Nochnoy Dozor

Koupit film na DVD

Hodnocení:

autor

80%

uživatelé

62.22%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 1956x

tisknout článek

Český název: Noční Hlídka
Rok výroby: 2004
Režie: Timur Bekmambetov
Země: Rusko
Další název: Night Watch

Hrají:
Konstantin Khabensky ... (Anton Gorodetsky)
Vladimir Menshov ... (Geser)
Mariya Proshina ... (Svetlana)
Dmitry Martinov ... (Yegor)
...a další

Nočnoj Dozor... Tato dvě slova mi budou znít v hlavě ještě hodně dlouho. Snad se mi tu podaří mé smotané myšlenky dát nějak dohromady, jelikož jsem právě toto skvělé dílo dokoukala, tak bych se nerada ve svých soudech unáhlila...

Máme tu další film podle knihy. Jelikož z vlastní zkušenosti vím, že filmy málokdy předčí nebo se vyrovnají své předloze, ani jednu knihu jsem nečetla - navíc v naší knihovně ani nejsou k dostání. Před obrazovku jsem tedy usedala plná očekávání s tím, že jsem se pouze nechala od známého informovat, že „ten konec byl hodně temný".

Už od prvního okamžiku jsem měla pocit, že lehce nestíhám, ale naštěstí zůstalo pouze u pocitu. I když kamera je trhaná, skáče z jednoho záběru do druhého a divák si častokrát klade otázku, proč se tohle stalo a jak to bylo myšleno, ani v nejmenším se nestane, že byste se v ději ztratili, naopak - pokud patříte k té šťastnější skupině lidí, pak vás film do děje vtahuje čím dál víc a vy jen sedíte a civíte, jak jedna scéna stíhá druhou v rychlém sledu... A přitom to nakonec všechno do sebe tak úžasně zapadne a dává to smysl. Bez nutnosti číst si předtím knížku, jak mi taky pár lidí poradilo.

Když se na to podíváme trochu objektivněji - není nám servírováno nic jiného než několik amerických akčních hororů splácaných dohromady. A vlastně by se to skoro dalo nazvat i rodinným dramatem, zabaleným do slušivého akčního obalu, který trochu odvádí pozornost i jinými směry, než jsou jenom životní osudy hlavního hrdiny. Ty ani není potřeba příliš znát, divákovi a ději už vůbec to nikterak neubližuje. Hlavní rozdíl pro mě je v tom, že zatímco u Američanů odhalím většinu podobných zápletek po pěti minutách a po zbytek filmu už jenom znuděně zívám, jejich ruským kolegům jsem to zbaštila i s navijákem a i ta nejsamozřejmější věc pro mě byla takovým malým šokem.

Přesto se do procentuelního hodnocení pouštím nerada. To, že já se tady nad tímto nejlepším ruským filmem poslední doby tak rozplývám, neznamená, že se nenajdou jeho zarytí odpůrci, naopak - je jich spousta, a většina je z řad fanoušků původní série knih. Což jen utvrzuje mé přesvědčení, že jsem udělala dobře, když jsem se rozhodla si knížku přečíst až poté...