Leatherface: Texas Chainsaw Massacre III

Český název: Kožená tvář III
Režie: Jeff Burr
Rok výroby: 1990
Délka: 75 min (DC 85 min)
Země: USA

Hrají:
Kate Hodge ... (Michelle)
Ken Foree ... (Benny)
Viggo Mortensen ... (Tex)
R.A. Mihailoff ... (Kožená tvář "Junior" Sawyer)
William Butler ... (Ryan)
... a další


Sourozenci Ryan a Michelle jsou na cestě z Kalifornie na Floridu, kam vezou otci auto, zdrženi uzavírkou místa, kde policie objevila masový hrob s desítkami znetvořených těl. Policistovo důrazné doporučení "nikde nezastavujte" si berou k srdci. Musí však tankovat. A to je příležitost, aby byli podivným kovbojem posláni dál jinou cestou. Poslechnout v takové situaci a jet bez mapy? Proč ne? Rodinka kanibalů, která má texaská zvěrstva na svědomí, bude hodovat.

V roce 1974 to začalo jedním z nejlepších hororů všech dob. Pokračovalo to krkolomným přešlapem v roce 1986, a to prosím pod taktovkou stejného režiséra Toba Hoopera. O 4 roky později se to vrátilo pod názvem Leatherface. Co? Texaský masakr motorovou pilou. Fikce, nebo skutečnost? Rozhodně skutečnost, jak napovídá hrozivý prolog právě třetího dílu. A tím startuje hutně hororová atmosféra a částečný (zdůrazňuji pouze částečný) návrat k čiré hrůze a žánrové dokonalosti. K divákovu očekávání, či udivenému překvapení.

Vskutku. Samotný úvod a titulky prokládané scénami, v nichž Leatherface, slavná to postava, dává nahlédnout pod pokličku své nejoblíbenější činnosti, čili totálně patologické úchylky, vypadají velmi slibně a patří k nejzdařilejším okamžikům filmu. Naneštěstí tak moc povedeným, že ač divák dále dostane poctivou dobovou porci tísnivosti, napětí, dech beroucí hudby, podivnosti, úchylnosti a kdoví čeho všeho ještě, přece jen si může postesknout, že toho čekal o něco více. Zvláště v poslední třetině, kdy už se to hemží hlavně akcí a ten příjemný opar slábne. Ale pořád to jde.

Obětí není mnoho. Kolik se také turistů potlouká poblíž samoty u lesa, jejíž příjezdová cesta není ani na mapě, že? O to sadističtěji a zvrhleji je s tou hrstkou náhodných kolemjdoucích zacházeno. O to větší komfort v podobě starých kostí povalujících se kolem je jim nabídnut. O to více nejapných černých žertů, které pochopit dá chvíli zabrat, je jim cpáno. A ještě jedna věc. Logika. Neboť její občasná stávka nelze přehlédnout, natož odpustit. Samozřejmě nikoli postavám, u nich by se to vzhledem k odloučení od civilizace dalo pochopit, nýbrž tvůrcům. Budiž jim omluvou dlouhý pobyt s bandou kanibalů. Nebo to byl záměr?

Jak je na tom hlavní tahoun show, na kterého se přišla podívat dobrá polovina zvědavců? Je to pořádný kus chlapa. Štěstí, že má montovanou nohu. Protože jinak by mu žádná oběť nemohla dlouho utíkat, a když, tak by se tomu nedalo věřit. Říkáte si, že je to skutečně podivín, ale teprve když dostane jako dárek zbrusu novou pochromovanou pilu s výmluvným nápisem "The Saw is Family", polknete. A začnete se možná těšit, do koho ji vrazí. Protože až do teď jste jistě fandili těm hodným.

Herecké výkony nejsou nejhorší a je vidět, že se tentokrát hrálo jak s potřebným nasazením, tak i s patřičnou nadsázkou. Divákovi je tak dovoleno vypnout a zhltat snímek bez přítomnosti pachuti nepříjemného přehrávání a nezkušenosti. Dobré (normální) od zlých (magorů) většinou okamžitě rozezná. A koho ne, ten jej v zásadním dějovém zvratu překvapí.

Leatherface rozhodně nedosahuje kvalit původního Hooperova počinu. Chybí mu cosi surového, bezprostředního, dotaženého až k samým hranicím snesitelnosti a dobrého vkusu. Je spíše jeho stravitelnější verzí vhodnou pro širší a konzumnější diváckou obec. A jako takový je snímkem dobově vyladěným, nadprůměrným, pro oko příjemným. Ne-li nezapomenutelným, pak alespoň nějakou dobu v myšlenkách setrvávajícím. Zkrátka je to jeden z těch dobrých Texaských masakrů.