Mientras duermes

Hodnocení:

autor

80%

uživatelé

85%

Kdo jak hodnotil ...

přečteno: 2357x

tisknout článek

Český název: Zatímco spíš
Slovenský název: Kým spíš
Anglický název: Sleep Tight
Režie: Jaume Balagueró
Rok výroby: 2011
Délka: 102 min
Země: Španělsko

Hrají:
Luis Tosar ... (César)
Marta Etura ... (Clara)
Alberto San Juan ... (Marcos)
...a další

Deprese. Choroba, které podléhá čím dál tím víc obyvatelstva Země. Choroba, která dokáže zničit váš život. Domovník César ji zná dokonale. Probouzí se s pocitem zbytečnosti, bez motivace k životu, bez pocitu jakékoliv formy štěstí či naplnění. V civilu vypadá jako docela sympatický chlapík, ve svém nitru je to však narušený člověk, který si musí stanovit cíl, jinak zhyne. Jeho posledním cílem je krásná Clara, která má v místě jeho pracoviště svůj byt…

Vzpomínáte si ještě na Hilary Swank a dost mizerný film Intimní past? S podobným scénářem se ve stejný rok snažil rozšířit svůj obzor tvůrce na slovo vzatý – Jaume Balagueró. Ten už se dvěma díly REC předvedl, že právem vzhlíží hororová obec s nadějí na pyrenejský poloostrov. Právem. Španělé opět nezklamali. Balagueró se i z provařeným námětem nebojí operovat a překvapovat.

Zajímavé je, jak snadno dokáže diváka vtáhnout do dějství. U podobných titulů čekáte, že budete sledovat nebohou oběť a identita voyeura vám bude až do závěrečného zvratu utajena. Ne však tady. Ihned tíhnete k postavě Césara, který jde za svými vytouženými sny opravdu vehementně a používá netradiční prostředky k jejich získávání. Trable pro něj nastávají, když se něco pokazí. To je ale dobře, protože si pak divák může vychutnat výtečnou porci napínavé atmosféry.

Když se César musí dostat z bytu nebo když začne dělat problémy Clářin přítel, zjišťujete, že tvůrci „fandí“ spíš svému úchylovi než jeho obětem a vám nezbývá než na tuto perverzní hru přistoupit. Jenže tak jednoduché to není. Nikdo tu není jednorozměrný, i César je vlastně tragická postava lidské trosky, která chce jen kousek štěstí. Zatímco spíš je rozhodně inteligentnější než většina jiných snímků z podobnou tématikou. 

O řadový horor určitě nejde. Krom několika scén vyostřených do krve tu nenajdeme prakticky žádné jednorázové lekačky nebo samoúčelnou brutalitu. Mě to ale rozhodně nevadilo. To že se režisér rozhodl natočit svůj thriller uvěřitelně a realisticky mu dává ještě větší sílu. Šťourat se tak lze akorát v postavě nepříliš přesvědčivé malé sousedky od naproti, tomu, jak Césarovi vše až moc snadno projde a v zakončení, které mohlo celý děj ještě o fous lépe podtrhnout.

Jsou to ale jen drobné kazy na vydařeném celku. A protože jsem opravdu rád, že se najdou tvůrci, kteří svou vynalézavostí odmítají jít ve stopách většiny, dávám krásných 80. Zatímco třetí REC jeho kolegy Paco Plaza sbírá spíše zklamané komentáře, já se nemůžu dočkat, až Jaume Balagueró nastolí ve čtyřce apokalypsu. Evidentně nám tu vyrostl zkušený filmař.