New Nightmare

Koupit film na DVD

Hodnocení:

autor

100%

uživatelé

60%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 1668x

tisknout článek

Český název: Nová noční můra
Režie: Wes Craven
Rok výroby: 1994
Délka: 112 min
Země původu: USA
Další názvy: Wes Craven's New Nightmare; Nightmare on Elm Street 7: Freddy's Finale

Hrají:
Heather Langenkamp ... (hraje sebe / Nancy)
Robert Englund ... (hraje sebe / Freddy)
Miko Hughes ... (Dylan Porter)
Wes Craven ... (hraje sebe)
John Saxon ... (hraje sebe / Donald)
Robert Shaye ... (hraje sebe)
Sara Risher ... (hraje sebe)
Tracy Middendorf ... (Julie)
... a další

Z Heather se stala starostlivá matka malého Dylana. Noční můra v Elm street jí sice přinesla slávu, ale nyní, 10 let po jejím natočení, začíná litovat, že s ní má něco společného. Každou chvíli jí volá nějaký úchyl a mluví s ní jako Freddy, dokonce se jí zdá o tom, že Krueger existuje i v reálu. Její syn má ovšem podobné sny a její manžel umírá za okolností, jež náramně připomínají styl pana Kruegera. Když Heather zjistí, že Wes píše scénář k dalšímu dílu, začne to s ní jít z kopce. Vypadá to totiž, že neklidná z toho není jen ona. Vyhledá tedy Cravena a od něj se dozví, odkud její stávající utrpení pramení i jak jej může zastavit. Synův stav se přitom dál postupně horší, takže se dostává pod dohled tvrdé, proti hororům nepřátelské lékařky. Heather musí bojovat o své dítě nejen s lékařským personálem, který nechápe věci vymykající se všední realitě, ale i se skutečným přízrakem.

Pokud by vás zajímalo, odkud ty její problémy pramení i jak je může zastavit, čtěte tento podrobný spoiler. Ten všechen nepořádek kolem samozřejmě nedělá Freddy, ale prastará síla, která se vyžívá v zabíjení. Zalíbila se jí postava Freddyho i jeho příběh, takže se do něj vžila se vším všudy. Skrze Heather, tu, která coby Nancy Freddyho ponížila, se chce dostal do reality. Tím, že Heather využije její slabosti, to jest „uzamčení" v postavě Freddyho, může s ní náležitě bojovat.

Ono slovo „new" v názvu je výstižné. Nejedná se totiž v žádném případě o film, který by navazoval na sérii NoES, nýbrž o zcela nové pojetí a přístup k tématu. Pokud k němu divák takto nepřistoupí, nebude mít moc šancí si ho oblíbit.

Pokračováním není z několika prostých důvodů. Předně je to nepřítomnost prvků, na něž jsme byli po 6 dílů zvyklí. Snová atmosféra, veselý pan Freddy s nekonečnou zásobou na bránici útočících hlášek, spousta mrtvol, originalita a zajímavost jejich „výroby", fantastické efekty, velmi mladé oběti. Na místo toho nastoupil svět dospělých, zákulisí filmařů, sympatické tváře, ale hlavně logicky neobyčejně promyšlený příběh postav, které hrají samy sebe a... strach.

Strach? Přesně. Nikdy jsem se Freddyho moc nebál. Ale zde jsem pocítil zásadní změnu. Ta je způsobena vědomím, že zatímco dříve hrál Freddyho Englund, tedy člověk, nyní je Krueger ztělesněním opravdového zla, které navíc neobtěžuje jen mladé lidi, ale hlavně dospělé. Přitom jen stačilo dát masce výraznější rys a barevné oči. Taková změna. Samozřejmě, že i zde, kde je Freddy ztělesněním zla, ho hraje Robert Englund. Ale protože je to film o zákulisí natáčení další Noční můry, kde herci hrají samy sebe, máte pocit, že je to skutečné.

Tento ostrý rozdíl mezi jedním a druhým Freddym je uvědomitelný pouze v rámci samotného filmu a je zde rovněž přímo demonstrován. Objeví se tu totiž oba. Robert Englund oblečený do Freddyho kostýmu působí jako showman. Vedle něj pak skutečný Freddy vypadá daleko hrůzostrašněji a neporazitelněji. I když se občas blýskne nějakou tou hláškou, není šance se tomu zasmát, spíše to ještě víc podtrhuje jeho bestiální charakter.

Čemu se dále nelze smát, nýbrž zle jen tiše obdivovat, je mimořádný výkon hlavní hrdinky, která navíc vypadá opravdu dobře. Snad ještě lépe než tehdy. I Englund, ty jeho brejličky a vousy hrají samy. Stejně jako Saxon. A starostlivý výraz tváře Wese Cravena? Ten mne dostal do kolen, stejně jalo neoblomná doktorka, z níž mužský testosteron přímo svítil.

Občas se ale přeci jen zasmějete. Pokud to celé nepojmete jako komedii, pak vás rozesměje alespoň výkon malého Hughese. Ten ve scénách, kdy křičí, přehrává podobně, jako postava Kevina v komedii Sám doma. Neodpustím si zde malý postřeh, nebo spíše perličku. Domnívám se, že tvůrci, ať už vědomě či nikoli, nám ve filmu zanechali odkaz na horor Pet Sematary. Hughes hrál v tomto filmu totiž jednu ze zásadních postav. Kde je tedy to propojení? V hudbě. Hned v několika scénách, které jsou na chlapce zaměřeny, zní hudba, která jako by soundtracku k Pet Sematary z oka vypadla.

Hodnocení? Nádherné výkony, hudba, děj, téměř surový strach pramenící z jiného pojetí hlavní záporné postavy. Zkrátka „New Nightmare". Nový začátek. Famózní. Jako kdyby se vrátila první NoES. A tak vidím mezi oběma filmy jistou souvislost. V postách, originalitě a kvalitě. Wes Craven dokázal, že pořádně natočit Noční můru umí jen on. Krátce řečeno, plný počet, i přes tu divně vypadající Freddyho ruku.