Režie: Joseph Mbah
Rok výroby: 2018
Délka: 86 min
Země: USA

Hrají:
Katie Peabody … (Josephine)
Anna Harr … (Adelia)
Luke Waxman … (Bram)
Cleon Gionet … (Krampus)
Maria Olsen … (sestra Rafus)
Shannyn Lambert … (Lena)
… a další

Během první světové války skupina amerických vojáků překvapí německého nepřítele a do rukou se jim dostanou záhadné artefakty. Velitel akce je však následně sám zabit a aniž by to někdo tušil, jsou tajemná kniha i amulet zaslány jeho manželce Josephine do Států. Ta právě nastoupila coby nová učitelka do sirotčince a když se dozví o smrti svého muže, psychicky se zhroutí. Jedna z dívek se zmocní starodávné knihy a podaří se jí přeložit část neznámého textu. Nevědomky vyvolá pekelného Krampuse, který ihned započne své řádění. Jediná, kdo ho může zastavit je právě Josephine a síla amuletu, ale sama to rozhodně nedokáže…

Vánoce nám už klepou na dveře, a tak jsem se i já poohlédl po nějakém tom hororu s vánoční tematikou. A jak už u mne bývá zvykem, lovil jsem se v méně známých vodách. Filmů s Krampusem existuje už několik, ale jen málokterý má alespoň průměrnou kvalitu a bohužel ani tento žádnou díru do světa nikdy neudělá. A zcela oprávněně. Protože již od samotného začátku až do úplného konce to byla jedna velká bída.

Již při útoku amerických vojáků jsem si připadal jak Alenka v říši divů a nestačil jsem zírat na tu amatérskou fušeřinu. To jsem ale ještě netušil, co bude následovat. Přesuneme se totiž do sirotčince, kde děcka vesměs dělají, co chtějí, a to i přes „tvrdou ruku“ sestry Rafus, nechybí šikana, opilý kněz ani hromada nudných dialogů – okořeněné bláboly o alchymii mezi zapálenou Adelií, její kamarádkou. Máme tu i šmírování nové paní učitelky, která vypije na ex panáka dřív jak já a já začal nervózně sledovat časomíru.

Ono kdyby šlo o klasické drama, možná bych i dokázal přivřít oko a přistoupil na hru scenáristy, ale jelikož mělo jít o horor, tak kde sakra byl. Téměř 40 minut se nic neděje a když už se konečně Krampus objeví na scéně, musel jsem se začít hlasitě smát a zároveň i kroutit hlavou. Těch pár mordů proběhne mimo záběr kamery, použití barevných filtrů už taky vyšlo z módy a navíc ta jeho maska vypadala otřesně. Když k tomu připočítám až směšný závěr, bylo vymalováno. Finále je odbyto strašně rychle, hororovou atmosféru aby tu až na pár nepatrných záchvěvů jeden pohledal.