Kaiju daisenso (1965)


Český název: Godzilla – Útok z neznáma
Režie: Ishiro Honda
Rok výroby: 1965
Délka: 93 min
Země: Japonsko
Alternativní název: Godzilla Vs. Monster Zero

Hrají:
Nick Adams … (Astronaut Glenn Amer)
Akira Takarada … (Astronaut K. Fuji)
Jun Tazaki … (Dr. Sakurai)
Keiko Sawai … (Haruno Fuji)
Kumi Mizuno … (Namikawa)
…a další

 

V roce 1960 je vyslán raketoplán s japonsko-americkou posádkou (astronauti Glenn a Fuji) na nově objevenou planetu X, která se dosud skrývala ve stínu Jupitera na průzkumnou misi. Po příletu posádka zjistí, že je planeta obydlená mimozemskou rasou (X-ani), kteří se schovávají v podzemí, protože jejich planetu terorizuje trojhlavá příšera, kterou nazvali Monster Zero. Astronauti v ní poznají obávaného King Ghidoraha, který byl nedávno vypuzen ze Země. X-ani nabídnou lidské rase spolupráci – nabízí lék proti rakovině za to, že si mohou vypůjčit Gojiru a Rodana, kteří by je zbavili nebezpečného protivníka. Nadšená japonská vláda souhlasí, ale netuší, že vůdce mimozemšťanů má s monstry úplně jiné plány.

Pro šesté pokračování se režisér Ishiro Honda rozhodl spolupracovat s americkými kolegy, kteří měli dopomoci Japoncům vylepšit již zastaralé triky a povznést tuto Gojira sérii na lepší úroveň. No záleží na úhlu pohledu, ale já si myslím, že mělo zůstat raději všechno při starém i vzhledem k tomu jakým směrem se následující pokračování začali ubírat. Po trikové stránce se sice dostavilo mírné zlepšení (hlavně tedy po té vizuální), ale naštěstí ani tentokrát nechyběli různé modely vojenské i jiné techniky, ani papundeklové baráčky a mosty. Zábava se tak mohla rozběhnout naplno, i když tentokrát v dosti odlišném hávu. Mimozemská zápletka mi totiž není zrovna dvakrát pochuti, ale vzhledem k dalším dílům jsem si musel začít zvykat. Navíc jak se později ukázalo, tak se tento snímek stal dokonce inspirací pro Burtonův Mars útočí’.

Již v minulém díle mi přišlo, že z mé oblíbené monster série začali tvůrci dělat jakousi variaci na komedii a ani tady s tím nepřestali. Především pak moje oblíbená Gojira již vůbec nepůsobila zlověstným dojmem (tak jako tomu bylo v prvních dvou dílech), ale spíše se tu chovala jak cvičená opička. Někoho to možná rozesměje, ale já se popravdě moc nebavil. Japonci jsou však na podobné blbosti přímo vysazení a tak se hororová podstata začala díl od dílu pomalu vytrácet stále víc a víc. Naštěstí to tvůrci celé zachránili povedeným závěrem, který probíhal pěkně postaru.

Trošku mne však mrzela absence mé oblíbené Mosury, pro kterou se však tentokrát nenašlo místo ve scénáři. Gojiru i Rodana mám rád a jejich souboj s trojhlavým Ghidorahem patřil k tomu nejlepšímu, ale popravdě se mi nejvíc líbilo jejich pustošení. Ještě jsem si jaksi nezvyknul, že z nich udělal Honda zachránce vesmíru. Tvůrce bych však chtěl rovněž pochválit za ztvárnění mimozemské základny, tedy především použitých triků, které si mi velice líbili. S hereckými výkony jsem však už tak spokojený nebyl. Nechci sice tvrdit, že hráli špatně, ale nešlo si u některých jedinců nevšimnout přehrávání. A to jsem musel přežvýkat, že holt i mimozemšťani jsou žlutí a šikmoocí.

Hodnocení6
Kaiju daisenso tak ve finále moc slavně nedopadl. Přestože do něj bylo vkládáno velké očekávání (a to nejen z mé strany), tak jsem byl spokojený jen tak napůl. Chtělo by to ubrat pro mne nepříliš vydařeného japonského humoru a dát do toho víc akce. Každopádně se už těším, co bude následovat příště.
60%

Sdílejte článek

Profilový obrázek

Solo ( profil autora )

Život je hořký. Bohudík!

Žádné komentáře

Přidejte svůj komentář