Nothing Left to Fear (2013)


Režie: Anthony Leonardi III
Rok výroby: 2013
Délka: 100 min
Země: USA

Hrají:
Rebekah Brandes … (Rebecca)
Jennifer Stone … (Mary)
Ethan Peck … (Noah)
James Tupper … (Dan)
Anne Heche … (Wendy)
Carter Cabassa … (Christopher)
… a další

 

Pastor Dan se společně se svou ženou a třemi dětmi stěhují přes půlku státu do malého městečka Stull v Kansasu. Místní je přivítají až podezřele vřele, dokonce jim pomáhají se stěhováním, ale jak se zdá, konečně našli místo, kde můžou společně prožít bezstarostný život. Nový dům je nádherný, městečko taky a starší z dcer Rebecca se zakouká do pohledného Noaha, který se stane jejím průvodcem. To se však jaksi nelíbí ostatním obyvatelům. Ti totiž již spřádají plán, jak otevřít pekelnou bránu za pomoci starobylého rituálu. Jen počkat na správnou oběť.

Nemám moc rád označení “příběh se opírá o městkou legendu – nebo podle skutečné události”, ale když jsem se porozhlédl po internetu, tak o městečku Stull skutečně kolují nejrůznější zvěsti a to především v souvislosti se sedmi pekelnými branami. Takže jsem trošku změnil názor k tomuto filmu, který ovšem ani tak není ničím výjimečný. Dle mého je stopáž zbytečně přemrštěná, protože víc než polovina filmu je naprosto nezajímavá a závěrečné vyvrcholení vyzrazení pointy je nedostatečné a více méně postrádá logiku (Proč to vlastně všechno dělali?). Tu postrádá i chování přeživších členů rodiny, kteří se povětšinu filmu stejně chovali jako úplní tupci. Režisér si prostě usmyslel, že natočí další béčkovou podívanou opírající se o okultismus a démony, jenže jaksi pozapomněl na jednu důležitou věc a to pořádně zaujmout diváka, aby mu u toho neusnul nudou. Pořádná atmosféra se totiž dostaví tak dvacet minut před koncem a to je sakra málo. Ani Anne Heche to nezachránila, protože jí to její postava matky neumožnovala.

Jsem z toho opravdu zklamaný, protože očekávání jsem měl mnohem větší. Přitom posednutí démonem i jeho (její) následné řádění nevypadalo vůbec zle. Atmosféra se zlepšila (po stránce efektů taky slušné), dokonce přijde na řadu i napětí. Jenže to funguje jen zpočátku. U mě teda jen v tom jejich domě. Jakmile se totiž závěrečná honička přestěhuje do ulic městečka, tak se dostaví zase nuda a nelogické chování. Jak já tohle nesnáším. Možná před patnácti lety bych si u toho zakrýval oči a nad stupidním chováním bych se vůbec nepozastavoval, ale ve třiceti mi už bohužel trocha “strachu” nestačí. Zvlášť když na to dobré musím čekat skoro osmdesát minut.

Bohužel v mnohých situacích se tu objevilo i mé neoblíbené slovo “klišé” a v tomto duchu se nese i úplný závěr filmu. Když naběhly závěrečné titulky, začal jsem přemýšlet nad jedinou scénou, hláškou či alespoň malým zábleskem, který bych si zapamatoval na delší dobu, ale na nic jsem nepřišel. Snad jen ten jeden sen co měla Rebekah Brandes. Snad jen jedna rada na závěr: Až uvidíte, že mají v nějakém městečku všichni obyvatelé jizvu na ruce, tak nasedněte do auta nebo utíkejte rychle pryč. Jinak by se vám klidně mohlo stát, že vám něco či někdo vycucne vaši duši.

Hodnocení4
Nechci vás od této novinky odrazovat, ale myslím si, že se dá 100 minut strávit u něčeho mnohem lepšího, než je tato podprůměrná podívaná.
40%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář