Lake Mungo (2008)


Režie: Joel Anderson
Rok výroby: 2008
Délka: 89 min
Země: Austrálie

Hrají:
David Pledger … (Russell Palmer)
Rosie Traynor … (June Palmer)
Martin Sharpe … (Mathew Palmer)
Talia Zucker … (Alice Palmer)
Steve Jodrell … (Ray Kemeny)
… a další

 

V prosinci roku 2005 zasáhne rodinu Palmerových tragická událost, která navždy poznamená jejich životy. Během pikniku u přehrady nedaleko australského města Ararat zmizí jejich šestnáctiletá dcera Alice. Utonula, utekla, nebo šlo jen o špatný vtípek na účet ostatních? Policejní pátrání však dospěje po několika hodinách ke smutnému konci – tělo mrtvé dívky bylo nalezeno na mělčině a i poslední naděje zoufalých rodičů pomalu pohasla. Jenže tím to ještě zdaleka neskončilo. V jejich domě se začnou dít podivné věci a napovrch vyplouvají chmurné informace ze života jejich dcery, o kterých až dosud neměli ani potuchy…

Nízkorozpočtový australský duchařský film (dokument) se ke mně dostal jakýmsi omylem, ale jelikož mám tvorbu od protinožců docela rád, nepohrdl jsem jím, a to i přesto, že to není zrovna můj šálek čaje. Ač jde o fiktivní příběh, musím uznat, že na mě do jisté míry zapůsobil. Ani tak ne svou kvalitou, jako spíše celkovými emocemi, které se režisérovi podařilo během natáčení vytvořit. A to ještě většina dialogů byla čistou improvizací najatých herců.

Ztráta dítěte je vždy pro rodiče hotovým knokautem, ze kterého se jen málokteří dokáží pořádně znovu postavit na nohy a žít normálně dál. Vždy jim bude prázdný pokojík, fotky a rodinná videa připomínat jejich milovanou osobu. O to horší je, když se náhle začnou dít ve vašem domě podivné věci a slyšíte děsivé zvuky. Mnohdy jde jen o bujnou fantazii, ale ve filmech je potřeba většinou za vším hledat nadpřirozeno a tady tomu nebylo jinak. Což asi málokoho překvapí.

Divák se dočká řady rozhovorů se známými, sousedy, experty a hlavně rodinnými příslušníky, kteří se nám pokusí detailně popsat, jaká že Alice vlastně byla. Jenže postupem času začnou vyplouvat na povrch i tajemství, se kterým se nikdy nikomu nesvěřila a i ty zřejmě vedly k její smrti. Smůlou však je, že ač se Joel Anderson snažil vytvořit co možná nejponuřejší a nejdepresivnější atmosféru, jeho dílo mělo velké množství slabších míst, které dost nudily a některé zvraty nepůsobily zrovna nejvěrohodněji. To ale musí posoudit každý sám za sebe. Navíc kvalita obrazu byla vážně dost mizerná – což se dá přičíst na vrub malému rozpočtu, ale to jej v žádném případě neomlouvá.

Hodnocení5
Lake Mungo má značné nedostatky a rozhodně ho nikomu nebudu doporučovat, ale našel jsem tu i několik pozitivních věcí, které nakonec rozhodly, že tomuto pseudodokumentu dám alespoň průměrné ohodnocení. Samotný příběh si dokázal získat mé sympatie, ta omáčka okolo už moc ne.
50%

Sdílejte článek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář