Puppet Master X: Axis Rising (2012)


Režie: Charles Band
Rok výroby: 2012
Délka: 88 min
Země: USA

Hrají:
Kip Canyon … (Danny)
Jean Louise O’Sullivan … (Beth)
Scott King … (Moebius)
Oto Brezina … (Freuhoffer)
Brad Potts … (seržant Stone)
…a další

 

Vůdkyně japonských zabijáků Ozu přežila řádění loutek v továrně na zbraně, kterou chtěla s pomocí svých nacistických kumpánů vyhodit do vzduchu. Ba co víc, podařilo se jí ukořistit loutku Tunnelera. Daleko se však nedostane, protože se v jedné z uliček čínské čtvrti střetne s nelítostným generálem Moebiusem, kterého neobměkčí ani zajatá loutka. Ozu zastřelí a Tunnelera zanese do tajné laboratoře doktora Freuhoffera, který dostane za úkol stvořit (oživit) mrtvé a vybudovat tak nepřemožitelnou armádu za pomoci svého stroje. Jenže první pokusy se nedaří a nacistický generál s ním ztrácí trpělivost. Danny mezitím společně s Beth vysvětlují ostatním loutkám (Jester, Leech Woman, Blade a Pinhead), jak to že nedokázal znovu oživit Ninju a obětoval Tunnelera. Kontaktuje je armáda a společně se seržantem Stonem a loutkami se vydávají osvobodit zajatého kamaráda. Nikdo z nich však netuší, že se mezitím doktoru Freuhofferovi podařilo díky elixíru života stvořit čtyři nemilosrdné nacistické verze vražedných loutek. Rozhodující bitva může zažít.

Uběhly dva roky od doby, co se Charles Band a jeho tým rozhodli po dlouhé době vrátit loutky na scénu. Díky otevřenému konci tak dali šanci vzniknout již jedenáctému pokračování (s příhodnou římskou desítkou v názvu), které tak jen prohloubilo upadající úroveň této nekonečné série. Minule se David DeCoteau moc nepochlapil (zřejmě i díky těm sračkám, které poslední dobou točil) a tak se Charles Band rozhodl, že tentokrát se režie ujme raději sám. No a jak se ukázalo, nebyl to nejlepší nápad. Popravdě to bylo ještě horší než minule a to je už co říct. Jak jsem se bláhově mýlil, když jsem doufal ve změnu k lepšímu.

Očekával jsem alespoň, že svěží vítr přinesou nové loutky, ale nacistické verze se moc nepovedly. Pásový tank Blitzkrieg, vlkodlak Weremacht i japonský Kamikaze nevypadali moc vábně (i když sem tam alespoň rozesmáli), za to kulometová lady Bombshell stála za to. Tedy spíše její (vlasová bitka) s Leech Woman. Asi nejvíc mě však potěšil návrat mého oblíbeného chechtajícího Six Shootera. Některé souboje vypadaly vskutku zajímavě, nicméně hnusné digitální efekty cákající krve mi prožitek pěkně pokazily. Jisté uspokojení přinesly alespoň rozkládající se mrtvoly.

Jinak to ovšem byla jedna velká tragédie a to především co se hereckých výkonů týká. Nejvíce mne naštvala obměna ústřední herecké dvojice (postav Dannyho a Beth), pro které si opravdu nemohli vybrat lepší párek dementů. Jejich herecký antitalent mě doslova štípal do očí a to raději ani nemluvím o nacistických protivnících. Vlastně ani nevím, proč se tomu ještě pořád divím, když se Charles Band v poslední době obklopuje samými odpadlíky z hereckých škol a ochotnického divadla.

Sérii Puppet Master jsem ještě před několika roky vychvaloval pomalu do nebes, tedy především první tři díly. Ale jak se ukázalo, jen se postupem času přidala do řady mnoha dalších sérií, které každý další díl táhne stále blíže odpadním vodám. Místo toho aby se z nich stala kultovní série.

Hodnocení4
Velká škoda a já ačkoliv nejsem věřící, se začínám modlit, aby už nevzniklo další pokračování. Nerad bych se dožil toho, abych tomu musel dát odpad.
40%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Nový komentář