People under the Stairs, The (1991)


Český název: Lidé pod schody
Režie: Wes Craven
Scénář: Wes Craven
Rok výroby: 1991
Délka: 102 min
Země: USA

Hrají:
Brandon Quintin Adams … (Fool)
Everett McGill … (muž, otec)
Wendy Robie … (žena, matka)
A.J. Langer … (Alice)
Ving Rhames … (Leroy)
Sean Whalen … (Roach)
Bill Cobbs … (děda Booker)
Kelly Jo Minter … (Ruby)
Jeremy Roberts … (Spenser)

 

Když se řekne Wes Craven, každému z nás se vybaví jeho zásadní dílo “The Hills Have Eyes” nebo nestárnoucí “A Nightmare on Elm Street”. Ovšem v mém případě tomu už bude jinak.

Jsou filmy, na které se zapomíná, filmy které obletí svět a vydělají miliony, filmy co v nás zanechají pochybnosti, filmy na které se nedá dívat. Ale jsou zde i klenoty na poli undergroundové scény do niž patří právem i toto Macabre s prvky černého humoru The People under The Stairs.

Černošský chlapec zvaný Blázen žije v ghettu na předměstí se svou nemocnou matkou, která umírá na rakovinou a jedině operace by ji zajistila zdravý život. Navíc jim hrozí vystěhování, protože po dobu tří měsíců nemají zaplacený nájem. Jenže kde zehnat tolik peněz? V tom se u nich doma pozdě večer objeví přítel Bláznovy sestry Leeroy (zřejmě fanoušek Afrického hnutí za svobodu) s lákavou nabídkou. Leeroy zjistil, že v domě jejich domácího se ukrýva poklad v podobě zlatých mincí a jedině velký obnos peněz by postavil rodinu opět na nohy. Společně se svým kámošem Spencerem se vydávají na cestu za bohatstvím. Nikdo z trojíce zloděju však netuší, jaké tajemství ukrývá tento dům.

Jeho majitelé jsou bestiální sourozenci, kteří se vydávají za manželský pár (připomínající rodinu Thomase Hewitta) a uvnitř domu plném nástrah a tajných chodeb provádějí na unešených dětech své nechutné choutky. Naší hrdinové se ocitají v místě, které zdaleka tak nevypadá jak si předtavovali a jediný kdo z nich zůstal naživu, je chlapec blázen. Ten musí čelit útokům podivných bytostí ze suterénu i věčně hladovému rotvailerovi, ale nejvíce šíleným sourozencům, kteří nemají rádi hosty. Chlapec se zde spřátelí s unesenou dívkou Alicí a s klukem jménem Špaček, který bydlí ve stěnách domu a společně chcou utéct z tohoto prokletého místa.

Lidé pod schody je velice zábavná uchylárna s hororovými prvky a vynikajícím scenářem. Film se ke mě dostal sice až nedávno, ale musím říct, že jsem se dlouho tak nepobavil. Scénka s pobíhajícím chlapíkem v sadomaso obleku a s brokovnicí v ruce je opravdu nezapomenutelná, stejně tak jako napuštěná vana s vařící vodou a následná koupel dívky Alice pod rouškou násilí.

Lidé pod schody je báječná podívana pro celou rodinu!!!

Sdílejte článek

11 komentářů

Přidejte svůj komentář
  1. Profilový obrázek
    Solo 16 května 2018 v 20:58

    Další z těch filmů, ke kterým jsem se dostal až takhle pozdě a to i přesto, že jsem o nich slyšel ve svém okolí docela zajímavé ohlasy a chvály. Bohužel já všechny ty chvalozpěvy zas až tolik s ostatními nesdílím, protože jsem měl trošku jiné představy o tom, co mě čeká a nakonec mi bylo nabídnuto. Tvorbu Wese Cravena mám až na pár výjimek docela rád a ani tady to nebyla vůbec špatná podívaná, ale očekávání prostě bylo trochu jiné. Příběh jako takový mi skutečně nabídl několik nevšedních situací, lehce zvrácenou náplň i povedené momenty zavánějící černým humorem, ale zároveň s nimi jsem se dočkal i několika dost nelogických prvků, otravných postav a hlavně ono „tajemství pod schody“ mi zas až tolik úchvatné nepřišlo. To už jsem se více bavil s dvojící psychopatů, kteří si říkali mamka a taťka a zvláště fotříkem v tom sado – maso oblečku. Jejich zvrácenost a trhlost si mě získala mnohem víc, než ti pošuci ve sklepě. Navíc měli i solidní bejvák, plný skrytých chodeb, skrýší, pastí a rozzuřeného psa, jenž se rovněž postaral o několik nezapomenutelných situací. Hlavní hrdina mi nějak zásadně nevadil, ale postupem času se z malého usmrkance stal hotový Rambo zkřížený s MacGyverem a to už mi moc přes „pysky“ nešlo. Jasně byla to svým způsobem hororová komedie, která byla občas vážně vtipná a v některých ohledech i celkem originální, ale nemám rád, když to tvůrci začnou až moc přehánět a logika dostala hlavně ve druhé půlce pořádně přes držku… Každopádně jsem se u toho ale nenudil, což přičítám režisérovi k dobru. Pár vychytávek se mu vážně povedlo, herecké duo Wendy Robie a Everett McGill odvedlo slušný kus práce – bavil jsem se hlavně jejich ujetostí a zvrhlostí. Atmosféra místy nebyla vůbec špatná, černý humor i některé hlášky taky dobré – takže ve finále to vidím na lepší průměr. Zázrak se nekonal, Craven ovšem natočil lepší kousky. Nicméně jsem to určitě neviděl dnes naposledy. 60%

Nový komentář