Hororové filmy

Paura nella citta dei morti viventi (1980)

2364
11

Český název: Páter Thomas
Režie: Lucio Fulci
Rok výroby: 1980
Délka: 93 min
Země: Itálie
Alternativní názvy: City of the Living Dead, The Gates of Hell

Hrají:
Fabrizio Jovine … (Father William Thomas)
Christopher George … (Peter Bell)
Catriona MacColl … (Mary Woodhouse)
Carlo De Mejo … (Gerry)
Antonella Interlenghi … (Emily Robbins)
Giovanni Lombardo Radice … (Bob)
Daniela Doria … (Rosie Kelvin)
Michele Soavi … (Tommy Fisher)
a další…
Dunwich. Malé, klidné městečko, postavené na troskách Salemu. Ovšem klidné do té doby, než se oběsí místní farář William Thomas, čímž otevře bránu do pekel. Mrtví začínají povstávat z hrobů a hodlají ovládnout svět. To vše viděla při spiritualistické seanci Mary Woodhousová a následkem toho upadla do komatu. Pro své okolí je však mrtvá a naneštěstí se probírá až v útulné rakvi. Ještě, že se ve stejnou dobu motá po hřbitově místní novinář Petter Bell, který uslyší její křik a stačí jí včas zachránit. Bránu do pekel je třeba zavřít před dnem všech svatých a proto se oba neprodleně vydávají do Dunwiche, aby se pokusili Thomase zastavit.

Nesměl by to být Lucio Fulci, aby se zde nevyskytovaly zombie a pořádné gore efekty. Pár zombíků tu sice je, ale pouze okrajově. Neživí se mozky a místo klasického plížení pět metrů za hodinu se s hromovým prásknutím teleportují. Svým chováním připomínají přízraky a vůbec celý film je spíš duchařina (což v tomto případě vidím jako klad). Jak už je napsáno výše – zombie se neživí mozky, ale místo toho je obětem doslova vymáčknou z hlavy. Dál se o ně už nezajímají. Otec Thomas má jako hlavní záporák mnohem větší moc a své oběti likviduje pouze svou psychickou silou. Jako příklad bych uvedl jednu z nejslavnějších scén, kdy svým pohledem donutí jednu dívku vyzvracet své vlastní vnitřnosti. A na červech se také nešetří. Je jich tu opravdu MNOHO.

Co se samotných gore efektů týče, tak jsou sice na velmi slušné úrovni, ale není na nich, jak bývá u Fulciho zvykem, stavěný celý film (výrazné plus). Často bývá Fulcimu vyčítán nulový scénář, nelogičnosti a zejména pasivita obětí (jako například v The Beyond). Ty by se totiž za normálních okolností zběsile bránily a zmítaly. Jenže to by mělo za následek nepřehledný záběr a Fulcimu šlo vždy spíše o detaily. U City of the Living Dead není co vyčítat. Protože, když Vás někdo paralizuje pouhým pohledem, nebo Vám ve vteřině rozdrtí lebku, tak toho moc udělat nestačíte. Takových scén je cca pět, ale víc jich ani není potřeba. Zbytek doplňuje výborná atmosféra a napětí. Vpodstatě jsou zde skloubené gore efekty s duchařským příběhem a já myslím, že povedeně.

Věci, které bych vytkl, jsou celkem dvě. Za a) Pro mnohé kultovní scéna s vrtákem, který projíždí hlavou dosud žijící oběti. Nechápu co je na ní kultovního, když se nabízejí mnohem lepší scény a hlavně vůbec nesouvisí s okolním dějem, příběhem…no prostě je tam přebytečná. A za b) Závěrečný boj v kryptě, který je zbytečně uspěchaný. Jedno bodnutí křížem a konec. Věcí na kritiku by se našlo víc, ale já nejsem takový detailista, abych kvůli tomu zatratil celý film.

 

 

Hodnocení8
Celkově vzato patří City of the Living Dead (aspoň podle mého názoru) mezi to nejlepší co Lucio Fulci natočil. Dnes by mnozí tomuto dílku nedali ani 50%, jenže já nemohu hodnotit skoro třicet let starý film z dnešního pohledu. Musím vzít v potaz to, jaké mají režiséři možnosti dnes a jaké je měli před třiceti lety. Myslím, že na tehdejší dobu je to velmi slušný horor s dobrými efekty. A kdo ví, jak budou lidé za dvacet nebo třicet let hodnotit třeba takový SAW a jemu podobné filmy, které jsou zatím v tak velké oblibě.
80%

Sdílejte článek

Morte ( profil autora )

