Progeny (1998)


Český název: Potomek vetřelce
Režie: Brian Yuzna
Rok výroby: 1998
Délka: 98 min
Země: USA

Hrají:
Arnold Vosloo … (Dr. Craig Burton)
Jillian McWhirter … (Sherry Burton)
Brad Dourif … (Dr. Bert Clavell)
Lindsay Crouse… (Dr. Susan Lamarche)
Wilford Brimley … (Dr. David Wetherly)
…a další

 

Manželé Craig a Sherry si nedávno koupili nový dům. Jak bývá zvykem, bylo potřeba pokřtít postel pořádným sexem, jenže v jeho průběhu se stalo cosi podivného. Ani jeden z nich si nepamatoval, co se odehrávalo v následujících dvou hodinách. Na tom by možná nebylo nic zas až tak zvláštního, kdyby Craig nezačal mít problémy se spaním a děsivé noční můry. Nechá se zhypnotizovat a díky tomu si vzpomene na děsivé události té noci – modré světlo, mimozemšťany a únos jeho manželky. Když mu navíc Sherry řekne, že je těhotná, on z toho radost nemá. Uvědomuje si, že to co roste v jeho ženě, rozhodně není lidského původu. Jenže jak to dokázat aniž by si všichni mysleli, že se zbláznil?

Už jsem si dlouho nepustil nic od Briana Yuzny a tak jsem se to rozhodl velmi rychle napravit. Sice mě od Progeny odrazoval fakt, že se jeho děj točí okolo UFO a mimozemšťanů, což je téma které mi zrovna dvakrát nevoní, ale nakonec to zas až tak hrozné nebylo. Sice má tento scifi horor na internetu velmi nízké hodnocení a nepříliš originální zápletku, ale dá se zde narazit na několik nezapomenutelných scén, kvůli kterým stojí za to film vidět. Od Yuzny jsem zvyklý na kdejaké bizarnosti, ale on se tenkrát vyřádil na obou dílech Dentisty a tady si odskočil jen tak zrelaxovat, což byla trochu chyba. Ne nadarmo je Potomek vetřelce mnohými označován za jeho nejslabší dílo.

Brian vědom si slabin scénáře a menšího rozpočtu se rozhodl na diváka zpočátku zaútočit hlavně nahotou (Jillian McWhirter se rozhodně nestyděla) a následně slibnými nočními můrami, které alespoň trochu prokrvily jinak trošku nudnější děj. To nejdůležitější však přijde při detailním znásilňovaní Sherry a následný finální porod. Tyto dvě pasáže jsou skutečně zlatým hřebem večera a i zde se diváci konečně dočkají Yuznovy morbidní představivosti v celé své kráse. Ralis Khan (měl na starosti efekty) se opravdu činil a atmosféra v tu chvíli nabrala ten správný vítr. Sice se tu nedočkáme žádného grandiózního vyvrcholení, při kterém by nám stály hrůzou vlasy na hlavě, ale i tak si myslím, že toto průměrné béčko zas až tak špatné nebylo.

Trošku mě mrzelo, že když už tu hrál Brad Dourif, tak ho mohli tvůrci využít mnohem více. Moc prostoru mu totiž dopřáno nebylo a to byla velká škoda. Arnold Vosloo se sice snažil, ale já ho mám přece jenom raději v záporných rolích. Tady nehrál špatně a byl tahounem celého filmu, jenže to bylo způsobeno i tím, že ostatní prostě potřebný prostor nedostali.

Hodnocení5
Jillian McWhirter předvedla kromě svých ženských předností rovněž solidní výkon při mimozemském znásilňování. Právě tato pasáž mi uvízne v hlavě na pěkně dlouho.
50%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář