Režie: Merian C. Cooper, Ernest B. Schoedsack
Rok výroby: 1933
Délka: 100 min
Země: USA

Hrají:
Fay Wray … (Ann Darrow)
Robert Armstrong … (Carl Denham)
Bruce Cabot … (John ‘Jack’ Driscoll)
Frank Reicher … (Capt. Englehorn)
Sam Hardy … (Charles Weston)
…a další

Slavné filmové monstrum, obří opičí samec King Kong, vzbuzuje úžas filmových diváků už od roku 1933. Právě první verze jeho příběhu se stala nezapomenutelnou legendou, a to navzdory dvěma vysokorozpočtovým remakům z let 1976 a 2005. Film vypráví příběh režiséra Carla Denhama, který se najatou lodí vydá na tajuplný ostrov, aby tam s nic netušící herečkou Ann Darrowovou natočil dobrodružný příběh na motivy pohádky Kráska a zvíře. V ostrovní džungli se ale nacházejí desítky prehistorických tvorů, mezi nimi i obří gorila zvaná Kong. Domorodci, kteří drží zvířata za obrovskou starobylou zdí, herečku unesou a obětují ji Kongovi, který se do Ann zamiluje. Štáb ji však z opičákových spárů po dlouhém boji zachrání a podaří se mu dokonce Konga omámit a převézt do New Yorku. Tam však začíná druhá část strhujícího dramatu. Denhamova nová atrakce se totiž utrhne z řetězů a rozpoutá v ulicích velkoměsta peklo, které končí známým soubojem s dvouplošníky.

Popisovat děj tohoto nesmrtelného spektátlu je však skutečným nošením dříví do lesa. Obří opičák bojující na střeše mrakodrapu, blondýnka snažící se vymanit z gigantické chlupaté paže, Kongovi souboje s jinými monstry, to jsou všeobecně známé obrázky, které najdete ve všech seriózních knihách o světové kinematografii. King Kong se stal možná nejslavnější filmovou postavou. V dnešní době se o původní verzi hovoří jako o snímku, který o několik desetiletí předběhnul svoji dobu. I v probíhající celosvětové krizi 30. let se všichni chodili na King Konga dívat (otevírací víkend – 90 000 dolarů – byl tehdy rekord). Dokonce se zrodila i malá (ale možná pravdivá) legenda, která tvrdí, že lochneská příšera může za svůj primát (nejslavnější kryptid) poděkovat právě Kongovi, neboť on vzbudil v lidech zájem o monstra a právě na počátku 30. let se začali kolem skotského jezera objevovat zprávy o setkání s podivným jezerním tvorem. Černobílý snímek byl opravdu vyjímečný. Dnešní divák, u televize takřka odkojený, se samozřejmě nad pohyblivostí všech ukázaných netvorů určitě pousměje, ale nesmíme zapomenout na to, že v době výroby filmu neexistovali žádné počítače, ani jiné technologie, bez kterých by se dnes žádné studio neobešlo, ale pouze loutky, převleky a makety. O to výrazněji vyniká výsledné dílo, i když je jasné, že plusem byl rozhodně i černobílý filmový pásek, který mnohé kontrasty zastřel. King Kong z 30. let se tak může hrdě postavit i proti o 20 let starší japonské sestřičce jménem Godzilla, která také ničila první kulisy ve dvou barvách. Kong se však nejprve utkal se svými obřími souputníky na svém ostrově. V původní verzi to byli dinosauři rodu stegosaurus, tyrannosaurus a jeden blíže neurčený vodní plaz, o kterém se domnívám, že patří mezi plesiosaury (možná jsem to ve filmu přeslechl). Nesmějí chybět ani vzdušní supodraci, respektive létající druhohorní příšery. Právě souboje s různými monstry udělaly z prvního King Konga horor, u kterého první diváci křičeli hrůzou a odvraceli obličeje. Dnes je podobná porce napětí běžná u každého dobrodružného dramatu, ale tehdy byla zkrátka jiná doba. Když pak v několika záběrech nechali tvůrci dokonce opičáka pozřít pár ubožáků (záběr se mimochodem dělal s velkou maketou kongovi hlavy), byl účinek stoprocentní jako film samotný (dokonce musela být odstraněna jedna pasáž, kdy hrdinové po souboji s opičákem padají do rokle, kde na ně útočí pavoukovci – lidé byli příliš zhnuseni).

100 % King Kong 1976 – horor ne, chceme romantiku!
43 let po úspěchu prvního King Konga, se po penězích lačnící producenti rozhodli, že jeho příběh budou vyprávět nanovo, moderněji i emotivněji. A protože v té době byla na výsluní slávy (již neexistující) „dvojčata“, nechali se tvůrci inspirovat a celý děj přesunuli ze 30. let do tehdejší současnosti, aby mohli v závěru nechat veleopa zabít na střeše Světového obchodního centra. To však zdaleka nebyla jediná změna. Hlavní hrdinové totiž nejedou na tajuplný ostrov natáčet nějaký milostný román, ale čistě a jasně pro bohatství v podobě ropy. Hříčkou přírody se ovšem stane to, že během plavby naleznou ztroskotavší krásku a pak i fakt, že ropa na ostrově sice je, ale potřebuje ještě trošku „dozrát“ (snad několik století). Když pak Kong unese mladou krásku a kapitán lodi si připomene svoje chvástání, kdy prohlašoval, že přiveze něco velkého, je rozhodnuto. Opice musí být omámena a převezena do New Yorku. Modernizace přichází na scénu a opičák šplhá na tehdejší chloubu, nejvyšší mrakodrap na světě. Dvouplošníky jsou již také pěkných pár let mimo službu, takže Kongovu smrt zajistí elitní letka ozbrojených helikoptér…Nový kabát však obvykle není to, co by filmový recenzenti nejvíce kritizovali na této verzi King Konga. Ono má totiž i tohle prostředí své kouzlo (moderní tanker, mlhou zahalený ostrov, slavný mrakodrap…), ale změnila se povaha filmu. Už tu nejsou děsivé zvířecí souboje jako dřív. Místo toho se obnažený opičák zamilovaně kouká po své vyvolené, aby ji pak mohl pod vodopádem opláchnout a dokonce svlékat. Tam, kde se předtím vyskytovala prehistorická monstra za každým stromem, tam se v tomto remaku objevil pouze jediný obří had, jehož existence je čistě efektivní. Nicméně režisér John Guillermin dostal poměrně solidní rozpočet (25 M dolarů bylo v té době dost), takže právě triková stránka je zřejmě to nejlepší, o co se může tato verze King Konga opřít. Výsledek tak zůstává někde uprostřed, ale pořád o třídu výše než ostudné pokračování natočené stejným režisérem o 10 let později (King Kong žije). KK 1976 si podle mne 50 % zaslouží.

King Kong 2005 – horor, akce, romantika a MEGALOMANSTVÍ!
Peter Jackson byl malým chlapcem, který se rád koukal na filmy. Tu náhle uviděl onu obří opici šplhající na Empire state building a zamiloval se. V dospělosti se stal režisérem, natočil několik slušných snímků, pak se rozhodnul zfilmovat jednu opěvovanou knižní sérii a stal se megalomanem. Jeho trilogie LotR vydělala obrovké peníze a velký Peter si tak mohl splnit svůj sen. Nové předělávce King Konga věnoval všechno. Vyžádal si největší rozpočet v dějinách filmu (přes 200 M dolarů), dokonce něco platil ze své odměny za Pána prstenů, byl jako posedlý, prý dokonce během natáčení zhubnul 15 kilo. Roku 2005 má nejnovější remake známé klasiky slavnostní premiéru a tříhodinový blockbuster je uveden v kinech. Peníze se rychle vracejí, kritiky ovšem veskrze průměrné. King Konga naštěstí zachraňují půlmiliardové tržby a tři ocenění Oscar (vizuální efekty, zvuk a střih zvukových efektů). Jackson si splnil sen, ale éterem se neslo slovíčko „přeplácanost“. Tam, kde byla původní verze King Konga z roku 1933 zkrácena (scéna v rokli, kam hrdinové padají z kmene stromu, jak jsem již psal), tam jde Peter Jackson do extrému a nabízí nám dlouhou pasáž s různou „nepaleontologickou“ havětí, která je zbytečná, dlouhá a nereálná. Nejeden recenzent se ve svém článku musel zmínit, že musíte brát Jacksonova King Konga PŘEDEVŠÍM jako splněním dětského snu a až potom jako vážně se myslící dobrodružné drama. Peter se všude oháněl, že jeho verze bude ve všem zachovávat originální dílo, ale když vezmeme v potaz již samotnou délku původního filmu z roku 1933 (normálních 90 minut) a tohoto remaku (187 minut!), je jasné, že se Jackson vyžíval naprosto ve všem. Výsledek je ale i přesto nádherný. New York 30. let, nádherná džungle (i když vytvořená před modrým plátnem), i samotní dinosauři, to vše ve špičkové kvalitě. A právě prehistorických tvorů je zde více než ve všech předchozích verzích dohromady – jsou jich stovky. Souboje jsou samozřejmě velmi předimenzované (zvláště bitva v liánách s tyrannosaury), ale mají své kouzlo a tak se u některých scén i pousmějete. Celkově mě však přes všechnu megalomanii nejnovější King Kong neuchvátil tak, jak jsem čekal. Kdyby se něco zkrátilo, něco ztratilo, něco zrychlilo, mohlo to být ještě o chlup lepší, i když víme, že originálu se nikdy nic nevyrovná.