Rosemary\’s Baby (1968)


Český název: Rosemary má děťátko
Režie: Roman Polanski
Rok výroby: 1968
Délka: 136 min
Země: USA

Hrají:
Mia Farrow…..(Rosemary Woodhouse)
John Cassavetes….(Guy Woodhouse)
Ruth Gordon….(Minnie Castevetová)
Maurice Evans….(Hutch)
Ralph Bellamy…(dr. Sapirstein)
a další…

 

U některých filmů nejsou zapotřebí dlouhé recenze. Ani já nebudu zbytečně plýtvat místem, protože vím, že v tomto případě k vykreslení celkové atmosféry prostě jen slova nestačí.

70. léta byla na horory doba vskutku bohatá. Filmy se množily jako houby po dešti a díla jako například Vymítač ďábla nebo Přichází satan, pocházející právě z těchto let, jsou obvykle zařazována na špici hororových žebříčků. A mluvíme-li o těch nejlepších z nejlepších, nesmíme v žádném případě opomenout ani film Rosemary má děťátko.

Příběh o mladé Rosemary snad nemusím ani nijak detailně přibližovat. Spolu se svým manželem se přestěhuje do domu ne zrovna valné pověsti s ještě zvláštnějšími sousedy a oba plánují počít dítě. Jedné noci však má Rosemary sen, tedy spíše noční můru. Ve snu je ve velice podivné společnosti při orgiích znásilněna samotným satanem. A když se pak o pár dní později dozví, že je těhotná, začíná na povrch vyvstávat palčivá otázka, jejíž náléhavost roste den po dni. Jednalo se vskutku jen o sen?

Od první minuty tak sledujeme obdivuhodný příběh matky, jež zuby nehty bojuje o své nenarozené dítě, avšak v kolotoči pochybností, lží a podivuhodných proměn, již společně se silami ztrácí také vlastní duchapřitomnost. A především se pak v základech otřásá samotná její víra, víra ve vše, co až dosud pokládala za zcela nevyvratitelné.

Pravdu povědět, v průběhu celého filmu pravděpodobně nebudete strachy zalézat pod stůl, schovávat obličej za polštář či nadskakovat nad pohovku. Rosemary je totiž doslova filmová lahůdka, která zřejmě nezachutná každému, a myslím si, že opravdový zážitek si odnese pouze ten, kdo bude vnímavý a citlivý ke všem vjemům, které mu během 136 minut budou servírovány na plátnu. Přesto, nebo možná právě proto, patří tento snímek mezi nefalšovanou hororovou klasiku a nutno říci, že zcela po právu.

Abych to shrnula, režisér Roman Polanski před našima očima rozehrává velkolepé filmové dílo. Vteřinu po vteřině vám bude brnkat i na ty nejjemnější nervy v těle. A když už vám dostatečné nahlodá a podemele psychiku, s patřičnou grácií skončí své filmařské kouzlení, tak, že ještě dlouho po skončení nenajdete klid v duši.

 

Hodnocení10
Dávám 100%, a to bez nejmenší pochybnosti.
100%

Sdílejte článek

10 komentářů

Přidejte svůj komentář
  1. Profilový obrázek
    snenat3 18 února 2013 v 13:18

    Chvaly a chvaly a zas len chvaly na tento uzasny ci genialny film aj som sa nanho tak tesil kym som si po hodine uvedomil ze este stale sa tam nic nedeje ked som zistil ze film ma dvehodiny tak som si pomyslel ze asi bude nieco v tej druhej no ked nebolo nic ani tam tak proste nerozumiem v com je taky genialny bez napetia a vsetkeho co horor ma mat
    Bola to pre mne totalna sracka nie horor davam tomu 10% T-DOWN T-DOWN T-DOWN

  2. Profilový obrázek
    Jino 16 března 2010 v 13:10

     I když je snímek hrozně předvídatelný, tak nemůžu říct, že nejsem
    spokojen. Jen těch posledních cca 20 minut mě trochu zklamalo, ale na
    tehdejší dobu je to zcela v pořádku…dneska se holt šokuje jiným
    způsobem. Rosemary’s Baby má patřičné kouzlo a dobré herecké výkony, jak
    ve vedlejších rolích, tak v těch hlavních. Hudba je výborná (hlavně ve
    snových sekvencích) a Polanskiho režie precizní. 80%

  3. Profilový obrázek
    Sheldon 30 září 2009 v 09:21

    Rosemary má děťátko je opravdu klasika a hlavně do konce je divák v pokušení, jestli se dívá do choré mysli a nebo jestli je to opravdu tak. S odstupem času tam člověk vidí řadu propriet, které se objevily i v horrorech mladšího data. Každopádně herecké výkony úžasné, ta stará bába s čokoládou je dodnes dostatečně děsivá a snová sekvence je neuvěřitelně přesvědčivá. Úvodní ukolébavka pod titulkama mě prostě dostala. Prostě Polanski a hororový producent William Castle tohle vážně zmákli

  4. Profilový obrázek
    Prasoid 19 února 2008 v 13:30

    Já jsem to kdysi v útlém věku viděl v bedně, ale asi jen do půlky, jednak jsem to nepobral, protože jsem se nějak nesoustředil na zvuk a čekal furt nějakou příšeru a jednak jsem to pak zaspal, pač to blbouni dávali pozdě v noci. Ale pořád mám na to pár pěkných vzpomínek a bojím se, že když se na to teď podívám, tak si je zničím, protože pochopím, oč tam šlo.

Nový komentář