Alternativní název: Julia’s Eyes
Režie: Guillem Morales
Rok výroby: 2010
Délka: 112 min
Země: Španělsko
Hrají:
Belén Rueda … (Julia/Sara)
Lluís Homar … (Issac)
Pablo Derqui … (Iván)
Francesc Orella … (Inspektor Dimas)
Joan Dalmau … (Créspulo)
…a další
Po úspěšné spolupráci na Sirotčinci se producent Guillermo del Toro, hlavní herečka Belén Rueda a kameraman Óscar Faur opět pokoušejí s neoriginálním námětem rozšiřovat hororové obzory. Záda jim tentokrát kryje režisér Guillem Morales, který se rovněž významně podílel na scénáři. Ten nám vypráví příběh dvou sester s poruchami zraku. Zatímco Sáru našli oběšenou v suterénu vlastního domu, Julia žije poměrně spokojeným životem s přítelem Issacem. Se smrtí sestry se však rozhodně nehodlá smířit, protože tuší, že za údajnou sebevraždou se skrývá někdo nebo něco dalšího.
Z právě napsaného tedy vyplývá, že nás čeká klasická látka, v níž hlavní hrdinka bude obcházet domy, lidi a nacházet indície k dalším průzkumům, jejichž intenzita stoupá společně s kompletní gradací snímku. Je ale rozhodně fajn, že Julia´s Eyes nestojí pouze na této premise a naopak přidává hodně svých nápadů a netradičních postupů, které z filmu dělají kousek hodný pozornosti. Juliin zrak je totiž dost neposlušný, což tvůrcům umožňuje hrát si se stíny a světlem, čímž mohou dát vzpomenut na slávné Oko bratří Pangů.
Duchy však tentokrát nečekejte. Autoři sice v první polovině navnadí diváka ve smyslu „můžete čekat cokoliv“, ale jede se vstříc očekávanému konci, což ale v tomto případě neznamená konci špatnému! Hra na neviditelnou kočku a napůl slepou myš nepostrádá silnou atmosféru, kterou si snímek buduje již od první minuty. Bohužel i přes schopnost zaujmout pozorovatele se mi snímek nezdál být zas až tak děsivý. Ano, máme tu hromadu situací, které jsou ostré jako břitva a dokáží napnout vaše nervy, ale klepat se strachy jsem nemusel.
Každopádně se ale jedná o zručnou práci. Podobně jako v případě Sirotčince tu máme krásně temné vizuály, hrdinku, které věříte vše už od první minuty a příběh, za který se nemusí nikdo stydět, byť si v několika místech pomáhá oslímy můstky. A hlavně – srozumitelný děj, v němž si nemůžete být až do závěrečného zvratu ničím jisti je právě to, co Hollywoodu už delší dobu chybí.
Ještě donedávna byl pro mne režisér Guillem Morales velkou neznámou, ale po zhlédnutí filmu El Habitante incierto (2004) se dostal mezi moje oblíbence. Také jeho druhý hororový kousek patří do kategorie nadprůměrné podívané a už se nemůžu dočkat, až natočí něco dalšího. Tentokrát spojil své síly s Guillermem del Torem a dal tak šanci vzniknout dalšímu španělskému „nářezu“. Jejich společná spolupráce přinesla kýžené ovoce, které rozhodně kyselé nebylo. I přes docela dlouhou stopáž jsem se ani jednou nudil a s napětím očekával, jak se děj vyvrbí. A to i přesto, že samotný scénář není zrovna dvakrát originální, tak tvůrci z toho dokázali vymáčknout naprosté maximum. Především to zvládli hlavně po atmosférické stránce. Hendikep hlavní hrdinky, přítmí a skvěle odvedená práce kameramana se ukázali být tou klíčovou ingrediencí, která vás usadí hluboko do sedaček a už vás ze svých spárů nepustí. Skvěle vystupňovaná dávka napětí, obstojné herecké výkony a fakt, že se pořád něco děje (ať už Juliino pátrání, nebo aktivita tajemného muže) jsou hlavními důvody, proč se na to mrknout. I těch několik nelogičností se dá odpustit.
?-[ více na ?-[ http://solo-solosworldofhorror.blogspot.cz/2012/09/ojos-de-julia-los-2010.html
No je to spíš thriller ale hororový prvky mu opravdu nechybí. Já sem si okamžitě potom pustil i Oko, se stejnou tématikou a protože sem byl doma zrovna sám, vytvořilo mi to výbornej večer.