Last House on the Left, The (2009)


Český název: Poslední dům nalevo
Režie: Dennis Iliadis
Rok výroby: 2009
Délka: 110 min
Země: USA

Hrají:
Sara Paxton … (Mari)
Garret Dillahunt … (Krug)
Monica Potter … (Emma)
Tony Goldwin … (John)
Spencer Treat Clark … (Justin)
…a další

 

Collingwoodovic rodina se rozhodne strávit společný víkend ve svém rekreačním sídle v blízkosti krásných lesů a jezera. Otec John a matka Emma si užívají volného času, jejich dcera Mari se vydává za svou kamarádkou Paige. Obě se seznamují s neznámým chlapcem Justinem, který je ovšem synem vůdce nebezpečného rodinného gangu. Ten teenagery nachytá a protože nehodlá svou bezpečnost ohrozit dvěma dívkami, spoutá je a odveze do lesa, kde se jich chce zbavit. Ale vše nabere jiných obrátek, strhne se boj a Mari uniká. K tomu všemu se nad celou oblastí schyluje k velké bouři a zabijácká banda musí rychle najít přístřeší. Nejblíže se nachází domek rodiny polomrtvé dívky…

Obyčejný výlet se tedy mění v další drama, kde bude hrát první housle brutalita a pomsta, naopak nějaké morální pohnutky nad konáním hlavních protagonistů jsou potlačeny stranou. To ale příliš nevadí, protože film nám pouze představuje ono typické „coby, kdyby” a na nějakou duševní hodnotu se tu nehraje. Leckdo může namítat, že jednání postav je sotva uvěřitelné a že se jednoduše neshoduje s všeobecným myšlením, ale možná i právě proto si Poslední dům nalevo udržuje divákovu pozornost. Diváka zajímá jaký vývoj bude následovat, zvláště když scénárista rozehrál tak neobvyklou partii, byť samozřejmě díky prostředkům čistě náhodných událostí. Ale to musí být každému jasné.

Řecký režisér Dennis Iliadis si pozornost drží i obrazovou stránkou. Některé krvavé momentky jsou natočeny působivě (teda až na zakončení, které chce být až příliš „cool” – ve stylu Saw), podráždit nervy se mu ale daří především ve scéně znásilnění nebohé dívčiny, kterou nelze označit jinak než za syrovou. K tomu je samozřejmě potřeba i dobrých hereckých výkonů. Bez problémů může říct, že byli dostačující, hlavně co se kladných hrdinů týče. Záporáci bohužel místy působí až příliš „filmově”, rozpačitá je ale nejvíce postava mladíka Justina, která se po celý film rozhoduje, do kterého světa se přiřadit.

Jestliže od Posledního domu nalevo čekáte nějakou silnější atmosféru, můžete být zklamáni. Žádné prvoplánované lekačky se tu rozhodně nenachází. Film se do našeho žánru dostal hlavně díky své brutalitě a zvrhlosti, mírně tak připomínající působivější Eden lake. Napětí se dostavuje především v poslední půlhodince, kdy se snímek zvrhne do krvavé vybíjené.
P.S.: Abych nezapomněl – v recenzi ani jednou nepadlo žádné slovo o originále (1972) Wese Cravena (ano, tento film je remake), a to z prostého důvodu – já jsem ho jednoduše neviděl.

Hodnocení6
Poslední dům nalevo je po dlouhé době slušným hororovým thrillerem, který je nejen koukatelný, ale i zvrhle „zábavný". Nečekejte nic originálního, jen a pouze dobře řemeslně odvedenou práci, která nenudí. A možná se dostanete taky na solidní šedesátku.
60%

Sdílejte článek

Frenk ( profil autora )

Film, hudba a alkoholické radovánky, to jsem já!

  1. Sheldon 6 listopadu 2009 v 09:27

    No já šel na tento film s jednou dívkou a musím konstatovat, že jsme se tomu ještě dlouho nasmáli. V kině jsme byli úplně sami a možná ještě o to to byl větší zážitek. Řada scén je neuvěřitelně brutálních, je to velmi napínavé, herecké výkony nadprůměrné a hrůzně reálné. Scéna znásilnění mě ale málem přiměla k odchodu a poslední vychytávka byla hodně za hranou, ale zase vtipná. Cravenova horroru jsem viděl jenom kousek a nijak zvlášť mě neoslovil, za to Bergmannův Pramen panny jsem si nedávno se zájmem shlédl celý (i kvůli tomuhle filmu) a ten i po letech stojí za pozornost.

       S recenzí bez výjimky souhlasím, ale s hodnocením bych šel klidně i o trochu výš.     

  2. Eraserhead 6 listopadu 2009 v 08:40

     Já se asi po dvou letech rozhodl zase navštívit kino ve vedlejší obci (hraje jen v pátek  filmy tu dochází až se dvouletým zpožděním). Když jsem zjistil, že dávají (a poměrně brzy) tohle, říkal jsem si, paráda. Na hororu jsem v kině nebyl už ani nepamatuju. Jenže ouha. Byl jsem jediný zájemce a aby promítali, musí být osm diváků, takže jsem jel zbytečně a film jsem neviděl (byl jsem tedy donucen sehnat si ho jinak, ale ještě nepřišel na řadu). Tak jsem od uvaděčky vyškemral aspoň propagační plakáty k filmu. Docela se mnou soucítila tak mi je bez problémů dala. 

    A ještě bych doplnil, že i původní Cravenův snímek vychází (a možná by se dalo i říct, že je remakem) starého filmu “Pramen panny” od Ingmara Bergmana.

  3. dejv 6 listopadu 2009 v 07:44

     No, já jsem ten původní viděl a dle recenze soudím, že si asi remakem nebudu raději kazit chuť. Cravenův film působí natolik nadčasově, zvláštně a je natolik neuvěřitelně-uvěřitelný, že k němu nenacházím žádný příměr v podobě nějakého jiného filmu. Dobově poplatná předělávka může být lepší snad jen v řemeslném zpracování, což je dost málo. No, ale zatímco tohle píšu docházím k závěru, že se na ten remake přeci jen alespoň ze zvědavosti a v zájmu objektivity podívám:-)

Nový komentář