Český název: Mamka a taťka
Režie: Brian Taylor
Rok výroby: 2017
Délka: 83 min
Země: USA / Velká Británie
Hrají:
Nicolas Cage … (Brent)
Selma Blair … (Kendall)
Anne Winters … (Carly)
Zackary Arthur … (Josh)
Robert T. Cunningham … (Damon)
Lance Henriksen … (Mel)
… a další
Brent a Kendall nejsou sice úplně vzorovými rodiči, ale své děti Carly a Joshe mají rádi. Rodinná idylka však bude tento den podrobena nejtvrdší zkoušce. Z ničeho nic začnou televizní obrazovky a monitory vysílat nevysvětlitelný statický náboj, který ovlivní psychiku většiny dospělých lidí a promění je ve vražedná monstra. Oběťmi se stávají pouze jejich vlastní děti a jak to vypadá, vražedné šílenství se nedá zastavit – jen silou. Carly se stane svědkem masakru ve škole i zavraždění své nejlepší kamarádky a tak se urychleně vrací se svým přítelem Damonem domů pro Joshe, jenže v tu samou chvíli k domu přijíždí i jejich rodiče a boj o přežití může začít…
Pro ty, kteří mají vlastní děti, je jen myšlenka, že by jim měli nějak ublížit, téměř nepředstavitelná. Jenomže co když nejste schopni se ovládat a touha po zabíjení je větší než láska a rodičovské pudy. No já si dokážu představit, že občas některým bleskne hlavou pravý opak – zvláště když máte doma nevychované fakany a pořádně vyfackovat je sem tam jediné řešení, jak si získat respekt. Tento kousek nabízel zajímavé herecké obsazení i tvůrčí nápad, ovšem celková realizace lehce pokulhávala. Tedy alespoň mé očekávání bylo určitě větší.
Především bych očekával větší míru násilí a brutality. Dočkáme se však jen několika surových scén (napadení střepem, masakr u školy) a teprve samotný závěr a bitka o přežití v domě dokázala alespoň z části uspokojit mé potřeby. Zápletka je lehce říznutá i komedií a tak na nás čeká několik scének okořeněných černým humorem. Zvláště pak rodinná naháněčka syn-táta-děda a krvavou bitku manželky, dcery, jejího přítele a tchyně (babičky). Tady jsem byl ve svém živlu, a to hlavně díky solidním hereckým výkonům Lance Henriksena a Selmy Blair. Nicolas Cage tu byl tak nějak třetí do party, ale ani on si nevedl špatně. Rozhodně podal jeden ze svých lepších výkonů.
Dost mi ale vadilo, že se tady moc neřešil samotný „virus – signál“ – jeho původ a jestli dá vůbec nějak zastavit. Dále pak se tu objevilo i několik hluchých míst a slabších pasáží, které nudily. Prostě to chtělo víc akce než mluvení – i když bychom zase přišli o několik peprných vzpomínek a hlášek z mládí rodičů. Poslední půlhodina sebou přinesla i vcelku dobrou atmosféru.
Mum and Dad (2008): http://www.horror.cz/hororove-filmy/clanek_mum-and-dad-2008_5689/