Maniac Cop (1988)


Režie: William Lustig
Rok výroby: 1988
Délka: 85 min
Země: USA

Hrají:
Tom Atkins … (Frank McCrae)
Bruce Campbell … (Jack Forrest)
Laurene Landon … (Theresa Mallory)
Robert Z´Dar … (Matt Cordell)
Richard Roundtree … (Pike)
… a další

 

New York se stává rajónem policisty zabijáka. Obyvatelstvo je vyděšené a skutečná policie bezradná. Podezřelým se nakonec stává na udání vlastní ženy strážník Jack Forrest, ale je jasné, že případ je daleko složitější. Vyšetřování na vlastní pěst dovede Jacka až k postavě již zesnulého policisty Matta Cordella…

…A tak vzniká legenda o policistovi, který se vrací ze záhrobí, aby vykonal pomstu. Že za oběti padají i řadoví civilní občané, je jev do diskuse. Krátí si Matt dlouhou chvíli? Je vražedná posedlost jedním z příznaků návratu z pekla? Zasluhuje pomstu společnost jako celek, protože to byla skrze zmanipulovaný soud právě ona, kdo jej poslal na smrt? Dost! Nic takového není na místě. Maniac Cop nenabízí, alespoň primárně, žádnou výraznou myšlenku. Je to přece typické béčko 80. let. To znamená mj. obvyklé nedostatky. A jsou to paradoxně právě ony, kdo mohou tyto otázky vyvolat dodatečně.

Cordell je vykreslován celkově velmi neurčitě. Z počátečního mlčícího vraha přes spravedlivého mstitele až po zběsilého maniaka. Některé jeho neverbální tělesné projevy (neboli akce) vzbuzují dojem, že nejedná zcela v souladu s logikou, takže mnohý divák nebude dlouho vědět, co si o něm myslet. Bude se ho bát, bude ho litovat, fandit mu, ale stejně si bude přát jeho smrt. Špatnost maniakálního poldy je strhávána zvláště scénou, která ukazuje jeho zrod. Je pojatá zpomaleně, fascinuje, ale zvláště díky minimalistickému hudebnímu doprovodu vyznívá smutně.

Autorem hudby je Jay Chattaway, známý to skladatel na poli hororu a akce. Pro Maniac Copa skloubil obé a vytvořil řádně šťavnatý hudební doprovod, zvláště pak ústřední melodii. Dodává filmu tempo, současně zachovává řádně temnou atmosféru. Zajímavé je, že rychlost je od počáteční strnulostí po závěrečné bleskové šlehání přímo úměrná tomu, jak se pohybuje Cordell.

Tahounem show je jednoznačně polda zabiják. Hlavně ze začátku. To je jeho umění vidět téměř v každém druhém záběru. Bohužel se nesnažil ukázat trochu více té krve a déle vystavit svůj vzrušující zjev oku kameramana. On je znamením plíživé hrůzy a zárukou dobré podívané. Na rozdíl od ostatních herců, kteří ač nehrají vůbec špatně, něco málo jim chybělo. Zvláště B. Campbellovi, od něhož by leckdo čekal nějakou legraci, a to tím více, čím větší nadhled na sobě film dává znát. Zarytí fandové Brucových grimas si přijdou na své alespoň ve chvíli, kdy jej Cordell chytne pod krkem, i když nakolik je jeho zjev úmyslně vtipný, je diskutabilní. Zmínku si zaslouží Sam Raimi, který se objevil v jednom záběru.

Hodnocení6
Maniac Cop je klasikou mezi policejními horory. Nabízí atmosféru, napětí, hodně mrtvol, sympatického a razantního záporáka, ale taktéž málo krve, málo Campbella, málo logiky. Fandy tradičně pojatých béček nemůže neuspokojit.
60%

Sdílejte článek

10 komentářů

Přidejte svůj komentář
  1. Profilový obrázek
    Solo 16 ledna 2010 v 21:15

    Maniac Cop patří mezi mezi moje nejoblíbenější filmy z dětství.
    Pamatuju si jak jsem si tenhle film pouštěl pořád dokola na otcově
    kazetě až jsem jí skoro zničil. Nezničitelný polda ve mě zanechal
    příjemné vzpomínky až dodnes. Z odstupem času sice musím přiznat, že
    jde o klasické béčko s mizerným dabingem, ale tehdy to byl pro mne
    kult. Přesto všechno i dnes jsem schopný si to pustit znovu a i když už
    z toho nejsem tak odvařený užiju si příjemnou podívanou. 70%

  2. Profilový obrázek
    Eraserhead 21 listopadu 2009 v 11:45

     Až se mi nechce věřit, že jsme z tohohle byli jako malý puboši v kině strašně uneseni (nebo to byla dvojka?). Ale tehdá to asi mělo větší sílu než dneska. Docela nuda, často předvídatelné, krve a mordu pomálu (i když alespoň ty trochu stojí za to). Slabota. Tohle je zrovna film, kterému by remake spíš pomohl než uškodil. Co vy na to Alexandře Ajo nebo Robe Zombie?

  3. Profilový obrázek
    DonMartinez 14 února 2009 v 01:23

     Musím se přiznat, že mi tahle sérka celkem dlouho unikala (a nebo jsem já unikal ji…?), tudíž si doplňuji základní vzdělání až teprve nyní Je celkem paradox, že Raimi, který na Campbellově herecké talentu postavil dva skvělé filmy, mu v následujícím společném snímku tak rázně zkrátil prostor S větší Bruceovou invencí by se z toho dala vytěžit mnohem zábavnější podívaná. Ale i tak mě film docela lapil coby na-nic-zvláštního-si-nehrající béčko obzvláště Cordell je k sežrání já bych šel s hodnocením i na sedmdesát

Nový komentář