Kaiju soshingeki (1968)


Režie: Ishiro Honda
Rok výroby: 1968
Délka: 89 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Destroy All Monsters

Hrají:
Akira Kubo … (Katsuo Yamabe)
Jun Tazaki … (Dr. Yoshido)
Yoshio Tsuchiya … (Dr. Otani)
Kyôko Ai … (Kilaak Queen)
…a další

 

Koncem dvacátého století se organizaci spojených národů podařilo odchytit všechna pozemská monstra a umístit je na takzvaný Monster Island. Tam je drží v zajetí a pozorují jejich chování. Jednoho dne se však přeruší spojení s vědeckou stanicí umístěnou v srdci ostrova a vzápětí jsou hlášeny útoky na světové metropole (Londýn, Paříž, Peking, New York, atd.). Z dosud neznámých důvodů začali monstra opět pustošit Zemi, ale jak se brzy ukáže, opět v tom mají prsty mimozemšťané. Tentokrát se jedná o ženskou rasu The Kilaaks, která na dálku monstra ovládá a chce kapitulaci lidské rasy. Organizace spojených národů povolá do akce kapitána Yamabu, který se svou posádkou vesmírné lodi SY-3 dostane za úkol zničit lunární základnu mimozemšťanů.

Devátého pokračování se ujal opět sám režisér Honda, který se rozhodl navrátit této sérii její tvář. Po dvou nepříliš vyvedených dílech, které byli určeny převážně mladší generaci, musel přijít s něčím novým, co by z rodinného filmu udělalo opět hororovou podívanou. Rozhodl se proto shromáždit většinu do té doby známých monster do jednoho filmu. Na place se tak spolu objevili: Gojira, Minilla, Mosura, Rodan, Gorosaurus, Anguirus, Kumonga, Manda, Baragon, Varan a King Ghidorah. Někteří z nich se tu sice mihli jen na okamžik, ale většina z nich nás opět pobaví likvidací papundeklových baráčků, nejrůznějších modýlků, atd. Konečně se opět přitvrdilo a díky tomu se výrazně zlepšila i samotná atmosféra. Bohužel k tomu docházelo povětšinu času pouze ve chvíli, kdy se na scéně objevila výše zmíněné monstra. Zbytek scénáře totiž už tak zajímavý nebyl. Sice se tu a tam objevila nějaká ta akčnější pasáž, ale jinak to byl vopruz (především pasáže s mimozemšťany).

Jak se zdá, Hondovi začíná pomalu docházet šťáva a kvalitu svých prvních kousků se mu už nikdy nepodařilo zcela obnovit. Sice bylo vidět výrazné zlepšení speciálních efektů a finální souboj byl doslova pastvou pro oči, ale prostřední část doslova uspávala. Místy z toho vznikal opravdu chaotický guláš. Jsem mu ovšem vděčný už jen za to, že jsem zde mohl spatřit několik (tři) nových kaiju monster se kterými jsem dosud neměl tu čest. Je jen obrovskou škodu, že se většina filmu točila okolo mimozemské rasy, místo toho aby diváci dostali více šancí shlédnout monstra v akci. Rozhodně se z toho dalo vytřískat mnohem víc.

Japonci zavzpomínali na staré dobré časy a konečně opět vytasili kousek potřebné dramatičnosti, která zhruba od čtvrtého dílu kamsi vymizela. Na druhou stranu se opět nevzdali svého humoru, jenž asi nikdy nepochopím. Ještě jsem teda neviděl, aby raketoplán předváděl podobné kreace, jako moderní stíhačka (nemyslím zrovna ve vesmíru, ale při hoňce s létajícím talířem nad korunami stromů). A co to proboha mělo být za oblečení mimozemšťanek? Každopádně musím ocenit vymodelované Tokyo, tedy ještě před řáděním Gojiry a Mandy (velkého hada). Vášniví modeláři by si z něčeho podobného určitě nadělali do kalhot.

Tento díl byl jen o malý fous lepší, než tomu bylo minule. Nejvíce oceňuji nápad dát dohromady celý ten AllStar team. Za povedený závěr a ničení japonského hlavního města dám lehce nadprůměrné hodnocení, ale pokud bude pořád kvalita dalších dílů horší a horší, začnu rozdávat klidně i malé procenta.

Hodnocení6
Čeká mě snad ještě dvacet dílů a nejsem si jistý, zda mne dokáží ještě něčím uchvátit.
60%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář