Opera (1987)


Režie: Dario Argento
Scénář: Dario Argento
Rok výroby: 1987
Délka: 107 min
Země: Itálie
Alternativní název: Terror at the Opera

Hrají:
Cristina Marsillach … (Betty)
Ian Charleson … (Marco)
Urbano Barberini … (Inspektor Alan Santini)
Daria Nicolodi … (Mira)
Coralina Cataldi Tassoni … (Giulia)
Antonella Vitale … (Marion)
William McNamara … (Stefano)

 

Milánská La Scala zahajuje novou sezónu Verdiho Macbethem podle Shakespearovy tragedie. Divadlo však ovládne nebezpečný maniak a nikdo mu není schopen zabránit v jeho vraždách.
Mladou sopránistku Betty, která je hlavní hrdinkou filmu, dokonce pomocí jehel na očních víčkách donutí, aby sledovala, jak zabíjí jejího milence nebo mladou garderobiérku. Vrah si hraje s Betty jako kočka s myší, vychutnává si její bolest, strach v očích, ale hlavně bezmocnost. Nechává ji při životě, je jí pořád v patách. Mordýř v černých rukavicích!

Mistr Argento natočil nervydrásající giallo/horor o fantomovi, který promění divadlo v místo hrůzy.

Film doprovázi krom operních árií take hudba z jiného soudku (jak jinak než heavy metal), a to zvláště v momentech, kdy se psychopat chystá nekompromisně zaútočit.
Nápad s připevněním jehel pod víčka oběti je naprosto geniální!! Uvidíte zde i spostu havranů, jenž se stali součásti opery a svou černoutou dodali snímku to pravé – mysteriozní.
V závěrečné scénce se dívák ponoří do hornaté krajiny, plné rozkvetlých květit, ve kterých si Betty po dopadení vraha v trávě za doprovodu uklidňující hudby myšlenkově libuje: “Už nechci nikoho vidět, chci uniknout pryč, protože jsem jiná, už ani nejsem podobná ostatním. Mám ráda vítr, květiny, listí, hmyz, déšť…”

 

Sdílejte článek

  1. Profilový obrázek
    Solo 30 dubna 2018 v 15:34

    Já věděl, že bez Argenta příliš dlouho nevydržím, zvláště když jsem nedávno sjel pár jeho filmů v rychlém sledu za sebou. Naneštěstí se mi pomalu ale jistě tenčí možnosti, ale pár „neviděných“ přece jenom ve své filmotéce ještě mám. Tentokrát padla volba na Operu a bohužel nebudu sdílet nadšení většiny, protože tento film se mi pozdává jako jeden z jeho slabších kousků. Je skutečně možné, že na něj zapůsobily všechny ty trable, které se kolem natáčení a v jeho průběhu seběhly – zvláště pak rozchod z jeho dlouholetou partnerkou a matkou jeho dcery Asie Dariou, se kterou plánovali svatbu a místo toho přišlo odloučení. Nicméně i tak to nedopadlo žádnou katastrofou, jen to prostě nebyl ten starý dobrý Argento. Za hlavní problém mé „nelibosti“ bych označil několik opravdu do očí bijících nelogičností, které se tu během děje nasbíraly a že jich na můj vkus bylo trochu moc. Kupříkladu jak se vrah dostal na některé místa a přímo za hlavní hrdinku, aniž by si ho všimla, s provazem a nožem, když v záběru předtím nic takového u sebe neměl (když už jsem věděl jeho totožnost, tak jsem si to schválně přetočil zpátky a mé podezření se potvrdilo). Nelogicky se tu však chovala každá druhá postava, nejen hlavní hrdinka, ale i ostatní. Vraždy nikoho nezajímaly, ani chybějící oběti – místo toho se bavili o sexu, masturbaci a dokonce i ty krvavé šrámy zpod očí zmizeli jako mávnutím kouzelného proutku… Opera však měla i několik silných momentů. Atmosféra nebyla vyloženě špatná, některé vraždy docela nápadité a hlavně krvavé, nechybí ani trocha té nahoty, snové pasáže, pěkná hlavní hrdinka – no prostě všechno co zdobilo předešlé Argentovy filmy tu je, jen v menší míře. Závěr to však celé pohnojil. 60%

Nový komentář