Retorno del Hombre-Lobo, El
13. 12. 2008 / autor: Prasoid / kategorie: Hororové filmy
Režie: Paul Naschy
Rok výroby: 1981
Délka: 92 min
Země: Španělsko
Alternativní názvy: Night of the Werewolf; Return of the Wolfman; The Craving
Hrají:
Paul Naschy ... (Waldemar Daninsky/vlkodlak)
Silvia Aguilar ... (Erika)
Julia Saly ... (hraběnka Elisabeth Bathory)
Pilar Alcón ... (Barbara)
Azucena Hernández ... (Karen)
... a další
Před několika staletími byla hraběnka Bathoryová popravena za to, že se koupala v krvi panen. Spolu s ní byl ze světa zprovozen i Waldemar Daninsky. Po stopách obou se nyní vydávají 3 přítelkyně. Pokud se podaří obě individua probudit zpět k životu, dojde k nevyhnutelnému střetu mezi vlkodlakem a upírstvem.
Paul Naschy se jako vlkodlak Waldemar Daninsky objevuje v celé řadě filmů, k nimž je povětšinou i autorem scénáře. Tento dokonce sám natočil, měl tak film plně ve svých rukách.
Naschy rozehrává obvyklou obsahově bohatou hororovou story s přesahem do romantiky a tragédie. Pravda, při pohledu shora se ukáže, že jde do jisté míry o šablonu. Ačkoli nemohu říci, že jsem absolvoval všechna Daninského dobrodružství, příběh o ženách, jež se vydaly do jeho hradu a byly zde sužovány vampíry, jsem již v jeho repertoáru zažil. Zlí jazykové jistě budou tvrdit, že se hlavní hrdina ujal režie snad právě proto. Ať už je to čirá spekulace či pravda, na tom, že se podařilo natočit víceméně po všech žánrově škatulkových stránkách filmu poctivou práci, to nic změnit nemůže.
Děsivá náplň je působivá. Scény zuřícího vlkodlaka patří k velice zdařilým, ostatně jako podoba samotného zvířete. Vlkodlak je do morku kostí zlý, o tom není pochyb. Hrůzu redukuje jednak nepříliš velké zaměření na krvavá jatka, jednak romanticko-tragický podtón přítomný snímku již od prvopočátku. Waldemar se „překvapivě" zamiluje, ovšem slovo štěstí v jeho knize života psáno není. Smutný pohled a osud Waldemara tak sice velmi ostře kontrastuje s animální nespoutaností vlčího muže, vzájemně se však tyto skutečnosti nijak nevyrušují a nenadsazují jedna nad druhou.
Naschy, který se dočkal za své dílo 2 proměněných a 1 zůstávající nominace, na celkové vyváženosti zapracoval. Divák bude zčásti zhnusen otevřenou, současně však v rámci dobrého vkusu udržovanou a na správných místech zakrytou brutalitou. Řeč je spíše o scénách, které jsou pro diváka sugestivnější a reálnější, než roztrhání vlkodlakem, k němuž v Naschyho končinách stejně nedochází. Bude zděšen chlupatým monstrem, mysteriózně naladěn upířími výjevy, slabší povaha hořce zapláče.
Atmosféricky je tedy film velice uspokojivý, a to i přes sušší začátek. Velkou měrou se na prožitku samozřejmě podílí hudba a herecký výkon hlavního protagonisty, jenž sám sebou značně zastiňuje i hraběnku, takže fanoušci její postavy budou filmem poněkud otráveni. Nikoli nepovedený scénář mohl téma „Bathory" využít rozsáhleji a pro postavu koupající se v krvi (na které naštěstí dojde) důstojněji. Ovšem ve filmech o vlkodlakovi Waldemarovi jde přeci jen na prvním místě o něho.
Ač je po vizuální stránce film dobře odvedenou prací maskérů, dojde-li na dynamiku, přichází nedostatek. Přeměny podoby jsou realizovány standardně, tj. za pomoci střihu poměrně dlouhých záběrů. Což na straně druhé jen dodává sílu z filmu promlouvající sympatické staromódnosti.
Naschyho film staví před Waldemara nového protivníka, s nímž jistě řádně zamete, ale opět tragický hořký osud. Je to dílo emotivní i hrůzné zároveň, velmi silné, na delší čas zapamatovatelné.
