitou. Ben se vrátil, aby tomu udělal jednou provždy přítrž. Když však sebere všechnu odvahu a chce si dům najmout, zjistí, že ho někdo předběhl... a tím se dostáváme k dalším dvěma novým obyvatelům Salem's Lotu. Jsou jimi obchodní partneři Stryker a Barlow, kteří se tu chystají otevřít nový luxusní obchod se starožitnostmi. Od příchodu těhle dvou už nikdy nemá být nic jako dřív.

Děsivý sled událostí odstartuje náhla ztráta dvou chlapců. V podezření se ocitá i Ben jako nově příchozí. Toho brzy čeká konfrontace nejen se starou noční můrou ale se zcela novým ještě děsivějším zjištěním. Pan Barlow, kterého doposud stále nikdo neviděl a ve všech věcech ho zastupuju obchodní zástupce Stryker, je totiž upír, jenž si vybral toto město pro rozšíření se tmené děsivé noční družiny. Zkaženost některých místních duší mu pak dláždí cestu k upevnění své moci. Jediný kdo je sto se mu postavit je samozřejmě Ben a hrstka nově nabitých přátel...

Vezmeme-li v úvahu, o jak starý a navíc televizní film se jedná, tak tvůrci neodvedli zas tak špatnou práci. To, co tomuto, snímku nejvíc zvyšuje kredit, je především hudební doprovod. Díky němu a vcelku zdařilé kameře se daří vytvářet ponurou až mrazivou atmosféru. Jsou to hlavně záběry Martenova domu s ponurou hudbou na pozadí, které vás zřejmě zaujmou a naladí na správnou hororovou strunu. Ona budova byla pro tyto účely vybrána opravdu vkusně. Ani efekty nejsou na tu dobu špatné. Vyzdvyhnout je třeba především scénu, kdy se malý chlapec se žlutě světélkujícíma očima vznáší v mlžném oparu před oknem svého kamaráda a přes decentně vyčuhující tesáky cedí prosbu, aby ho pustil dál. Až na pár nepříliš povedených střihů, nelze snímku po vizuální stránce nic moc vyčítat.

Ovšem naprostou tragedií je ztvárnění samotného hlavního upíra pana Barlowa. Zatímco v Kingově románu je to elegantní starý pán se staromódním účesem, jenž působí velmi příjemně až hypnoticky a dokáže tak manipulovat s obyvateli města a nasměrovávat je tak ke splnění svých vlastních cílů, autoři snímku z něj udělali groteskní prskající plešatou nestvůru s namodralou kůží a špičatýma ušima. Vykreslení této postavy je jediným aspektem, kdy se tvůrci výrazně odklonili od literární předlohy a dali přednost vizuálnímu ztvárnění příšery před démoničností knižní postavy. Zřetelně se zde inspirovali starým dobrým Upírem Nosferatu, ale i tomu odebrali jeho tajemnou vznešenost a nechali ho pro jistotu jen syčet a skřehotat. Touto zdánlivou maličkostí tak srazili celkovou hodnotu snímku a ten se tak ocitl v odpadkovém koši béčkových televizních hororů, kam bývá velmi často právem zařazován.

Verdikt:
Salem's Lot je film, který by si mohl alespoň ze začátku získat Vaší pozornost. Velmi pomalý rozjezd a vcelku zdařilá hororová scenérie ve vás zřejmě vzbudí dojem očekávání něčeho, co nakonec vůbec nepřijde. Může se tak velice snadno stát, že budete zklamaní nebo že se v průběhu sledování snímku začnete kolosálně nudit. Oproti Kingově románu, který Vás nenechá ani na vteřinu vydechnout a ještě nějakou dobu po jeho přečtení budete mít takový divný pocit pokaždé, když budete po setmění otevírat okno. Pokud jste tedy tenhle film ještě neviděli, nepřišli jste o nic tak významného. I když fanouškům tématu či autora předlohy se jistě hodí do sbírky.

Pokud jste však ještě nečetli knihu, vězte, že vám unikl jeden velmi intenzivní hororový zážitek a možná by stálo za to, zapřemýšlet, jak tenhle drobný nedostatek dohnat...