Lighthouse, The (2019)


Český název: Maják
Režie: Robert Eggers
Rok výroby: 2019
Délka: 110 min
Země: USA / Kanada

Hrají:
Willem Dafoe … (Thomas Wake)
Robert Pattinson … (Thomas Howard)
… a minimum dalších

 

Willem Dafoe a Robert Pattinson musí spojit síly při čtyřtýdenní obsluze majáku. Jeden je ostřílený, ale nevrlý starý námořník, druhý je mladý zoban, který touží vydělat nějakou tu zlatku. Nacházíme se na neznámém ostrově, někdy v 19. století. Jak se dva hrdinové poznávají, je jejich vztah čím dál víc nevyzpytatelnější. A co teprve nastane, až do toho všeho promluví izolace, halucinace a nevlídné počasí kvůli němuž se pobyt nemilosrdně protáhne?!

Maják mi trochu připomněl matku! (Mother!, 2017) Darrena Aronofskyho. I tam jsou – alespoň ze začátku – pouze dvě postavy, do jejichž vztahu, jak čas plyne, promlouvají další a další katastrofy vedoucí k jejich vlastní destrukci (spojené s destrukcí všeho kolem). Podobné jsou oba filmy i v tom, že jsou záměrně natočené spíše coby podobenství, u nichž můžete hledat různé významy a symboliku.

Tento fakt může leckoho otrávit, protože z jednoduché osnovy se nakonec vyklube mnohovrstevnatá, nejednoznačná a těžko stravitelná podívaná. Na druhou stranu je nesmírně vzácné v dnešní době najít horor, u něhož nevíte, kam bude směřovat. Takže sice nejsem přesvědčen, že Maják je něco natolik úžasného, že by se z něj stal nový kult, zároveň jsem ovšem rád, že existují filmaři nabízející “něco jiného“.

Na dusné atmosféře Majáku mají pak zásluhu jak herci, tak zvolené technické provedení. Film je natočen černobíle za pomoci starých čoček a obraz je nádherně čtvercový. Velmi pozitivně bych hodnotil i zvukové efekty a triky. Prostředí dokáže být harmonicky poetické (slunce, moře, hodní rackové) i hrůzostrašné (bouře, vlhkost, zlí rackové).

A co se hlavních hrdinů týče, jsou zahráni perfektně. Pattinson už dávno ze sebe shodil škatulku vybledlého upíra Edwarda z Twilight ságy (ostatně teď natáčí s Nolanem a pak má být nový představitel Batmana!), o Dafoeovi netřeba nic psát – on je jistota (a moc mě bavila jeho starosvětská angličtina).

Hodnocení6.5
Maják je krásně vypiplaná bizarnost, u níž může hodnocení kolísat oběma směry – od nadšení po nudu. Já jsem nebyl nadšen, ale ani jsem se nenudil. Nakonec jsem se s touto podivnou přehlídkou smířil, doporučení je přesto těžké dát.
65%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Profilový obrázek
    Solo 2 srpna 2020 v 19:57

    Robert Eggers si mou pozornost získal už filmem Čarodějnice, který se mi docela líbil až na samotný závěr a tak jsem byl velice zvědavý jak si vedl tentokrát. Někteří považují tento kousek za vynikající artový zážitek, no já za slušné psychologické drama/thriller s hororovými prvky a především ukázkovou devastací psychiky dvou lidí v náročných podmínkách a totální izolaci. Především bych pochválil černobílý vizuál a netradiční způsob natáčení 1.19:1, v téměř čtvercovém obrazu. Tento film měl být prostě jiný, než na jaké jsme poslední dobou zvyklí a já si myslím, že to jeho tvůrcům povedlo po všech stránkách. Ne vždy to však bylo dobře. Ale alespoň tak to vidí samotní diváci, kteří se rozdělili na několik skupin. Jedni jsou fascinováni ztvárněním i pojetím filmu, zajímavou charakteristikou postav i jejich postupnou psychologickou proměnou, jiní zase znechucení některými věcmi, které nám příběh nabídl, potažmo i samotným chováním postav. Pánbíčkáři odsuzující masturbací ve filmu a halucinací ve formě sexu s mořskou pannou, neustálým prděním a chlastáním, no prostě celkovou „špinavostí“ a částečnou nechutností některých okamžiků. Já zůstal někde uprostřed. Maják mi totiž nabídl i několik slabších pasáží a zbytečností, bez kterých bych se klidně i obešel. 60%

Nový komentář