PROMETHEUS má dnešní tvář novodobého Hollywoodu. VETŘELEC nepotřeboval tolik gigantických motivů a otázek do kterých se musí divák navrtat. Ridley Scott chtěl, vytvořil filosofický rozsáhlejší obsah, který mu bohužel proklouzal mezi prsty, ale v jeho oblíbeném prostředí (atmosféra) se pohybuje jako korunovaný tvůrce science-fiction (neoddiskutovatelná sofistikovaná imerze). Přes všechny nedostatky, které lze PROMETHEOVI oprávněně vytknout se stále jedná o nejlépe vypadající Sci-Fi poslední dekády a i když je v mnoha momentech zkráceně prostřihaný – kompletně to na mě působí jako vysněný snímek (po posledním Vetřelci). Může to trvat dalších dvacet let, ale stejně se probudíme předčasně ve stázové komoře jako Ripleyová a budeme čelit novému nebezpečí (bytosti z vesmíru).

A mně se to líbilo, člověk když si odmyslí to vetřelčí očekávání, je z toho dobrej film, 50 je podle mně málo, viděl jsem spoustu filmů, který si je jistě zaslouží víc. 75 za mně 😉

Pokud Prometheus na něco doplácí, pak je to na přehnané očekávání, za které si navíc sám může (z trailerové kampaně). Neboť pokud by takovéto drahé scifi (přiznejme si, že minimálně na několik let již drahé scifi pro dospělé neuvidíme) natočil někdo neznámý a navíc by nebylo spojováno s Vetřelčím univerzem, tak by se jednalo o velice příjemné žánrové překvapení. Bohužel ale marketing sehrál své a tak zmíněná kritika je zcela na svém místě. Co se jinak týče samotného děje, i zde souhlasím s většinou. První půlka je naprosto dokonalá, neboť nastolí velice poutavě otázky, na jejichž zodpovězení se doslova třesete. V polovině filmu však přichází zvrat a celé se to přelévá do boje o život. Otazníky kolem děje padají do kopru a vy sami se připravte na to, že pro jejich zodpovězení si budete muset sáhnout hluboko do fantazie (pokud ji máte) nebo prostě celý snímek brát jako pilotní (velice drahý film) k imaginárnímu seriálu. Jelikož má fantazie je obrovská a rád pak přemýšlím nad různými souvislostmi (a že zde určitě jsou), dané pojetí druhé poloviny hororu mi ani tak moc nevadilo. Zklamalo mě, ale nikoli tak, abych zanevřel nad celým filmem. Přesto pravdou zůstává, že postavy jsou ploché, nikoli hluboké a u počítačových efektů si místy řeknete, že vypadají digitálně, nikoli realisticky (stále jsou ale na dobré úrovni). I tak se našlo několik momentů, u kterých mi srdce tlouklo rychleji, než je obvyklé a já si tak dokázal, proč mám hororový žánr rád. Ve výsledku je pro mě Prométheus příjemným hororovým scifi snímkem s velice silnou první polovinou, slabě napsanými postavami a závěrem otevřeným pro žhavé diskuze či i případné pokračování. Už se těším na případný režisérský sestřih. Viděno ve 2D. 75% … můj koment z CSFD.cz

Mně se zase Prometheus líbil. Je pravda, že jsem na něho nešel v den premiéry, ale až pár dní po ní, takže se mi stihlo donést, že je celkově jaksi rozporuplně přijímán. Tudíž jsem do sedačky kina raději nesedal s očekáváním nečeho převratného a vyplatilo se… Největší strach jsem měl ze scénáře, ale nakonec musím říct, ačkoliv se mnou nebude asi nikdo souhlasit, že mě hodně příjemně překvapil … ne v tom jak je vidět, že byl několikrát překopávaný, ale v tom, že toho nakonec moc Lindelof neodůvodňuje a nevysvětluje, čímž zároveň nutí diváka zapojit mozek a fantazii. Je mi jedno jestli to bylo záměrem a nebo je to jen čistá neumětelnost scénáristy (možná spíš to druhé, protože některé postavy jsou tam vyloženě jen pro to, aby tam zařvaly bez nějakého většího hlubšího smyslu co by nepostradatelná postava děje což je škoda – a taky ty dvě hodiny mi přišly hodně málo na celkový děj – od půlky je vše takové hodně uspěchané, takže bych byl schopen ještě klidně 45 minut absolovovat bližší objevování lodi či důkladnějšího rozboru mimozemských organismů a jejich samotného vlivu na ten lidský). Tak či tak, se daleko víc těším na Director´s Cut, poněvadž možná právě tam nějaká ta vysvětlení budou, ale určitě ne všechny, protože jak jsem si už od trailerů zvykl (a samotný film v kině to jen potvrdil) a asi by si to měli zvyknout všichni, že s přibývajícím obohacováním tohoto Vetřelčího universa přichází místo jasných odpovědí spíš jen další otázky a na zlatém podnose nám tady nikdo nic nedonese. Nejvíc mě zklamaly asi dvě věci (zkusím bez velkých spoilerů) – ta první je ta velká věc u konce v tom záchranném modulu, která se mi vzhledově (speciální efekty) moc nelíbila a samotné dějové zakončení Shaw… Celkově jsem hodně rád, že se do toho Scott pustil a s výsledkem jsem nadprůměrně spokojený 80%. To co napsal Ondřej ohledně pana Fuky a toho očekávání … pod to se podepisuju také.

Já budu ještě mnohem, mnohem tvrdší. Musím říct, že takhle zhovadilý scénář už jsem hodně dlouho neviděl. Prometheus si systematicky zabíjí všechny dramatické oblouky, není schopen odůvodnit, co se v něm vlastně děje a sklouzává k naprosto tupé konvenci dnešních druhořadých hororových postupů. V kině jsem se několikrát zlomil smíchy, až potom jsem si uvědomil, co jsem vlastně viděl a chtělo se mi plakat. 🙂