Quills

Hodnocení:

autor

70%

uživatelé

---

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 1812x

tisknout článek

Český název: Perem markýze de Sade
Režie: Philip Kaufman
Rok výroby: 2000
Délka: 124 min
Země: USA

Hrají:
Geoffrey Rush ... (markýz de Sade)
Kate Winslet ... (Madeleine)
Joaquin Phoenix ... (Coulmier)
Michael Caine ... (Dr. Royer-Collard)
Billie Whitelaw ... (madam LeClerk)
... a další

S příběhem snímku Quills se dostáváme do napoleonského období ve Francii. Známý provokatér markýz de Sade (Geoffrey Rush) končí pro svoje nejen literární excesy za okovanými dveřmi blázince. Má však štěstí - ústav má na starosti vcelku liberální kněz Coulmier (Joaquin Phoenix), který dělá, že markýzovu neustávající tvorbu nevidí. V instituci pracuje, coby pradlena, krásná Madeleine (Kate Winslet), kterou si markýz svou nezvyklou osobností získá a přiměje ji ke spolupráci - Madeleine tak vynáší necudné rukopisy za zdi blázince, odkud dále putují do tiskáren. Markýzovy příběhy jsou populární a tak netrvá dlouho a dostanou se jejich kopie i na nejvyšší světská a církevní místa. Zde je rozhodnuto publikaci dalších textů zabránit a coby nástroj je k jejich autorovi vyslán doktor Royer-Collard, muž, jenž se proslavil tvrdými, leč svým způsobem velmi účinnými metodami. Ovšem zabránit markýzi, aby psal - čímkoliv a na cokoliv - se ukáže jako tvrdý oříšek i pro něj.

Jako nejsilnější stránku filmu je třeba jednoznačně jmenovat herecké obsazení. Žádný z herců známých jmen nezklamal a více než dvě hodiny lze u filmu vydržet především díky nim. Divák může jen litovat, že propletence vztahů, které se mezi jednotlivými aktéry vytvářejí, bývají narušeny tvrdými scénáristickými zásahy. Těm se podaří vždy dokonale zničit to křehké, důvěryhodné a implicitní a nastolit jakousi okázalou emoci, která je příliš umělá a příliš neautentická. Podobně dopadly i pokusy provést u některých postav zásadní charakterový obrat. Twist se nezdaří, zaskřípe a místo pocitu překvapení na diváka dopadne spíše trocha té frašky...

Samotné prostředí - tedy ústav pro duševně choré - vytváří specifické hororové kulisy nikoliv za pomocí krve a "lekaček", ale spíše permanentní bizarností. Většina scén filmu se odehrává v kamenných kobkách a na dlouhých chodbách pochybné instituce.

O scénáři jsem se už jednou zmiňovala a musím se o něm bohužel zmínit opět. V závěrečných pasážích totiž celému filmu zcela očividně láme vaz. Tvůrci se dopustili jedné z klasických chyb - snaží se o několikanásobnou gradaci. Film by mohl v jednu chvíli zcela bez problémů skončit - místo toho se závěrů koná ještě několik s tím, že na každém z nich je patrná snaha diváka o něco víc šokovat. Nepovedlo se to, děj se v určitou chvíli nalomí a jde už jen dolů. Co má být vrcholným finále, stává se fraškou. Bizarnost, které ještě zůstává nějaký potenciál, a která prostupovala celým snímek, se v závěru dotáhne ad absurdum, vyždíme se za hranice snesitelného. Bohužel.

Lze se oprávněně ptát, čím by byl snímek Quills bez svého hereckého obsazení. Lze se rovněž ptát, čím by byl, pokud by scénárista (byť držitel Pulitzerovy ceny) měl trochu víc rozumu a citu pro gradaci příběhu. Zhodnotím-li však Quills bez všech "kdyby" jako už hotové dílo, je verdikt nad ním spíše pozitivní. Přes svou délku jde o film velmi dobře koukatelný a stylový. Zpracování populárních motivů dopadá často neslavně. V tomto případě může být fanoušek de Sadeho rád, že je pod moderní filmovou podobou jeho oblíbence podepsán právě Philip Kaufman.