Režie: Samuel Bayer
Rok výroby: 2010
Délka: 95 min
Země: USA

Hrají:
Jackie Earle Haley … (Freddy Krueger)
Kyle Gallner … (Quentin Smith)
Rooney Mara … (Nancy Holbrook)
Katie Cassidy … (Kris Fowles)
Thomas Dekker … (Jesse Braun)
… a další

Teenageři ze Springwoodu začínají být nervózní. Všem se zdá o popáleném muži s břity na rukavici, který je chce zabít. Když začínají jeden po druhém ve spánku umírat, ostatní se bojí usnout. Na prášcích a kávě ale nelze vydržet dlouho. A tak nezbývá než začít pátrat po původu strašlivého přízraku a odkrýt mrazivé tajemství, které je provází již od útlého dětství.

Platinum Dunes uvádí… počkat!

…na úvod něco málo suchých faktů…

PD je studio Michaela Baye. Producenta známého divákům hororů více než dobře. Pod jeho dohledem vznikaly remaky takových filmů jako Texas Chain Saw Massacre či Friday the 13th. Že se ne vždy povedly, o tom není pochyb, což je nešvar spousty remaků i jiných tvůrců. O důvod víc, proč se při ohlášení dalších „nových kabátů” všeobecně přinejmenším obávat, jak to dopadne. Stejně jako v případě Noční můry, která samozřejmě v tendenci hororu počátku 21. století (tedy snahy přetočit co nejvíce starého materiálu) není žádnou výjimkou a svůj nový svetr dostala také. Nebo snad někdo doufal, že dostane výjimku a zachová si původní tvář?

První zprávy o chystaném natáčení byly vzhledem k obsahové neurčitosti přijímány zprvu velmi vlažně. Vzrušení však rostlo tím více, čím jasnější bylo, že nová Noční můra prostě bude a přijde se zásadní novinkou. S něčím, co si fanoušek Freddyho Kruegera, jenž se po 8 celovečerních filmech a jednom seriálu zapsal do análů hororu jako pevný charakter s nezaměnitelným ksichtem, snad ani neodvážil představit. Vyškrtnutím hlavního představitele ze seznamu herců. Bye, bye, Robert Englund (to je ten, co až do teď vždycky hrál Kruegera). Ruší se archetyp tvého Freddyho a je úplně jedno, že ta divácká obec, pro kterou jsi bohem, se vzteky otřásá v základech. Vedle toho už byly nejasnosti ohledně děje zcela mimo diskusi a potvrzení Samuela Bayera jakožto režiséra (původně je to tvůrce hudebních filmů) jakbysmet.

…nová doba, nová Noční můra…

Vážení diváci, staří či mladí, ať se vám to líbí nebo ne, ať je vám to od srdce jedno, ať výskáte radostí či šílíte vzteky, Noční můra v Elm Street tímto vchází do svého novověku a ač vychází z jisté tradice, nemá s ní (a možná ani nechce mít) společného nic krom lukrativní obchodní značky.

Nový fenomén NoES z té původní, jíž má býti remakem, vychází pouze sporadicky. Již jen po formální stránce, podíváte-li se do výčtu postav. Představuje se zde několik kusů masa pro Freddyho čepele, které by možná mohly mít něco společného s těmi starými, leč mají pozměněná jména. To už něco signalizuje. A jakým způsobem naložili tvůrci se zbytkem tématu i po stránce obsahové, to leckterý staromilec možná nerozchodí.

… temná atmosféra a ucházející hudba…

Prakticky od začátku dýchá snímek temnou atmosférou, která místy tísní a leckdy z ní zamrazí v zádech. Za vším hledej hudbu, a tak nezbývá než pochválit dílo, za kterým stojí Steve Jablonsky. Nelpí na tradicionalismu NoES a hudebně koncept přenáší jinam, zcela v duchu toho, kam jej pod vedením tvůrců přenáší ústřední postava. Svoji práci tedy odvedl dokonale. A co druhý jmenovaný?

…pozor, na scénu přichází Freddy Krueger…

Zapomeňte však na Englundova Kruegera, pokud jste ho znali a měli rádi. Tedy na toho sympaťáka, který sypal z rukávu hlášky, vraždil s nadsázkou a jemuž zaslouženě patřil divákův obdiv. Jehož masku jste si s žádnou jinou nespletli. A jehož jste za to, co prováděl s dětmi ještě když byl živý, od srdce nenáviděli.

Jackie Earle Haley, to je něco docela jiného. Je zcela prost vtipu. I když se svými oběťmi komunikuje na patřičné úrovni, berete ho smrtelně vážně. Zasmát se na něm není čemu, je to úchyl a blázen bez smyslu pro humor (alespoň plus pro toho, kdo na temných hororech nesnáší odlehčující prvky). Jeho vizáž se velmi blíží realitě a hrozí, že vám připomene postavy z jiných filmů. Jeho živý Freddy pak zcela odlišně vzbuzuje soucit. A pak se v tom vyznejte.

Samozřejmě. Ani Englund nebyl coby Freddy hned napoprvé vyhraněný do podoby, s jakou vešel v hororovou síň slávy. Nicméně Haley je diametrálně odlišný. Pokud vejde v široké divácké povědomí, pak maximálně jako pokračovatel té verze Englundova Freddyho, která byla k mání v New Nightmare (a jako takový je dokonalý). Ovšem znalci ságy vědí, že v případě New Nightmare nelze hovořit o Freddym alias Englundovi v pravém smyslu slova. A teď teprve se v tom vyznejte.

…jiný Freddy, jiný film…

Berte, nebo nechte být. Stejně jako dějovou šablonu, která ač z originálu několik kapitol přepisuje, doslova je necituje a připravuje tu krvavou pochoutku dle jiného receptu. Rozeznat sen a skutečnost je mnohdy obtížné. To by sice z jistého úhlu pohledu mohlo nahrávat všudypřítomným lekačkám aby pouze nevykřikly do prázdna, nicméně skutečně jich funguje jen několik.

Na efektech a brutalitě tvůrci nešetřili a nabídli hned několik příjemných záběrů. Byť věru digitálních, což ne každý bez problémů kvituje.

Mrtvol je relativně dost. Stejně však jejich produkce nevzbuzuje v divákovi téměř žádné emoce. Přece jen se dívá na slasher, jehož úkolem takováto výroba je. A když jsou postavy schopné přilnout k divákovi jen ojediněle, jaképak city v tom hledat. Přitom nelze na adresu herců zasílat žádné ostré kritiky. Že jsou mnozí nevýrazní, i když hrají obstojně a s nasazením, za to nemohou.

…dopadlo to tedy…

Vizuálně je Noční můra pastvou pro oko. Atmosféricky funguje. Sleduje se takřka jedním dechem. Nicméně je snímkem jen lehce nadprůměrným, co se týče žánru jako takového.

Budeme-li jej hodnotit jako remake, pak se nepovedl. Přinejmenším ne tak, jak by si ho představoval divák milující originál. Ten možná zváží soustrastný e-mail Englundovi. Jako snaha seznámit novodobou mladou generaci hororových diváků s kusem historie možná snímek zaboduje, ale snad jen díky tomu, že má ten novodobý kabát.