Peur(s) du noir
23. 04. 2009 / autor: Frenk / kategorie: Hororové filmy
Český název: Strach(y) ze tmy
Režie: Marie Caillou, Pierre Di Sciullo, Blutch, Lorenzo Mattotti, Jerry Kramski, Richard McGuire, Romain Slocombe a Michel Pirus
Rok výroby: 2007
Délka: 85 min
Země: Francie
Hrají:
Gil Alma
Aure Atika
Guillaume Depardieu
Nicole Garcia
... a další
Strach(y) ze tmy jsou složeny z šesti odlišných minipříběhů představujících šest různých hrůz. Jistě nebude na obtíž, když vám je stručně popíšu a ohodnotím. Rozhodně tak lze předejít pozdějšímu zklamání.
První příběh snad ani příběhem není. Pouze sledujeme potulujícího se pána, který má na vodítku rozzuřenou smečku psů a jednou za čas se mu některý utrhne. Nevím, jak velký strach nám tím chtěli autoři ukázat, každopádně je tato vsuvka ve filmu celkem nepodstatná a lehce postradatelná. Nedotaženost scénáře je však bohužel patrná i na dalších příbězích, žádné pointy se nikdy nedočkáte.
Následuje povídka, která je již trošku nosnější, avšak stále bezúčelová. Vypráví nám o chlapci, který rád sbírá všelijakou hmyzí havěť, což se mu později vymstí. Ale ani slabší náznaky "složitějšího" děje nezastíní fakt, že navzdory názvu filmu se žádný strach či napětí nedostavuje.
Ani příběh číslo 3, vyprávějící o holčičce trpící nočními můrami, mě nenadchl. Opět žádná dávka atmosféry, nulový scénář. Totéž lze napsat i o příběhu s bestií, která vraždí lidi...
A tak mě paradoxně nejvíce zaujala povídka, která děsivá (v hororovém smyslu) vůbec není. Strach(y) ze tmy jsou totiž po celou svoji délku prokládány zajímavými momentkami, kdy se objeví nějaký jednoduchý obrazec, který se různě mění, což může být i mírně hypnotizující. A během tohoto grafického laškování vám ženský hlas vypráví o svém strachu ze světa. Rozhodně mě tento monolog nenudil a některé myšlenky byly na zamyšlení.
Šestá povídka je nejděsivější, čelist vám z ní ale určitě nespadne. Je o muži, který se před krutým počasím ukryje v tajemném domě, kde něco není v pořádku. Opět se však jedná o povídku bez téměř žádné příběhové kostry. Začne, skončí, kromě procházky ve tmě nic nenabízí. Škoda.
A tak lze za jediný pořádný důvod ke sledování Strach(ů) ze tmy považovat jen animaci. Ne že by byla geniální, ale každá povídka má svůj osobitý styl animace a všechny se mi bez výhrady líbily. Pochopitelně se jedná o černobílou stylizaci, tuším, že pouze jednou se objeví pestrá barva.
Verdikt:
Tento hororový animák opustil továrnu v nedokončeném stádiu. Jinak si nedovedu vysvětlit plytké scénáře, absenci avizovaného strachu a nicneříkající příběhy.