11 komentářů

Přidejte svůj komentář
  1. Solo 8 března 2018 v 14:01

    Poslední dny jsem upřel pozornost na staré dobré italské kousky a tak jsem se od Argenta samozřejmě musel „stavit“ i za Lucio Fulcim. Od tohoto režiséra jsem už viděl docela dost filmů, ale některé z nich mi dosud unikali. Páter Thomas mě v mladí nějak minul, takže tohle byla moje premiéra. Fulciho kousky byli až na pár výjimek vždy docela specifické a popravdě na ně musíte být dobře naladěni. Co se logiky týče, tak s tou si totiž tento pán nikdy příliš nelámal hlavu a divák si na to buď zvykne a jeho filmy se mu budou líbit, nebo prostě ne. Přesně to je problém i zde. Paura nella cittè dei morti vivendi nám nabídne několik opravdu nezapomenutelných scén, kvalitní gore, ale i kupu nelogických situací a momentů, které jakoby tam snad ani neměli patřit. Nicméně jestli mu šlo něco dobře, tak to byla přemíra nechutností a gore lahodící oku. Právě tyto chuťovky jsou nám naservírovány v míře opravdu vrchovaté. Čímž má v mém případě vždy bonusové body. „Chuj“ s tím, že to místy nedávalo hlavu ani patu. Zvracení jedné z dívek bylo i přes viditelně gumové zuby luxusní a stejně tak provrtání hlavy. Občas jsem se sice musel zasmát (zvláště ve chvílích, kdy se postavy nesmyslně otočili k nemrtvým zády a ti jim následně vyrvali kus mozku z hlavy, nebo když se zničehonic zombie teleportovala zpoza schodů přímo ke dveřím, přestože v oddáleném záběru tam nebyla…). Podobných blbostí tam byla celá řada, ale člověk se u toho alespoň zasměje. Zatracovat tento film určitě nehodlám, protože své kvality měl, no a já se u jeho sledování bavil. Nepojí mě však k němu žádná nostalgická vzpomínka z dětství ani školních lavic, takže ho nemíním zbytečně nadhodnocovat. Lepší průměr to skutečně je, ale Fulci natočil dost lepších filmů. Každopádně na některé momenty jen tak nezapomenu. Závěr však mohl být lépe propracovaný, přišlo mi to dost odbyté. 60%

  3. SkuciuS 2 listopadu 2010 v 18:09
    Paura nella citta dei morti viventi neboli rozmačkané mozky, vyblité vnitřnosti, hromada červů, provrtávání mozků a různé další nechutnosti, které jsou jen základem tohoto velkolepého díla, za jehož vznikem stojí hororová legenda a genius – Lucio Fulci. Tento film je dominantní hlavně svojí atmosférou, která vyplňuje každé místo ve filmu. Pohřeb za živa nebo vítr bičující temné ulice zaručují mrazení po celém těle. Speciální efekty (gore) a makeup jsou v tomto filmu nadprůměrné a nahánějí, v kombinaci s hudbou Fabia Frizziho, skutečnou hrůzu a odpor. Hlavním plusem filmu je i kamera opět svěřená talentovanému, kreativnímu Sergiu Salvatimu, který si citlivě pohrává s detaily a barevnými filtry. Moje oblíbená herečka Catriona MacColl si v tomto filmu střihla hlavní roli a byla to její první spolupráce s režisérem Fulcim. Vzhledem k nízkému rozpočtu dokázal režisér z ničeho vykouzlit film, který děsil a bavil spoustu generací. Opět hodnotím plným počtem, protože Fulciho filmy jsou unikátní, originální a daleko za hranicí lidského………………chápání?
  7. Eraserhead 5 října 2009 v 09:43

     Tenhle film nám jednou v devadesátém roce vykládala na základce naše učitelka matematiky (pak to nějaký kokot doma vykecal a byl z toho pěkný průser) a my jsme z toho byli docela hotoví (hlavně ze zvracení vnitřností). Pak to brácha přitáhl na videu a dojmy z filmu byly stejné, byl jsem z toho docela vystrašenej. No a sice už z toho nejsem tak posranej (i když pár scén je fakt napínacích), ale tak nějak ty dojmy zůstaly dodneška. Společně s E tu vivrai nel terrore – L’aldilá asi Fulciho nejlepší horor, s docela dobrou atmosférou, starými dobrými zombíky (ne těmi dnešními nakaženými), pár chuťovkovými záležitostmi (již zmíněné zvracení vnitřností, vrtačka, nějaký ty červi a odporné zvuky) a docela parádní hororovou muzikou. Věřím, že pro spoustu z nás, který jsme to jako náctiletí sjížděli na videu, to zůstalo a zůstane srdcovou záležitostí.

  8. MexX 8 května 2008 v 12:44

    Upřímě, nachápu jak písatel recenze mohl dát 80%

    Přijde mi to jako naprostá kravina, možná to bude tím že filmy se zombie fakt nemusím. Ještě když přijde ke chlapovi zombík zezadu a jedním stiskem rozdrtí lebku a vyteče i mozek. Hrůza. Fuj. Příběh možnáý dobrej. Ale dalo by se to zfilmovat i jinak.

Nový komentář

2006 - 2023 © Horror.cz, všechna práva vyhrazena.