Possession of Hannah Grace, The (2018)


Český název: Ve spárech ďábla
Režie: Diederik van Rooijen
Rok výroby: 2018
Délka: 89 min
Země: USA
Alternativní název: Cadaver

Hrají:
Shay Mitchell … (Megan Reed)
Grey Damon … (Andrew Kurtz)
Kirby Johnson … (Hannah Grace)
Nick Thune … (Randy)
Stana Katic … (Lisa Roberts)
…a další

 

Když se řekne márnice, asi se mi nejdříve vybaví The Autopsy of Jane Doe (2016, u nás směšně nazváno jako Tajemství smrti slečny Neznámé). Povedených filmů z tohoto prostředí je totiž jako šafránu. Ve spárech ďábla má velmi hezkou márnici – nechybí dlouhé chodby se světly s pohybovými senzory, výtahy a nezbytnou spalovnou. Bohužel další výčet kladů bude už jen sporadický a výsledek akorát žadoní o divákovu shovívavost.

Na začátku vidíme neúspěšné vymítání, které připraví o život jistou Hannu Grace. Když její tělo přivezou do márnice, ujímá se ho Megan Reed – policistka s traumatem z bývalé práce, která se zotavuje ze závislosti na lécích. Je totiž na noční šichty v márnici zjevně ideální kandidát. Následuje očekávané – první nadpřirozené útoky se dávají za vinu psychologickému rozpoložení Megan, druhé nadpřirozené útoky už si ale vyžadují činy.

Bohužel scénář je docela líný. Tvůrci příliš nedovedou do příběhu zapojit minulost Hanny Grace, ani nedokážou vytvořit pravidla hry, podle kterých by se hrálo. Například mrtvola mladé slečny je stále stejně zabalena ve svém boxu, ale nedělá jí problém si to ve stejném čase štrádovat před bezpečnostními kamerami. Je to zkrátka hra na efekt, se kterou se nikdo moc nepáral.

Hodnocení4
Povedené prostředí, střípky napínavé atmosféry a neurážející herci bohužel nedokáží zastřít fakt, že místo Ve spárech ďábla se spíše ocitáme ve spárech nudné vaty.
40%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Profilový obrázek
    Solo 18 srpna 2019 v 10:39

    Márnice či pitevny nejsou zrovna ideálním pracovištím, ve kterých by většina z nás chtěla pracovat. V některých vzbuzují tato místa doslova panickou hrůzu, další by se tam alespoň jednou v životě chtěli podívat jen tak ze zvědavosti. No jedno je jisté, většina z nás se tam určitě podívá, ale už jen coby mrtvá schránka před kremací či pohřbem. Podobně laděné horory mám docela rád, takže jsem se samozřejmě těšil. Mnozí tento kousek nepřímo srovnávají s The Autopsy of Jane Doe (2016), který ovšem ve mně zanechal na rozdíl od mnoha jiný jen pocit průměrné podívané a nepovažuji za bůhvíjak skvělý filmový počin. A podobný pocit mám i z toho kousku. Ve spárech ďábla je v konfrontaci s druhým jmenovaným filmem ještě o něco horší, ale přesto si nemyslím, že by šlo o vyloženou tragédii. I zde se dočkáme několika slibných momentů – zvláště pak v samotném začátku (během vymýtání) a druhé polovině, kdy se počet mrtvých začne zvyšovat. Mezi tím se však dočkáme poměrně zdlouhavé nudné pasáže, která mě neustále nudila dívat se na časomíru. Rozjetá psychologická hra s divákem se totiž dost míjela účinkem, zvláště když už všichni vědí, že tady nepůjde o bláznivé představy hlavní hrdinky, nýbrž konfrontaci s posedlým tělem. Což je škoda, že si úvodní scénu nenechali tvůrci na pozdější dobu (třeba během vyprávění s otcem Hannah). Hlavním plusem filmu bylo ženské obsazení. Představitelka hlavní hrdinky Megan (Shay Mitchell) mi byla vcelku sympatická a předvedla slušný výkon, pro Stanu Katic mám velkou slabost už delší dobu (od seriálu Castle na zabití) a Kirby Johnson coby posedlá Hannah Grace díky své pružnosti a „tělní anomálii“ – kdy dokáže své tělo zkroutit do neuvěřitelných póz, ani nepotřebovala příliš digitálních úprav – což se samozřejmě tvůrcům hodilo do krámu. Tento film tak sice hapruje mezi průměrem a podprůměrem, ale díky Staně Katic dám 10% navrch. Tudíž finální zúčtování je rovných 50%.

Nový komentář