Psycho Cop
23. 07. 2008 / autor: Prasoid / kategorie: Hororové filmy
Režie: Wallace Potts
Rok výroby: 1988
Délka: 87 min
Země: USA
Hrají:
Robert R. Shafer ... (strážník Joe Vickers)
Jeff Qualle ... (Doug)
Palmer Lee Todd ... (Laura)
Dan Campbell ... (Eric)
Cindy Guyer ... (Julie)
... a další
Nejprve se seznamujeme s hlavní postavou psychopatického policisty Vickerse, který zdobí krajinu mrtvolami. Poté se přesouváme do auta mezi několik mladých párů. Parta si vyrazila na výlet do odlehlého domu. Cestou potkávají podivně se chovající policejní vůz. Když dorazí na místo, začínají se dít divné věci. Brzy jim na pomoc přichází policista. Joe Vickers.
Jak by asi vypadal mix Pátku třináctého, Maniac copa a pokusu o komedii? Možná nějak takhle. Vyskytuje se zde totiž klasická šablona vyvražďování party teenagerů maniakem, který je v tomto případě policistou, jenž má evidentně smysl pro humor.
Film trpí hned několika nedostatky. Předně je to ona částečná zaměřenost na komediální prvky. Některé hlášky se snaží být vtipné, ovšem u snahy končí a vyznívají spíše nuceně a krkolomně. Hlavní postava je příliš obyčejná. Nebudí tedy takovou hrůzu jako již zmíněný Maniac cop, je to usměvavý chlapík, z kterého místo démoničnosti sálá touha posedět si u táboráku a kecat u piva. Další chybou je výběr herců, kteří občas neskutečně přehrávali, případně se moc nepředvedli, takže pak není divu, že divák začal fandit záporákovi.
K podobně laděným snímkům patří i logická nedotaženost. Psycho polda není výjimkou. Viditelnými chybami je prosycen od začátku až do konce. Je taktéž plný samoúčelných, tuctových, otravných a přehnaně dramatickou hudbou doprovázených lekaček, díky kterým se vytrácí napětí ještě dlouho před samotným finále.
Film částečně zachraňuje dobově béčkové gore, byť značně skromné. Kdo by navíc čekal povinnou erotiku, bude zklamán, o to víc, že objektů se k ní nabízelo hned několik.
Jedná se i přes tyto nedostatky o jakžtakž průměrný vyvražďovák s celkem přitažlivou atmosférou a hlavní postavou. Je to film na bezmyšlenkový oddech, nic víc. Od nižšího hodnocení jej u mě zachraňuje vcelku vkusně provedený odkaz na daleko záživněji zpracované téma o maniakálním poldovi.
